V srpnu 2013 koupila s. r. o. nemovitost s pozemkem za 500 000 Kč (cena stavby a pozemku včetně trvalých porostů). Ve znaleckém posudku ze srpna 2013 je celková cena prodávané nemovitosti oceněna na 619 740 Kč bez odpočtu opotřebení: stavba oceněna na 531 935 Kč, pozemky na 85 407 Kč, trvalé porosty 2 398 Kč. Jak určíme výši daňových odpisů, jak zaúčtujeme pozemek a trvalé porosty?
Daňové odpisy
Ing.
Zuzana
Pšeničková
Související předpisy:
-
§ 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,
-
-
§ 24 odst. 3 písm. b), § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Pokud v kupní smlouvě nemáte cenu kupovaného majetku vyčíslenu na jednotlivé složky majetku, pak jste povinni postupovat dle zákona o účetnictví, který říká, že pokud při nabytí více než jedné složky majetku, nelze-li jednotlivé složky majetku ocenit podle § 25 zákona o účetnictví, ocení je účetní jednotka poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny.
To znamená, že musíte kupní cenu 500 000 Kč poměrně rozpočítat mezi pozemek, stavbu a trvalé porosty, jedná-li se o „pěstitelské celky trvalých porostů“.
Dlouhodobým hmotným majetkem z pohledu zákona o účetnictví jsou pouze trvalé porosty, které jsou „pěstitelskými celky trvalých porostů“. Za pěstitelské celky trvalých porostů jsou považovány pouze: ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 ha a chmelnice a vinice.
Pokud trvalé porosty nesplňují definici „pěstitelských celků trvalých porostů“, pak nejsou samostatným dlouhodobým majetkem, ale jsou součástí pozemku.
Máte-li znalecký posudek, který celkovou hodnotu majetku bez vyjádření opotřebení stanovuje na cenu 619 740 Kč, a dále říká, že tato cena je tvořena částkou 531 935 Kč (tj. 85,83%) stavbou, částkou 85 407 Kč (tj. 13,78%) pozemky a částkou 2 398 Kč (tj. 0, 39%) trvalými porosty, pak bych v těchto poměrech rozpočítala i kupní cenu. Je sice pravda, že vhodnější a přesnější by bylo vycházet z ocenění, které vyjadřuje i opotřebení majetku, ale pokud jej nemáte a jeho pořízení by bylo příliš nákladné, postačí vám ocenění, které máte nyní. Za předpokladu, že vámi zakoupený trvalý porost není „pěstitelským celkem trvalých porostů“, tak se kupní cena rozpočítá na stavbu ve výši 429 150 Kč a pozemek ve výši 70 850 Kč. Pokud by trvalé porosty byly dlouhodobým majetkem, pak by se hodnota pozemku rozpočítala na „pěstitelské celky trvalých porostů“ v ceně 1 950 Kč a na pozemek v ceně 68 900 Kč.
Konkrétní způsob a výše účetních odpisů záleží na účetní jednotce, jakou zvolí odpisovou metodu, dobu použitelnosti, zbytkovou hodnotu apod. K odpisovanému majetku je účetní jednotka povinna sestavit odpisový plán.
Pozemky se účetně ani daňově neodepisují (z pohledu zákona o daních z příjmů nejsou pozemky dlouhodobým majetkem), takže po zařazení do užívání budete odepisovat pouze stavbu a trvalé porosty splňují-li definici pěstitelských celků trvalých porostů.
Pěstitelské celky trvalých porostů z pohledu zákona o daních z příjmů jsou (dlouhodobým) hmotným majetkem jen za předpokladu, že mají dobu plodnosti delší než tři roky. Takový hmotný majetek se daňově odepisuje až po dosažení plodonosného stáří a je zařazen v 3. odpisové skupině. Pokud se ovšem jedná o pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti kratší jak tři roky, který z daňového pohledu není hmotným majetkem, rovnají se daňové odpisy účetním. Účetně se pěstitelské celky daňových porostů odepisují naprosto standardně, tzn. od data uvedení do užívání.
Stavba se odepisuje zcela standardně. Účetně po celou dobu životnosti a daňově po dobu, která odpovídá odpisové skupině, do které je stavba dle svého charakteru zařazena.