Ing. Zuzana Pšeničková

Provozujeme restauraci a nově přijímáme platby kartou. Jak mám účtovat přijaté spropitné od zákazníků: 1) celé si necháme, 2) celé bychom chtěli dát zaměstnancům, 3) rozdělíme na polovic: půl si necháme a půl dáme zaměstnancům?

Společnost A se zabývá nákupem zemědělských pozemků, které zceluje do větších celků a následně je propachtovává. Z důvodu nákupu většího množství potřebných pozemků, odkoupila společnost A od společnosti B celé hospodářství včetně techniky, zvířat a drobných staveb. Následně, během 1–2 měsíců všechny tyto „nepotřebné“ majetky prodala drobným zemědělcům v okolí. Jak o technice a pozemcích s drobnými stavbami účtovat, když je společnost A nikdy nepoužívala? Domnívám se, že by je společnost A neměla zařazovat do majetku a odpisovat, ale pouze je evidovat jako zboží? 

Společnost s r. o. zabývající se finanční činnosti nakoupila několik vstupenek na olympijské hry, které bude darovat svým obchodním partnerům. Jak nákup vstupenek zaúčtovat? Jako dary na účet 543 nebo náklady na reprezentaci 513? Pokud by se účtovalo na účet 543 je zde nějaké omezení v jaké hodnotě mohou dary být v souvislosti se základem daně?

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Společnost s r. o., plátce DPH, poskytuje své zboží na propagaci influencerům. Je výdej tohoto zboží za účelem marketingu firmy daňově uznatelný? Účtujeme metodou B, ale fyzicky držíme sklad zboží. Kromě výdejky zboží je nutné něco evidovat?

Naše společnost je plátce DPH. Vystavili jsme faktury za odvedené práce dle aktuálního ceníku a odvedli DPH. Odběratel služeb nám faktury rozporoval s tím, že neakceptuje náš ceník a že chce ceny nižší. Po jednáních jsme na jeho požadavek přistoupili a vystavili dobropisy s tím, že nebudeme DPH na dobropisech požadovat po FÚ zpět (odběratel je naší spojenou osobu, která nemá nárok na odpočet DPH - § 36a). Nyní potřebujeme zaúčtovat příslušnou částku DPH jako nedaňový náklad - kam s ním? Udělat účtu 538 analytiku jako nedaňový nebo jinak? 

Dotaz k DPH a částce, která se dodaní ve mzdě. Příklad - faktura za pobyt zaměstnance v rekreačním zařízení za 25 000 Kč včetně DPH 12 %. Limit, kdy je pro zaměstnavatele nedaňový náklad na 528 a pro zaměstnance bez dodanění 21 983,50. Z této částky jako nedaňového nákladu si ani neuplatním DPH. Jak je to se zbytkem, který se zaměstnanci dodaní a pro firmu je daňovým nákladem? Můžu tuto zbylou částku 3 016,50 rozdělit na základ 2 693,30 a DPH 323,20, kdy zaměstnanci dodaním pouze tento základ a DPH si uplatním na vstupu? Nebo na uplatnění DPH není nárok a zaměstnanci dodaním celou zbylou část?

Společnost s r. o., malá účetní jednotka, dala v 6/2023 peníze do podílového fondu. Celkem se jednalo o 8 mil. Kč. Zaúčtovali jsme MD 251/D 221 ve výši 8 mil. Kč. Peníze nevybrala. K 31. 12. 2023 dle výpisu struktura portfolia je 8 mil. 259 000 Kč. Přeceňujeme reálnou hodnotou a účtujeme výsledkově 259 000 MD 251/D 664. Jedná se ale opravdu o účet 251? Nemohl by to být např. účet 257, kde bychom potom k 31. 12. 2023 přeceňovali reálnou hodnotou rozvahově MD 257/D 414? Jaké je prosím správné účetní a poté také daňové řešení? Neradi bychom danili něco zbytečně, hlavně když se jedná o nerealizovaný zisk. Nemáme s cennými papíry zkušenosti. S. r. o. chtěla hlavně zhodnotit peníze, které ležely na běžném účtě, a proto se rozhodli tímto způsobem investovat.

Společnost s. r. o. má termínovaný a spořicí účet, z kterého jdou úroky. Předpokládám, že je musí společnost s. r. o. zdanit 19 %? A jak účtovat? 

Účetní jednotka A stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje průběžně a potřebuje používat pevný kurz již 1. den v měsíci dopoledne, kdy ještě není vyhlášený kurz ČNB. Proto stanovila pevný měsíční kurz, který je platný 1. den v měsíci v 6.00 hodin ráno, tzn. kurz vyhlášený ČNB předchozí pracovní den. Je tento postup správný? Musí jednotka něco měnit v roce 2024? Účetní jednotka B stanovila v roce 2023 interní směrnicí pevný kurz jako měsíční. Jednotka fakturuje se zpožděním, proto stanovila pevný měsíční kurz jako kurz vyhlášený 1. pracovní den v měsíci. Je tento postup správný? Musí jednotka něco změnit v roce 2024? OSVČ používala v roce 2023 v daňové evidenci pevné měsíční kurzy. Bude moci v roce 2024 v této praxi pokračovat?

