Následující příklad je zaměřen na aktuální problematiku stanovení daně ze staveb a jednotek u polyfunkčních budov s prostory pronajímanými k různým účelům. Uváděné údaje jsou fiktivní.
Budova sloužící více účelům – příklad výpočtu daně z nemovitých věcí
Dr.
Jindřich
Klestil
Poplatník daně-právnická osoba vlastní budovu charakterizovanou jako obchodně administrativní centrum. Nadzemní část budovy slouží především obchodu a administrativě, ale z části také pro bydlení, školské zařízení a zdravotnictví. Součástí budovy jsou rovněž prostory sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, tvořící přístup k eskalátorům stanice metra.
Budova o celkové výměře zastavěné plochy 600 m2 má 8 dalších nadzemních podlaží a několik podlaží podzemních, v nichž se nacházejí zejména podzemní garáže a skladové prostory, a také část vestibulu metra. Protože tento příklad má především informovat o přístupu k určení předmětu daně a způsobu výpočtu daně u polyfunkčních budov, pro jednoduchost uvažujeme jednoduchý kvádrovitý tvar budovy, kdy všechna nadzemní podlaží mají stejnou výměru podlahové plochy 600 m2. V praxi je však nutno počítat s tím, že podlahová plocha může být u jednotlivých podlaží různá a zpravidla se liší od plochy zastavěné.
V přízemí (prvním nadzemním podlaží) budovy zaujímají 300 m2 obchodní prostory, 300 m2 tvoří veřejný průchod, tvořící přístup k eskalátorům metra.
V prvním poschodí (dalším nadzemním podlaží) zaujímají celou plochu, tj. 600 m2, obchodní a restaurační prostory.
Ve druhém poschodí zaujímají obchodní prostory 400 m2, zbývajících 200 m2 využívá ambulantní zdravotnické zařízení.
Ve třetím, čtvrtém a pátém poschodí jsou výhradně prostory pro administrativu, pronajaté bankám a českým i zahraničním obchodním společnostem.
Šesté a sedmé poschodí je pronajato školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku a slouží pro výuku.
V osmém poschodí se na 300 m2 nacházejí byty, zbývající část slouží vyhlídkové restauraci.
Pro stanovení předmětu daně je nejdříve nutno zjistit rozsah jednotlivých způsobů využití budovy a v souladu s § 11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen „zákon“), určit ten, který převažuje.
Celková výměra podlahové plochy budovy je 9 x 600 = = 5 400 m2, z toho tvoří:
-
obchodní, restaurační a administrativní prostory: 300 + 600 + 400 + 3 x 600 + 300 = 3 400 m2,
-
školské zařízení: 2 x 600 = 1 200 m2,
-
zdravotnické zařízení: 200 m2,
-
bydlení: 300 m2,
-
zajišťování hromadné osobní dopravy: 300 m2.
Jak je z uvedeného zřejmé, 3 400 m2, tj. 63% podlahové plochy budovy tvoří obchodní, restaurační a administrativní prostory, tedy ostatní druhy podnikání. Jedná se proto o předmět daně O – zdanitelná stavba sloužící pro ostatní druhy podnikání.
Při výpočtu daně je třeba dále zohlednit osvobození od daně ze staveb a jednotek, a to podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. k) zákona pro školské a zdravotnické zařízení a podle § 9 odst. 1 písm. l) pro část budovy sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy.
Celková výměra podlahové plochy, u níž lze uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek, činí 1 200 + + 200 + 300 = 1 700 m2.
Poměr osvobozené a neosvobozené výměry podlahové plochy budovy podle § 9 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí činí 0,32.
Výpočet daně – List k dani ze staveb a jednotek
Předmět daně: O - zdanitelná stavba užívaná pro ostatní druhy podnikání
Zastavěná plocha (základ daně): ................................. 600 m2
Základní sazba daně (§ 11 odst. 1 zákona): ............... 10 Kč za 1 m2
Zvýšení základní sazby daně za další nadzem. podlaží: ... 8 x 0,75 = 6,0
Koeficient podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona: 1,5 (Praha)
Výsledná sazba daně: ..................... (10 + 6) x 1,5 = 24 Kč za 1 m2
Daň ze staveb a jednotek: .......................... 600 x 24 = 14 400 Kč
Poměr výměry podlahových ploch (§ 9 odst. 2 zákona): ............... 0,32
Výše nároku na osvobození: ..................... 14 400 x 0,32 = 4 608 Kč
Výsledná daň ze staveb a jednotek: ............ 14 400 - 4 608 = 9 792 Kč