Svěřenský fond v českém právním systému

Podle občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) se svěřenský fond vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu. Učiní tak prostřednictvím smlouvy nebo pořízením pro případ smrti. Občanský zákoník (díl 2, oddíl 1, § 1491) definuje, že pořízením pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Dále vymezuje, že pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl, a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. V případě pořízení pro případ smrti vzniká svěřenský fond smrtí zůstavitele. Správce svěřenského fondu se současně zavazuje majetek držet a spravovat. Vznik svěřenského fondu je podmíněn správcovým přijetím pověření ke správě fondu.

Svěřenský fond musí nést označení, které vyjadřuje jeho účel spolu s použitím výrazu „svěřenský fond“. Účel svěřenského fondu může být jak soukromý, tak i veřejně prospěšný. Občanský zákoník v § 1449 odst. 2 vymezuje, že svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Mimo jiné lze tento fond zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Naopak v případě veřejně prospěšného fondu lze v občanském zákoníku nalézt, že hlavním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Veškerý majetek ve svěřenském fondu se stává odděleným a nezávislým, přičemž platí, že k tomuto majetku nemá nikdo vlastnická práva.

Svěřenský správce je jmenován i odvoláván zakladatelem svěřenského fondu, pokud není ve statutu určen jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce. V případě, že v přiměřené době není správce svěřenského fondu jmenován nebo se stal nesvéprávným, jmenuje svěřenského správce soud na základě návrhu osoby, která na tom má právní zájem. Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk, právnická osoba pak pouze v případech stanovených zákonem. Jedná-li správce na účet svěřenského fondu i v případě, že to není zjevné, platí, že mu nevzniká osobní povinnost ze závazku, který ujednal s jinou osobou na účet beneficienta. Pokud ovšem jedná svěřenský správce na účet beneficienta vlastním jménem je zavázán společně s beneficientem. Po beneficientovi lze ovšem žádat plnění pouze ze spravovaného majetku. Jak již bylo uvedeno výše, majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, z tohoto důvodu je do veřejného seznamu nebo jiné evidence (např. katastr nemovitostí) zapisován svěřenský správce jako vlastník majetku avšak s poznámkou „svěřenský správce“. Svěřenským správcem může být pouze svéprávná osoba, případně, stanoví-li to zákon, i právnická osoba. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, v § 151 například vymezuje, že za podmínek stanovených tímto zákonem může být svěřenským správcem investiční společnost. Při splnění těchto podmínek může být svěřenským správcem i samotný zakladatel svěřenského fondu ale i osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V těchto dvou případech však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je třetí osoba. Přičemž platí, že správci musí právně jednat společně. Každý svěřenský fond musí mít statut ve formě veřejné listiny. Tento statut je vydáván zakladatelem a musí obsahovat alespoň:

Obmyšleným může být jak fyzická tak právnická osoba. Jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu má právo zakladatel, pokud není ve statutu svěřenského fondu určeno jinak. Nevyužije-li zakladatel svěřenského fondu tohoto práva, je obmyšlený jmenován správcem svěřenského fondu. Ten mu v tomto případě také určí plnění ze svěřenského fondu. Pokud se jedná o soukromý svěřenský fond, musí správce svěřenského fondu vykonat toto právo pouze v případě, že statut svěřenského fondu určuje okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. Ten, kdo je oprávněný k tomuto úkonu musí postupovat podle statutu svěřenského fondu a podle vlastního uvážení. Z podmínek vymezených statutem svěřenského fondu může své rozhodnutí změnit nebo zrušit. Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) však jasně vymezuje, že obmyšleného není oprávněn nikdo jmenovat pro vlastní zisk.

Statut svěřenského fondu vymezí právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu. Obmyšlenému je možné přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně pouze na určité podíly z nich. Obmyšlený se v případě soukromého svěřenského fondu může vzdát práva na příslušné plnění prostřednictvím prohlášení, které musí mít formu veřejné listiny. Pokud tak učiní a jedná se o právo na plody nebo užitky, přičemž neexistuje jiný obmyšlený, přechází toto právo na plody nebo užitky na obmyšlené mající právo na majetek svěřenského fondu. V případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem vzniká právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i v případě, že je ve statutu fondu určeno jinak. Obdobně je tomu tak i v případě zániku práva obmyšleného na plody nebo užitky ze soukromého svěřenského fondu, kdy platí, že toto právo zaniká nejpozději uplynutím sta let od vzniku tohoto fondu. V případě, že je obmyšleným člověk, může toto právo trvat až do jeho smrti.

Dohled nad správou svěřenského fondu provádí zakladatel, obmyšlený, případně další osoba určená statutem svěřenského fondu. V případech, ve kterých to stanoví zákon, vykonává dohled nad správou svěřenského fondu jiná osoba, skupina osob nebo orgán veřejné moci. Pokud v den vzniku svěřenského fondu ještě obmyšlený není, nebo ho nelze určit, jmenuje zakladatel svěřenského fondu osobu oprávněnou dohlížet na správu svěřenského fondu v zájmu obmyšleného. Pokud tak neučiní nebo to není možné, je osoba oprávněná dohlížet na správu svěřenského fondu jmenována soudem, a to na návrh správce, případně toho kdo na tom má zájem.

