Zpracování pro osobní potřebu

Vydáno: 8 minut čtení

Zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), zcela jednoznačně vymezuje svoji působnost, jak osobní, tak věcnou, a to v ustanovení § 3 . Obecně je možno říct, že zákon o ochraně osobních údajů se bude týkat adresátů právní normy v případě, že budou zpracovávat osobní údaje. Z výčtu adresátů normy je zřejmé, že zákon dopadá na každý subjekt, který osobní údaje zpracovává, neboť vzhledem k rozsahu vymezení těžko nalezneme subjekt, který by byl ze základního vymezení působnosti zákona vyňat. Je třeba mít na paměti, že výčet subjektů je uveden bez zřetele na jejich právní subjektivitu nebo formu. Jinak řečeno, zákon o ochraně osobních údajů se bude vztahovat na každého, kdo zpracovává osobní údaje, bez ohledu na to, zda se jedná například o právnickou osobu, fyzickou osobu nebo státní orgán.

Zpracování pro osobní potřebu
JUDr.
Václav
Bartík
JUDr.
Eva
Janečková
Zákon o ochraně osobních údajů také deklaruje působnost zákona co do formy zpracování. Může se tedy jednat jak o zpracování automatizované (dnes bychom spíše řekli, že prostředky výpočetní techniky), nebo jinými prostředky. Zákonodárce tak vlastně spojení slov „jinými prostředky“ použil jako synonymické vyjádření pojmu „neautomatizovaně“ a současně otevřel dveře všem možným, dnes třeba ještě nepoužívaným způsobům zpracování, které by nešly podřadit pod pojem „automatizovaně“. Samozřejmě přímo se nabízí, že tím základním „jiným způsobem“ bude zpracování manuální a tomuto manuálnímu zpracování pak také bude odpovídat „nosič inform