Daně neodmyslitelně patří k našemu životu, Evropané platí daně ze svého výdělku z každého nákupu. Celková míra zdanění se v jednotlivých členských zemích Evropské unie (EU) značně liší. Při rozdělení roku na dvě části, kdy se první část roku pracuje na stát a druhou pro nás, získáme den daňové svobody. Čím dříve během roku Evropané přestanou pracovat na stát, tím nižší bude zdanění. Kdy přestali v roce 2013 Evropané pracovat na stát? Rozdíly jsou i v řádech měsíců.
Na stát pracují Evropané i půl roku
Petr
Gola
Den daňové svobody je velmi zajímavým ekonomicko-daňovým ukazatelem, pravidelně ho publikuje více institucí a organizací, přičemž metodika se může nepatrně lišit a tím i určení dne daňové svobody. V textu máme uveden den daňové svobody v EU v roce 2013 dle Institut économique Molinari (IEM) s daty od Ernst & Young (The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27).
Jednoduché daně podporují národní ekonomiku
Nejenom daňové zatížení ovlivňuje národní ekonomiku a životní úroveň občanů. Pro domácí společnosti i drobné podnikatele je důležité, aby byla daňová
agenda
co nejjednodušší a zabrala jim co nejméně času. Jednoduché daně pomáhají byznysu, neboť šetří čas, minimalizují se chyby a veškeré činnosti se lépe plánují. Složitost daňové soustavy jednotlivých zemí světa pravidelně hodnotí Světová banka ve spolupráci s PwC. Dle studie „Paying Taxes 2014“ je z členských zemí Evropské unie daňová soustava nejjednodušší v Irsku, Dánsku a Velké Británii, všechny tyto tři země patří do první patnáctky, což je výborné hodnocení, neboť první místa patří bohatým zemím na nerostné suroviny, kde mohou být z důvodu zisků z ropy nízké daně (např. Spojené Arabské Emiráty, Katar, Saudská Arábie, Omán nebo Kuvajt). Česku patří až 122. místo, horší hodnocení z členských zemí EU má jen Maďarsko (124. místo), Rumunsko (133. místo) a Itálie (138. místo). Celkové pořadí ovlivňuje celkové daňové zatížení, potřebná doba ke splnění všech daňových povinností i např. počet daňových plateb.Jak se stanovuje den daňové svobody?
Výpočet dne daňové svobody je proveden u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu. Konkrétní datum, kdy občané přestávají pracovat na stát a začínají pracovat pro sebe, tedy ovlivňují všechny odvody zaměstnance i zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění, daň z příjmu fyzických osob a DPH. V některých případech se den daňové svobody stanovuje jako podíl veřejných výdajů na HDP. V USA se den daňové svobody vypočítává jako podíl všech daní na příjmu obyvatel.
Evropané pracují na stát déle
Vyspělé evropské a mimoevropské země se liší v řadě aspektů. Daňová oblast je jednou z nich. V evropských zemích je citelně vyšší celkové zdanění než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Hlavním důvodem je vyšší úloha státu v ekonomice a vyšší míra přerozdělování veřejných prostředků. Sociální politika v členských zemích je na vysoké úrovni, sociální zajištění Evropanů je výrazně vyšší než lidí v mimoevropských zemích světa. Výše dávek v nezaměstnanosti, penzi, nemoci, bezplatný přístup ke zdravotní péči jsou v Evropě mnohem lepší než v mimoevropských zemích. To pochopitelně zvyšuje nároky na finanční zabezpečení a tlak na vyšší zdanění.
Nejvíce se sazby daní liší u povinného pojistného a DPH. Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem je v mimoevropských zemích výrazně nižší než v zemích EU. Stejně tak sazby daně z přidané hodnoty jsou v mimoevropských zemích citelně nižší.
Nejnižší základní sazba DPH ze zemí EU je v Lucembursku (15%), ve většině zemí EU je 21% a více. A jak je to v mimoevropských zemích? Například v Kanadě, Japonsku a Taiwanu dosahuje základní sazba DPH 5%, v Malajsii 6%, Thajsku a Singapuru 7%, Austrálii a Koreji 10%, na Novém Zélandu 15%.
