Libor Novotný

  • Článek
Pokračování příspěvku z minulého čísla časopisu (Daně a právo v praxi č. 9/2018, s. 29) rozebírá vybraná další ustanovení související s problematikou pořízení pro případ smrti, a to nejen v občanském zákoníku, ale také v zákoně o zvláštních řízeních soudních, živnostenském zákoně a v zákoně o daních z příjmů . Dále se věnuje problematice odkazu, který je vymezen v § 1594 a následujících občanského zákoníku .
Vydáno: 10. 09. 2018
  • Článek
Následující první část příspěvku popisuje vybraná ustanovení související s problematikou pořízení pro případ smrti, jejichž zdrojem je především občanský zákoník – díl 2, hlava III (dědické právo), část třetí (absolutní majetková práva), konkrétně se jedná o § 1491 až 1593.
Vydáno: 10. 09. 2018
  • Článek
Problematikou přenechání věci k užití jinému se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 2, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2189 až 2400, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se výprosou, výpůjčkou, nájmem, pachtem, licencí, zápůjčkou a úvěrem. Tento příspěvek se zaměřuje pouze na popis výprosy, výpůjčky, licence, zápůjčky a úvěru. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.
Vydáno: 16. 05. 2018
  • Článek
Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.
Vydáno: 12. 03. 2018
  • Článek
Následující příspěvek se věnuje podrobněji aspektům týkajícím se díla dle nového občanského zákoníku , zmíněna je ale i úprava ve starém občanském zákoníku a vybraná ustanovení obchodního zákoníku . Výklad se zabývá mimo jiné právní úpravou a vymezením díla, způsobem provádění díla, vlastnickým právem k předmětu díla i cenou díla. Část příspěvku je věnována také situaci, kdy bylo dílo zadáno podle rozpočtu. Příspěvek dále také specifikuje práva a povinnosti objednatele a zhotovitele díla v situaci, kdy se objeví vady na díle. Část výkladu je pak zaměřena i na hlediska týkající se stavby jako předmětu díla.
Vydáno: 16. 10. 2017
  • Článek
Problematice převedení věci do vlastnictví jiného je v občanském zákoníku věnován díl 1 hlavy II (Závazky z právních jednání), části čtvrté (Relativní majetková práva). Tento díl občanského zákoníku se kromě koupě, která je upravena v § 2079 a následujících, zabývá také problematikou darování a směny. Následující příspěvek je zaměřen na úpravu koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání při kupní smlouvě, na problematiku darování a směny, ale i na problematiku zvláštního ustanovení o prodeji zboží v obchodě a zvláštního ustanovení o koupi závodu.
Vydáno: 05. 09. 2017
  • Článek
Právním vymezením věcí a jejich rozdělením se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v § 489 až 544. Pro srovnání nechybí v tomto článku ani některá ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“). Občanský zákoník v souvislosti s věcmi a jejich rozdělením vymezuje i cenný papír a s ním související problematiku. Před účinností občanského zákoníku se problematikou cenných papírů zabýval samostatný zákon č. 591/1992 Sb. , o cenných papírech.
Vydáno: 14. 08. 2017
  • Článek
Následující příspěvek je věnován vybraným ustanovením, která se zabývají právním vymezením zástavního a zadržovacího práva, zanesených v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 1309 až 1399. Popsána jsou však i některá další související ustanovení občanského zákoníku, dále zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a pro srovnání i zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník.
Vydáno: 12. 06. 2017
  • Článek
Věcná břemena v občanském zákoníku Ing. Libor Novotný Následující příspěvek je věnován právnímu vymezení věcných břemen v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nechybí však...
Vydáno: 10. 05. 2017
  • Článek
Následující příspěvek popisuje vymezení právní úpravy promlčení a prekluze v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některá s tím související ustanovení. S promlčením a prekluzí se v občanském zákoníku setkáme primárně v § 609 až 654 občanského zákoníku , ve kterých je vymezena prekluze. Pro srovnání je také uvedeno vymezení promlčení v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo promlčení upraveno v § 100 až 114 .
Vydáno: 19. 04. 2017
  • Článek
Problematika právního jednání je v rámci zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vymezena v rámci části první v hlavě V nazvané Právní skutečnosti, konkrétně pak v § 545 až 599. Ve „starém občanském zákoníku“, tedy v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“), bychom se setkali s pojmem právní úkony, a to v § 34 až 51.
