Bývalý zaměstnanec obdržel bonus 400 000 Kč - nepeněžní varianta: na základě zaměstnaneckého opčního plánu bývalý zaměstnanec obdržel akcie v hodnotě 400 000 Kč. Jak konkrétně provedeme zdanění a odvod pojistného, když bonus/akcie již obdržel a nemá mzdu, ze které lze srazit daň a jeho část pojistného? Vznikla nám povinnost nebo možnost daň a jeho část pojistného od něj vymáhat? Pokud tyto prostředky nezdaněné obdržel, případně měl stanovený příjem netto nebo z jiného důvodu je tato suma nevymahatelná, je daň a jeho pojistné jeho majetkovým zvýhodněním, které máme zdanit a zpojistnit dle § 38s ZDP ? Je to náš daňově účinný náklad?
Peněžní a nepeněžní příjem bývalého zaměstnance
RNDr.
Libor
Fiala
Související předpisy:
-
§ 3 odst. 2, § 6 odst. 1 písm. a) a d), odst. 3, § 23 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 písm. f) a p), § 25 odst. 1 písm. r) a s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
§ 3 odst. 1 a 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
-
§ 5 odst. 1, § 8 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Poplatníkem daně z příjmů ze závislé činnost je zaměstnanec, tj. jsou to jeho příjmy, které jsou předmětem zdanění. Zaměstnavatel je však plátcem daně, který pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí daň sraženou poplatníkovi nebo (ve Vašem případě) vybranou od poplatníka. Důsledkem nesplnění této povinnosti je vznik daňového nedoplatku na straně plátce.
Z uvedeného plyne, že plátce daně má dvě povinnosti -povinnost (a současně právo, tj. může vymáhat) vybrat daň od poplatníka a povinnost tuto daň odvést správci daně. Výši daně vypočte „shora“, tj. z takové částky, z níž by po odečtení pojistného a daně zůstala částka vyplacená poplatníkovi, zvýšené o pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (§ 38s daňového řádu). Přitom příjmem zaměstnance se rozumí rovněž příjmy související s jeho minulým zaměstnáním a včetně nepeněžních příjmů.
Pokud plátce z jakéhokoli důvodu daň od poplatníka nevybere, stane se jeho nedaňovým nákladem, neboť tak výslovně stanoví v § 25 odst. 1 písm. r) a s) zákon o daních z příjmů.
V případě pojistného je situace odlišná: zaměstnavatel má povinnost odvést jak pojistné, jehož poplatníkem je zaměstnanec (analogie daně z příjmů) tak pojistné, jehož poplatníkem je zaměstnavatel. V obou případech se jedná o daňově účinný náklad, neboť jde o povinnou platbu ze zákona, kterou zákon o dani z příjmů nevylučuje z daňových nákladů podle § 25 - a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo pojistné zaplaceno.