Výpočet dne daňové svobody v Česku v roce 2013
Pro rok 2013 je „běžná mzda“, u které je vypočítán den daňové svobody v Česku, 11 566 EUR, jedná se o hrubou mzdu sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě. Při výpočtu dne daňové svobody jsou jednotlivé výpočty provedeny matematicky. Den daňové svobody ovlivní, kolik zaměstnanec (v %) zaplatí na povinných odvodech (sociálním a zdravotním pojištění), dani z příjmu fyzických osob a DPH vůči mzdovým nákladům zaměstnance. Počítáme, že rok má následně 365 dní:
-
Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 15 498 EUR (11 566 EUR x 1,34). Zaměstnavatelé totiž odvádí za své zaměstnance 25% na sociálním pojištění a 9% na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34%.
-
Na povinném pojistné odvedou zaměstnanci ze své hrubé mzdy 1 272 EUR (11 566 EUR x 11%). Zaměstnanci totiž odvádí ze své hrubé mzdy 6,5% na sociálním pojištění a 4,5% na zdravotním pojištění.
-
Na dani z příjmu odvede zaměstnanec s průměrnou mzdou 1 383 EUR (mzdové náklady zaměstnavatele ve výši 15 498 EUR x 15% sazba daně z příjmu) - 942 EUR (sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč po přepočtu na EUR).
-
Čistá roční mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu činí tedy 8 911 EUR (11 566 EUR - 1 272 EUR - 1 383 EUR).
-
Základní sazba DPH činila v Česku v roce 2013 21%. Počítáme, že základem pro výpočet celkové částky DPH je 32,5% z příjmu zaměstnance, stejně tak u ostatních členských zemí Evropské unie. Základem pro výpočet DPH je tedy částka 2 896 EUR (8 911 EUR x x 32,5%). Na DPH zaplatí „běžný zaměstnanec“ tedy částku 608 EUR (2 896 EUR x 21%).
-
Zaměstnanec tak může skutečně disponovat s částkou 8 303 EUR (8 911 EUR - 608 EUR), což představuje 53,57% mzdových nákladů zaměstnavatele (8 303 EUR / / 15 498 EUR). Zdanění na straně „běžného zaměstnance“ činí tedy 46,43% (100% - 53,57%). Po převodu na dny tak byl v roce 2013 den daňové svobody pro „běžného zaměstnance“ v Česku 19. června.
Při tomto výpočtu nejsou zohledněny další daně, např. spotřební daně (z pohonných hmot nebo alkoholických nápojů). Zdanění občanů s vyššími příjmy nebo nižšími příjmy by bylo rovněž odlišné, v zemích se značným progresivním zdaněním by byly rozdíly větší.
V roce 2013 nastal den daňové svobody pro zaměstnance s průměrnou mzdou nejdříve 14. března (na Kypru) a nejpozději v Belgii (8. srpna).
Dle uvedené studie nastal v roce 2013 den daňové svobody nejdříve na Kypru (14. března). Kypr byl jedinou členskou zemí EU, kde nastal den daňové svobody v roce 2013 v březnu. V dubnu byl den daňové svobody v Irsku (24. dubna) a Maltě (29. dubna). V květnu byl den daňové svobody ve Velké Británii (13. května), v Bulharsku (18. května) a v Lucembursku (25. května). V červnu byl v loňském roce den daňové svobody v Portugalsku (4. června), Dánsku (6. června), Slovinsku (7. června), Polsku (12. června), Španělsku (12. června), Estonsku (14. června), Řecku (17. června), Litvě (18. června), Finsku (19. června), Česku (19. června), Slovensku (20. června), Švédsku (22. června), Nizozemí (27. června) a Lotyšsku (27. června). V červenci nastal den daňové svobody v Rumunsku (1. července), Itálii (10. července), Německu (13. července), Maďarsku (16. července), Rakousku (23. července) a Francii (26. července). Jedinou zemí, kde nastal den daňové svobody v srpnu, byla Belgie (8. srpna).
Přestože jsou v Belgii vysoké daně, tak je životní úroveň občanů vysoká a podmínky pro podnikání jsou příznivé. Například v každoročně zveřejňovaném žebříčku „Prosperity Index“ od Legatum Institute, kde jsou hodnoceny podmínky pro život občanů s ohledem na ekonomiku, sociální politiku, životní prostředí, kulturu či vzdělanost, patří Belgie pravidelně do dvacítky zemí s nejlepšími podmínkami pro život.
Prameny: Institut économique Molinari (IEM) (The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27), Světová banka, PwC - "Paying Taxes 2014", Legatum Institute "Prosperity Index".