Vydáno: 24. 01. 2017
  • Článek
Následující článek je zaměřen na vybranou problematiku zániku závazků, které se zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), věnuje v § 1908 až 2009. Základním způsobem zániku závazků je splnění dluhu. Občanský zákoník dále rozlišuje jiné způsoby zániku závazků, kam zařazuje například započtení, splynutí, výpověď, odstoupení od smlouvy a další. V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů („starý občanský zákoník“), můžeme nalézt problematiku zániku závazků v § 559 až 587, kde je vymezeno splnění dluhu, dohoda, nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, započtení, výpověď, neuplatnění práva, splynutí a narovnání.
Vydáno: 27. 10. 2016
  • Článek
Vybraná problematika smluvního práva v novém občanském zákoníku Ing. Libor Novotný Smluvní právo je součástí práva závazkového, které nalezneme v § 1721 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský...
Vydáno: 01. 09. 2016
  • Článek
Rodinný závod v českém právním systému Ing. Libor Novotný Tento příspěvek se zabývá problematikou rodinného závodu, jehož zákonné vymezení nalezneme „nově“ v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále...
Vydáno: 30. 06. 2016
  • Článek
Tento příspěvek se zabývá tichou společností (dříve tiché společenství). Současnou právní úpravu tiché společnosti nalezneme v § 2747–2755 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník “). Občanský zákoník nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Do té doby jsme příslušnou právní úpravu nalezli v zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “), ve kterém bylo právně vymezeno tiché společenství. Z tohoto důvodu a z důvodu vzájemné komparace právních úprav je v tomto příspěvku popsána jak právní úprava tiché společnosti, tak dosavadní právní úprava tichého společenství. Další část příspěvku je poté ponechána souvisejícím ustanovením v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).
Vydáno: 31. 03. 2016
  • Článek
Vymezení místa plnění je podstatné pro další orientaci v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). S nutností znalosti místa plnění se setkáme například v § 2 zákona o DPH , který vymezuje, co je předmětem daně, dále například při vymezení obratu pro účely zákona o DPH nebo při vymezení uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu. Problematikou stanovení místa plnění při dodání zboží se zákon o DPH zabývá v hlavě II. dílu 2, oddílu 1 a rozčleňuje ji do tří okruhů - místo plnění při dodání zboží (§ 7 zákona o DPH ), místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu (§ 7a zákona o DPH ) a místo plnění při zasílání zboží (§ 8 zákona o DPH ). Právní úpravou stanovení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se zabývá hlava II., díl 2, oddíl 3 zákona o DPH a stanovením místa plnění při dovozu zboží pak hlava II., díl 2, oddíl 4 zákona o DPH .
Vydáno: 27. 10. 2015
  • Článek
Základní právní normou upravující podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním je zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“). Živnostenský zákon upravuje provozování živnosti, druhy živností, rozsah živnostenského oprávnění, jeho vznik, změnu a zánik, živnostenský rejstřík, živnostenskou kontrolu a správní delikty a dále například podmínky provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele či vymezení provozoven.
Vydáno: 27. 08. 2015
  • Článek
Tento příspěvek se zabývá daňovými doklady tak, jak je vymezuje zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Příslušnou právní úpravu nalezneme v části první, hlavě II, dílu 5 tohoto zákona. V příspěvku jsou vymezena v první řadě pravidla pro vystavování daňových dokladů, náležitosti daňových dokladů, další typy daňových dokladů spolu s vymezením jejich náležitostí a podmínky zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. V závěru příspěvku je pro srovnání uvedeno vymezení účetních dokladů včetně jejich náležitostí.
Vydáno: 25. 06. 2015
  • Článek
Pokračujeme v příspěvku z minulého vydání časopisu UNES.
Vydáno: 04. 06. 2015
  • Článek
Následující příspěvek se prioritně zabývá následky porušení povinností při správě daní, tak jak je upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). Příslušnou úpravu nalezneme především v části čtvrté daňového řádu , tj. v § 246 až § 254a . Mezi konkrétní instrumenty postihující porušení povinností při správě daní patří pokuta za přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti, pořádková pokuta, nově vymezená pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále, úrok z prodlení, úrok z neoprávněného jednání správce daně a nově vymezený úrok z daňového odpočtu. Ve druhé části příspěvku jsou vymezeny podmínky řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně a dále vybraná ustanovení z jiných daňových zákonů.
Vydáno: 28. 05. 2015
+ Zobrazit dalších 20