Správce svěřenského fondu je povinen bez zbytečného odkladu informovat prostřednictvím oznámení toho, kdo má právo dohledu nad svěřenským fondem. Minimálními náležitostmi tohoto oznámení je označení, účel, doba trvání svěřenského fondu a jméno a adresa svěřenského správce. Povinnost tohoto oznámení odpadá v případě, že jsou tyto skutečnosti osobě oprávněné k dohledu nad svěřenským fondem již známy. Správce musí na žádost oprávněného nad správou svěřenského fondu umožnit kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předložit mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci.

Soud může svěřenského správce odvolat nebo může být jmenován nový svěřenský správce, a to na návrh zakladatele, obmyšleného nebo jiné osoby mající na tom právní zájem. Stejný způsobem může být svěřenskému správci uloženo nebo naopak zakázáno určité jednání.

Dle občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.) platí, že kdo zvýší majetek svěřenského fondu, není jeho zakladatelem. Pokud je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné může soud na základě návrhu osoby, která na tom má právní zájem, rozhodnout o zrušení svěřenského fondu. Případně může soud upravit statut fondu, jestliže je tato změna ve shodě s původním úmyslem zakladatele a současně tato změna povede k možnosti dosáhnout účelu svěřenského fondu nebo mu lépe prospět. Pokud nejsou navrhovateli zakladatel, jeho právní nástupce, svěřenský správce, obmyšlený nebo ten, kdo provádí dohled nad správou svěřenského fondu, musí si od nich soud k tomuto úkonu vyžádat jejich stanovisko.

Správa svěřenského fondu končí:

Při zániku správy svěřenského fondu vydává majetek svěřenský správce obmyšlenému. V případě, že není obmyšlený, pak zakladateli svěřenského fondu. Pokud však není ani zakladatel připadá tento majetek státu. Jinak je tomu ovšem u svěřenského fondu založeného za veřejně prospěšným účelem. Zde může soud na základě návrhu svěřenského správce rozhodnout v případě, že nelze dosáhnout účelu svěřenského fondu, o tom, že majetek bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby sledující dosažení účelu co možná nejbližšímu účelu původnímu. Takto ovšem nelze postupovat, pokud je ve statutu tohoto svěřenského fondu vymezeno, jak má být s majetkem při jeho zániku naloženo.

Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o daních z příjmů“), [§ 4a písm. b)], je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen bezúplatný příjem obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo z majetku, který zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Za stejných podmínek je od daně z příjmů právnických osob osvobozena obmyšlená právnická osoba [§ 19b odst. 2 písm. a) bod 1. a 2.].

Mezi příjmy z kapitálového majetku vymezené § 8 odst. 1 zákona o daních z příjmů, patří i plnění ze zisku svěřenského fondu po zdanění. Nejedná-li se o příjmy podle § 6 až 9 zákona o daních z příjmů, patří příjem obmyšleného ze svěřenského fondu do tzv. ostatních příjmů vymezených v § 10 zákona o daních z příjmů. V případě, že tento bezúplatný příjem splňuje podmínky vymezené v § 10 odst. 3 písm. d) bod 1. a 2. (viz následující odstavec) je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen.

Podmínky vymezené v § 10 odst. 3 písm. d) bod 1. a 2. zákona o daních z příjmů jsou splněny, jedná-li se o bezúplatný příjem obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo, který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v následujících bodech:

Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny také bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, jejichž hodnota je nižší než 15 000 Kč.

Ačkoliv svěřenský fond není právnickou osobou, příjem samotného svěřenského fondu podléhá dani z příjmů právnických osob [§ 17 odst. 1 písm. f)]. Této dani však nepodléhá příjem svěřenského fondu, který vzniká vyčleněním majetku do svěřenského fondu a příjem ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti [§ 18 odst. 2 písm. e)]. V případě, že je svěřenský fond investičním fondem, vztahuje se na něj z hlediska daně z příjmů právnických osob § 21 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, podle kterého sazba daně investičního fondu podle zákona č. 240/2013 Sb. upravujícího investiční společnosti a investiční fondy činí 5% základu daně.

Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu (§ 21c odst. 1). Plnění ze zisku svěřenského fondu pro poplatníky uvedené v § 2 a 17 podléhá 15% srážkové dani [§ 36 odst. 2 písm. a)].

V případě poplatníka, který je daňovým nerezidentem dle § 2 odst. 3, jedná-li se o fyzické osoby, a dle § 17 odst. 4, jedná-li se o právnické osoby, se za příjmy ze zdrojů na území České republiky považují příjmy z úhrad od poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty (dle § 2 odst. 2 - fyzické osoby a § 17 odst. 3 - právnické osoby) a od jejich stálých provozoven. Mezi tyto příjmy patří mimo jiné právě i plnění ze zisku svěřenského fondu, které se považuje za podíl na zisku dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3.