Na jaký účet (504, 518...) se má účtovat nakoupená služba od jiné firmy pro klienta, kterou mu následně fakturujeme? 

Provozovatel domova pro seniory nechal realizovat úpravu okolí domova. Součástí jsou terénní úpravy - odkopy a přesuny hmot (o objemu 23m3 za 21 tis. Kč), odvodnění svahu (za 14 tis. Kč) a realizace kamenné zídky (skládané, ne betonované, bez betonového základu) v délce 30m (za 140 tis. Kč). Je některá z těchto úprav stavbou, nebo je lze účtovat jako běžný provozní náklad?

Dodavatelská firma nám vyfakturovala Odměnu za službu k projektu "Nákup nové technologie" - vypracovala nám žádost o dotaci, kterou máme schválenou, nikoliv vyplacenou. Bude tato částka součástí pořizovací ceny stroje? Nebo bude účtována na 518?

Nakoupili jsme zboží v českém eshopu a drobnost se vracela zpět. Dodavatel vystavil dobropis na 249 Kč vč. DPH ale peníze nevrátil. Nakonec v listopadu částku vrátil 2x. Částka vrácena 2x na kartu, není možné poslat zpět a na sdělení čísla účtu v variabilního symbolu dodavatel nereaguje. Jak dlouho máme evidovat tento závazek? Nebo si ho můžeme zaúčtovat do výnosů a tak ho zlikvidovat abychom ho nevidovali navěky?

Jak má optik správně vystavit fakturu, pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek na brýle, který ale nepokryje celou cenu brýlí? Část uhradí zaměstnavatel a část zaměstnanec v hotovosti.

Naše společnost platí za dodání zboží prostřednictvím firemní platební karty. Jaké je správné účtování této platební transakce? Faktura došlá: 501,343 / 321 Bankovní výpis : 261 (nebo 321, 325) /221.

Převzali jsme účetnictví klienta od roku 2023. Klient si ještě s původní účetní zpracoval účetní závěrku a podali přiznání k DPPO v řádném termínu. My jsme ale následně zjistili, že klient měl již za rok 2022 mít účetní závěru ověřenou auditorem. Společně s auditorem jsme audit provedli, to ale znamenalo vstoupit do roku 2022 a provést účetní operace, které mají vliv na výsledek hospodaření(od výraznější tvorby opravných položek, po opravě několika drobnějších chyb). Aktuálně je audit hotov a můžeme konstatovat, že účetnictví i účetní závěrka je v pořádku a je ověřená auditorem. Rozhodně je potřeba podat dodatečné DPPO. Kam promítnout změny, které nastaly, protože došlo i k opravě výkazů účetní závěrky: a) vše promítnout do řádku 10 a v podstatě podat celé DPPO jako by bylo podáváno řádné a v části pro dodatečné přiznání popsat rozdíly a co se stalo; b) v žádném případě řádek 10 neměnit a vše promítnout pouze do řádků zvyšujících a snižujících daň( v tom případě ale nebude ř.10 sedět na výkazy a vlastně by se v přiznání nijak neprojevily účetní úpravy, typu např účetních opravných položek?

Účetní, který má živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, chce ve smlouvě s námi napsat, že poskytuje další služby: zpracování podkladů pro daňové přiznání k DPPO, přiznání k DPH, kontrolní hlášení DPH, silniční dani, případně dalším přímým a nepřímým daním. Má na to právo nebo ne? Přípravou daňového přiznání DPPO se zabývá daňový poradce, účetní zpracovává doklady. 

Společnost uzavřela s teplárnami smlouvu o zřízení služebnosti, jejímž předmětem je zřízení služebnosti v souvislosti s rozvodem tepelného zařízení přes pozemek společnosti, jinak řečeno společnost dostane dle této smlouvy úhradu 9 000 Kč bez DPH od tepláren, že dala souhlas s tím, že musí něco strpět za to, že přes její pozemek povede inženýrská síť pro účely dodávky tepla do sousedního projektu. Vydaná faktura za služebnost bude účtována na 602? Plnění podléhá standardní sazbě DPH 21 %?

Společnost k výročí společnosti nakoupila pamětní mince pro akcionáře. Na každou akcii 1 minci, celkem 400 akcií, jedná se celkem o částku 650 000 Kč. vč, DPH. Jak je s možností odpočtu DPH, daňovou uznatelnost nákladů společnosti, příjmem u akcionáře, který vlastní 80 akcií, tzn. obdrží mince v hodnotě cca 130 000 Kč? Má tento příjem nějaký daňový dopad?