Dovolená ve specifických případech
Mgr.
Zdeněk
Schmied
Období letních prázdnin je pro většinu zaměstnanců dobou čerpání dovolené. Právní úprava
podmínek vzniku práva na dovolenou a většina podmínek stanovených pro její čerpání je v
zákoníku práce (zákon č.
262/2006 Sb., dále též jen
„ZP“) dlouhodobě konstantní, a proto v praxi nedochází
k výraznějším obtížím. Pouze v detailech by si tato úprava zasloužila legislativní změny; to se týká
například podmínek větší liberalizace možnosti převodu nevyčerpané dovolené do následujícího
kalendářního roku, čerpání dovolené ve svátek či čerpání dovolené bezprostředně v návaznosti na
skončení mateřské dovolené.
Účelem tohoto článku není však vyložit aplikaci celé právní úpravy dovolené, nýbrž zabývat
se atypickými případy dovolené, za něž považuji čerpání:
-
dovolené při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby,
-
dodatkové dovolené,
-
dovolené po skončení mateřské dovolené,
a to pouze z hlediska typických odchylek oproti čerpání dovolené za kalendářní rok nebo
její poměrné části při rovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby na stejný počet pracovních dnů
(směn) v týdnu či dovolené za odpracované dny.
1. Čerpání dovolené při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby
Nejprve je třeba připomenout,