Svěřenský fond je také odpisovatelem hmotného majetku, který je součástí svěřenského fondu [§ 28 odst. 1 písm. e)].

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, vymezuje, že v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci do nebo ze svěřenského fondu, se na tyto fondy hledí jako na jediné nabyvatele nebo převodce vlastnického práva k nemovité věci (§ 1 odst. 2).

Dle § 3 se za nabytí vlastnického práva k nemovité věci považuje pro účely daně z nabytí nemovitých věcí také nabytí nebo vyčlenění nemovité věci do svěřenského fondu. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad správy svěřenského fondu (§ 32). Přílohou daňového přiznání je poté písemnost, na jejímž základě bylo zapsáno vlastnické právo, právo stavby, nebo správa svěřenského fondu do katastru nemovitostí. Přiloženo musí být také vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, je-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, nebo písemnost, kterou se potvrzuje nebo osvědčuje nabytí vlastnického práva k nemovité věci, není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí.

Svěřenský fond je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek v tomto fondu [§ 3 odst. 2 písm. b)]. Stejně tak je také poplatníkem daně ze staveb a jednotek, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je v tomto svěřenském fondu [§ 8 odst. 2 písm. b)].

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se na svěřenský fond, který je účetní jednotkou, hledí jako na právnickou osobu.

Dle § 29 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty musí daňový doklad obsahovat mimo jiné označení osoby, která uskutečňuje plnění a označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje. Vzhledem k výše uvedenému ustanovení, že pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu, by měl být, jako osoba uskutečňující plnění popř. osoba pro níž se uskutečňuje plnění, uveden svěřenský fond. Občanský zákoník naproti tomu definuje, že do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“. Pokud by tedy měl být, tak jak je v obchodní praxi zavedeno, daňový doklad zároveň dokladem pro platbu z hlediska soukromého práva, měl by obsahovat jak název fondu, tak jeho správce.

Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je svěřenský fond účetní jednotkou [§ 1 odst. 2 písm. b)]. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídá správce svěřenského fondu. Je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně. Podmínky ověřování účetní závěrky svěřenského fondu auditorem jsou vymezeny shodně jako u akciových společností. To znamená, že účetní závěrka svěřenského fondu musí být ověřena auditorem, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za které se účetní závěrka ověřuje a účetního období bezprostředně předcházejícího svěřenský fond překročil nebo již dosáhl alespoň jedno z následujících tří kritérií:

Dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, mohou rezervu na opravy hmotného majetku, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř [§ 7 odst. 1 písm. a)].

Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. říká, že v případě úmrtí podnikatele, může v provozování živnosti pokračovat za podmínek stanovených živnostenským zákonem v § 13 odst. 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví svěřenský správce, pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních určuje, že pro řízení ve věcech svěřenského fondu je příslušný obecný soud svěřenského správce. Nemá-li však svěřenský fond svěřenského správce, je příslušný poslední obecný soud zakladatele svěřenského fondu. Účastníky řízení ve věcech svěřenského fondu jsou zakladatel svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a osoba, která má právo dohledu nad správou svěřenského fondu.

Dle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se vkladem do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence správy svěřenského fondu [§ 11 odst. 1 písm. j)].

Katastrální vyhláška č. 357/2013 Sb. vymezuje, že u majetku ve svěřenském fondu se evidují:

Vložením nemovitosti či pozemku do svěřenského fondu bude v katastru nemovitostí jako vlastník uveden pouze „svěřenský správce“.

Dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, se investiční fond jako svěřenský fond vytváří pouze na základě smlouvy. Veškerá právní jednání týkající se vytvoření investičního fondu jako svěřenského fondu musí být v písemné formě. Svěřenský fond nelze vytvořit vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Investiční fond, vytvářený jako svěřenský fond, může mít více zakladatelů. V takovém případě jsou rozhodnutí přijímána po jejich vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje pouze jeden z těchto správců nebo, že se rozhodnutí přijímá jiným způsobem. Výše zmíněný zákon, dále říká, že po vzniku investičního fondu jako svěřenského fondu nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu. Ustanovení § 1452 občanského zákoníku, týkající se statutu svěřenského fondu se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

Investiční fond vytvořený jako svěřenský fond má pouze jednoho správce a tímto správcem může být jen ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn obhospodařovat takový investiční fond. Investiční společnost může být, za podmínek stanovených zákonem o investičních společnostech a investičních fondech, svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem. To platí však pouze pro investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit a zahraničním osobám s povolením podle § 481, které mají povolení k poskytování investiční služby v podobě obhospodařování majetku zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management). Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem vykonává obhospodařovatel tohoto fondu.

Pro označení investičního fondu jako svěřenského fondu udělí Česká národní banka povolení tomu, kdo požádá a zároveň splňuje následující předpoklady: