Jak se budou v dalším období zvyšovat důchody? Kolik dostanou poživatelé důchodů od ledna 2015 v průměru přidáno? Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění pro poživatele důchodů z důchodového pojištění? Novela zákona o důchodovém pojištění č. 183/2014 Sb. zavádí od ledna 2015 opět automatický růst penzí o třetinu růstu reálných mezd a celou inflaci, tedy stejně jako před zavedením úsporných opatření. Nyní jsou důchody zvyšovány o třetinu růstu spotřebitelských cen a třetinu růstu reálných mezd. To znamená, že pro zvýšení důchodů se nadále bude vycházet z pravidel pro zvýšení důchodů ve znění před jejich dočasnou úpravou pro období let 2013-2015.
Zvýšení důchodů a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Nižší zvýšení důchodů v letech 2013 a 2014 způsobilo ve svém důsledku snížení reálné výše důchodů a jejich kupní síly. Při zvýšení důchodů v roce 2015 (od lednové splátky důchodu) dochází k takovému zvýšení, které zlepší kupní sílu důchodců. Navýšení důchodů bude od ledna 2015 činit v průměru 205 Kč.
Zákon č. 183/2014 Sb., řešící výše uvedené, nabyl účinnosti dnem 1.9.2014 proto, že podle ustanovení § 67 odst. 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo třeba již do 30.9.2014 stanovit vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí zvýšení důchodů v roce 2015, tj. od splátky důchodu splatné v lednu 2015.
Přijetím zákona č. 183/2014 Sb. se zastavuje dosavadní trend snižování reálné hodnoty důchodů a zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva. Zákonná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci loňska v Česku kolem 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň bylo 1,73 milionu. Od České správy sociálního zabezpečení dostávali v průměru 10 970 Kč měsíčně.
Jak ve zdravotním pojištění?
Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:
-
zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
-
poživatel důchodu jako OSVČ.
v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.
Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.
Aby mohla zdravotní pojišťovna obdržet od státu pravidelnou měsíční platbu za každého „státního pojištěnce“, což je od července 2014 částka 845 Kč, musí jí být přiznání důchodu řádně oznámeno. V zákonné osmidenní lhůtě sděluje zdravotní pojišťovně tuto skutečnost:
-
zaměstnavatel za zaměstnance (je-li mu daná skutečnost známa),
-
pojištěnec jako fyzická osoba tehdy, pokud není zaměstnancem, případně pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl nebo když zaměstnavateli přiznání důchodu neoznámil.
Za porušení této důležité zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu:
-
zaměstnavateli až 200 000 Kč,
-
fyzické osobě až 10 000 Kč,
protože neoznámení, resp. opožděné oznámení této skutečnosti způsobuje zdravotní pojišťovně reálnou finanční újmu, neboť platby od státu nelze nárokovat se zpětnou platností.
Zaměstnání
Výhodou zaměstnaného poživatele důchodu je skutečnost, že v případě příjmu nižšího než minimální mzda se neprovádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné se vždy odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Tento postup platí za podmínky, že registrace v této „státní kategorii“ trvá po celý kalendářní měsíc. Pojistné se neplatí při poskytnutí neplaceného volna, a to ani v případě, když pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc. Je-li však důchodci vykázána neomluvená absence, pojistné platí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele za každý celý kalendářní den (resp. celý kalendářní měsíc) této neomluvené nepřítomnosti v zaměstnání. S účinností od 1.1.2015 však pravděpodobně dojde u neplaceného volna a neomluvené absence ke změně.
Nemoc
Je-li důchodce jako zaměstnanec nemocen:
-
celý kalendářní měsíc, pojistné se neplatí,
-
po část kalendářního měsíce, odvede se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na dobu trvání nemoci a také trvání zaměstnání v tomto měsíci.
Nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, nemocnou osobu však započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, měsíčně předkládaného zdravotní pojišťovně.
Není povinností platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Pojistné placené OSVČ se za rozhodné období kalendářního roku vypočítává a odvádí sazbou 13,5% z 50% skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů.
Nárok na odpočet
Aby měl poživatel invalidního důchodu nárok na odpočet od dosaženého příjmu, musí si vybrat správného zaměstnavatele. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je totiž zapotřebí respektovat následující:
-
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
-
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
-
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje od 1.7.2014 hodnotu 6 259 Kč. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Změna místa bydliště
Vezměme si situaci, kdy se důchodce rozhodne přestěhovat v rámci Evropské unie, například na Slovensko.
Pokud důchodce pobírá český důchod, zůstává podle koordinačních nařízení EU (viz dále) českým pojištěncem. Podmínkou je, že nepobírá důchod také v zemi bydliště (na Slovensku) nebo tam není výdělečně činný. V ČR za něj nadále stát platí pojistné a také mu zůstává český Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Důchodci pojištění v České republice a bydlící na území jiného státu, kde platí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, mají nárok na plný rozsah zdravotní péče nejen ve státě svého faktického bydliště, ale i v ČR. Mají tedy i možnost se rozhodnout, zda se chtějí léčit ve státě bydliště, nebo v České republice.
Pokud důchodce pojede na návštěvu České republiky, bude zde mít nárok na plný rozsah zdravotní péče (hrazených služeb) na účet své české zdravotní pojišťovny. Jestliže pojede na krátkodobou návštěvu do jiné země EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo Švýcarska, tedy mimo ČR a mimo stát bydliště, má v případě potřeby nárok na poskytnutí a úhradu nezbytné zdravotní péče dle místních předpisů na základě českého Evropského průkazu zdravotního pojištění.
Předdůchod
Od 1.1.2013 je stát plátcem pojistného i za příjemce starobní penze na určenou dobu (předdůchodu), doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V době pobírání předdůchodu není výdělečná činnost nijak omezena.