Jak vysoká je efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob?

Více než samotná sazba daně z příjmu fyzických osob je pro zaměstnance důležitější efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob, což je poměr mezi daňovou povinností a hrubou mzdou.

Efektivní sazba daně z příjmu je nižší než zákonem stanovené sazby daně, protože občané při výpočtu daňové povinnosti uplatňují daňové slevy a nezdanitelné položky. Přestože je v několika členských zemích OECD zavedena sazba daně z příjmu fyzických osob až 40% a více, tak efektivní sazba daně u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je mnohdy výrazně nižší. Sazbě daně z příjmu fyzických osob nad 40% podléhají v členských zemích OECD až nadstandardní příjmy.

Horní sazba daně z příjmu fyzických osob je vyšší než 40% v Chile a Japonsku (40%), Irsku (41%), Řecku (42%), Itálii (43%), Francii, Německu, Velké Británii, Austrálii (45%), Portugalsku (48%), Slovinsku, Izraeli, Rakousku a Belgii (50%), Nizozemí (52%).

Každý zaměstnanec může mít různou efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob, záleží na využití daňových slev či uplatnění nezdanitelných položek. Proto v praxi ve vyspělých zemí světa dochází k situaci, že zaměstnanci mají stejný příjem a přitom zaplatí na dani z příjmu fyzických osob jinou částku. V přiložené tabulce je proto v členských zemích OECD vypočítána efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u svobodného a bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, který využije pouze základní slevu na poplatníka nebo základní nezdanitelnou položku.

V přiložené tabulce si vypočítáme efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob v Česku u průměrné mzdy. Průměrná měsíční mzda v Česku v roce 2013 dle ČSÚ činila 25 128 Kč. Efektivní zdanění si vypočítáme dle průměrné mzdy dle ČSÚ. V přiložené tabulce máme následně uvedeno efektivní zdanění v zemích OECD u průměrné mzdy dle databáze OECD.

          Výpočet efektivního zdanění (dle legislativy roku 2013)    I----------------------------------------------------------------I-----------I I Text                                                           I  Částka   I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Hrubá měsíční mzda                                             I 25 128 Kč I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (25 128 Kč x 9% )  I 2 262 Kč  I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 128 Kč x 25% )  I 6 282 Kč  I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Superhrubá mzda (zaokrouhleno na sta nahoru) (25 128 Kč + 2    I 33 700 Kč I I 262 Kč + 6 282 Kč)                                             I           I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Daň z příjmu fyzických osob (33 700 Kč x 15% )                 I 5 055 Kč  I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Slevy na dani celkem                                           I 2 070 Kč  I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň z příjmu fyzických osob (5 055 Kč - 2 070 Kč)    I 2 985 Kč  I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Efektivní sazba daně (2 985 Kč / 25 128 Kč)                    I   11,9%   I I----------------------------------------------------------------I-----------I  Zdroj: vlastní výpočet autora  

V Česku se efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu liší od rovné 15% sazby daně ze dvou důvodů: uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč a výpočtu daně z příjmu fyzických osob ze „superhrubé mzdy“ (hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance). V ostatních členských zemích OECD se daň z příjmu fyzických osob počítá z hrubé mzdy zaměstnance.

V přiložené tabulce máme uvedenu efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD u svobodného a bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu. Je uvedena kombinovaná sazba daně, neboť v některých zemích se odvádí daň z příjmu fyzických osob nejenom na centrální úrovni, ale i na místní úrovni. Z členských zemí OECD je nejvyšší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u průměrné mzdy v Dánsku (35,8%), Islandu (27,9%), Belgii (28,6%), Austrálii (23,1%) a Finsku (22,5%).

Nejnižší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u průměrné mzdy v Chile (0,0%), Koreji (5,1%), Polsku (6,9%), Japonsku (7,7%), Izraeli (8,8%) a Mexiku (8,4%).

Při pohledu na tabulku zjistíme, že nižší efektivní zdanění je v mimoevropských členských zemích OECD. Ještě větší rozdíl by byl při zohlednění plateb povinného pojistného. Například v Austrálii odvádí povinné pojistné pouze zaměstnavatel (5,9% z hrubé mzdy zaměstnance). Přestože je tedy v Austrálii vyšší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob, tak rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou zaměstnance patří mezi nejnižší z členských zemí OECD. Právě u povinného pojistného je značný rozdíl mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi. Občané v evropských zemích se mohou spolehnout na propracovanější sociální politiku. Penze, nemocenské dávky, sociální dávky či podpora v nezaměstnanosti jsou v Evropě vyšší než v mimoevropských zemích. Některé dávky nejsou v mimoevropských zemích ani zavedeny.

Jednoznačně nejnižší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u průměrné mzdy je v Chile, kde je velmi nízké i povinné pojistné. Celková míra zdanění v Chile dosahuje pouze cca 20% k HDP, což je výrazně méně než v evropských zemích (cca 40% k HDP). Chile je liberální, demokratická a svobodná země, jediná členská země OECD z Latinské Ameriky. Pro zahraniční investory je Chile poměrně atraktivní země, neboť podnikatelské podmínky se každoročně zlepšují. Reformy v posledních letech jsou hodnoceny pozitivně i Světovou bankou. Jedním z důvodů, proč si Chile může dovolit nízké daně, je i minimální veřejný dluh. Chile totiž patří mezi nejméně zadlužené země světa, když podíl zadlužení činí cca 14% k HDP.

Ve většině členských zemích OECD je zavedeno poměrně značné progresivní zdanění. Např. v USA se federální sazba daně z příjmu fyzických osob pohybuje od 10% do 39,6%. Efektivní zdanění občanů s nadstandardními příjmy je tak ve většině zemí výrazně vyšší než občanů s podprůměrnými příjmy. Přestože se vyspělé země světa potýkají s rostoucím veřejným dluhem a potřebují zvyšovat daňové výnosy, tak zvyšují především nepřímé daně (zejména DPH). Nejvyšší veřejný dluh (dle CIA „The World Factbook“) má z členských zemí EU Řecko (175% k HDP), Itálie (133% k HDP), Portugalsko (128% k HDP), Irsko (124% k HDP), Kypr (113% k HDP), Belgie (102% k HDP), Španělsko (94% k HDP), Francie (93% k HDP). Veřejný dluh Česka činí 49% k HDP. Pro ekonomický rozvoj a zlepšování podnikatelského prostředí je výhodnější zdanění spotřeby než zdanění práce.

          Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob v zemích OECD                          (rok 2013, u průměrné mzdy)    I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Země        I Efektivní sazba daně I Země           I Efektivní sazba daně I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Chile       I        0,0%          I Velká Británie I        14,7%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Korea       I        5,1%          I Rakousko       I        16,2%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Polsko      I        6,9%          I Nový Zéland    I        16,9%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Japonsko    I        7,7%          I Maďarsko       I        16,0%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Izrael      I        8,8%          I Nizozemí       I        15,7%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Mexiko      I        8,4%          I Estonsko       I        17,5%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Řecko       I                9,0%          I USA            I        16,9%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Slovensko   I        9,4%          I Španělsko      I        16,6%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Švýcarsko   I        10,9%         I Švédsko        I        18,0%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Portugalsko I        16,2%         I Německo        I        19,1%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Slovinsko   I        11,0%         I Itálie         I        21,5%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Česko       I        11,9%         I Norsko         I        21,4%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Turecko     I        13,5%         I Finsko         I        22,5%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Francie     I        14,6%         I Austrálie      I        23,1%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Irsko       I        14,7%         I Belgie         I        28,6%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Kanada      I        15,3%         I Island         I        27,9%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I I Lucembursko I        17,0%         I Dánsko         I        35,8%         I I-------------I----------------------I----------------I----------------------I  Pramen: OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social   security contribution rates