Jsme spol. s r. o., plátci DPH. Chceme se zabývat distribucí stravenek. Jakým způsobem však o nich účtovat? Účetní operace budou následující: 1) Nákup stravenky od výrobce - tiskárny, která nám vytiskne stravenku např. za 0,50 Kč/kus. Stravenky budou v nominálních hodnotách od 70 do 100 Kč. Na jaký účet je při nákupu od tiskárny zaúčtovat a v jaké hodnotě? 2) Distribuce firmám pro jejich zaměstnance - vystavíme fakturu a ta už bude v hodnotách podle počtu jednotlivých kupónů, předpokládám, že stravenky se fakturují bez DPH, tj. 311/604? 3) Následný odkup od prodejen, kde byly stravenky uplatněny. Tedy 504/321 ? Jak vlastně vést správně celou jejich evidenci?
Distribuce stravenek
Ing.
Antonín
Jeřábek
Ing.
Zdeňka
Hušáková
Související předpisy:
-
§ 4 odst. 2, § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Distribuci stravenek účtuje distributor:
1)
Nákup stravenek z tiskárny se zaúčtuje zápisem MD materiál (zásoby) Dal závazek vůči tiskárně nebo peněžní prostředky v ceně: počet stravenek x 0,50 Kč. Zároveň se zaúčtuje nakoupení stravenek podle nominálních hodnot na analytické účty k podrozvahovému účtu „Přísně zúčtovatelné tiskopisy“.
2)
Distribuce firmám pro její zaměstnance se zaúčtuje zápisem MD pohledávka za odběratelskou firmou nebo peněžní prostředky a Dal závazek z vydaných stravenek (vhodné na analytické účty podle nominálních hodnot stravenek). Zároveň se zaúčtuje podle počtu vydaných stravenek zápis MD spotřeba materiálu Dal zásoby (materiál). Současně se sníží stav stravenek na příslušných analytických účtech podrozvahového účtu „Přísně zúčtovatelné tiskopisy“.
3)
Následné proplacení předložených stravenek od prodejců, kteří stravenky přijali za své výrobky, či zboží, se zaúčtuje zápisem MD závazek z vydaných stravenek podle nominálních hodnot a Dal peněžní prostředky nebo závazek vůči příslušným prodejcům. Zároveň se zaúčtují převzaté stravenky na podrozvahový účet „Přísně zúčtovatelné tiskopisy“ a pak se protokolárně znehodnotí, pokud se tak nestane hned při jejich převzetí.
Z výše uvedeného vyplývá, že nominální hodnota stravenek se u jejich distributora neúčtuje ani do výnosů ani do nákladů. Nejde ani o výnosy ani o náklady distributorské společnosti.
V návrhu účtování v dotazu chybí účtování výnosů distributora. Náklady, např. spotřeba stravenek v ceně 0,50 Kč jsou v příkladu uvedeny a bezpochyby vznikají další režijní náklady, např. na provoz kanceláře, které jsme v příkladu neuvedli. Obvykle službu (distribuce stravenek) distributor odběrateli fakturuje a účtuje MD pohledávky za odběratelem stravenek a Dal výnosy, Často distributoři postupují tak, že stravenky prodávají za zvýšenou cenu (obsahuje poskytnutou službu), např. 72 Kč. Pak 70 Kč je nominální cena a účtuje se způsobem uvedeným v bodu 2), částka 2 Kč představuje výnos distributora a jako takový se účtuje.
V případě, že závazek z vydaných stravenek, který není do stanovené doby uhrazen, tj. není uplatněn nárok na úhradu firmami, které za stravenky prodaly své výrobky či zboží, odúčtuje se do výnosů jako zaniklý závazek.
V této části není řešena DPH, té se věnuje následující text.
Z hlediska DPH k uvedenému dotazu uvádíme následující: Předně je třeba k předloženému dotazu předeslat, že v jeho zadání zcela absentuje popis způsobu, jakým je sjednána odměna distributora za distribuci stravenek. Bez znalosti tohoto, nelze podat jednoznačnou odpověď k tomu, jakým způsobem bude distributor uplatňovat DPH na výstupu z jím uskutečněného plnění. Je možno pouze pro podání odpovědi předpokládat, že půjde o běžnou v praxi známou modelovou situaci, kdy distributor firmě odebírající poukázky současně poskytuje takové plnění, které je zpravidla z pohledu DPH kvalifikováno jako poskytnutí služby.
Zároveň je z pohledu aplikace DPH třeba připomenout, že podle § 4 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty se peníze nepovažují za zboží. Pokud poukázka s vyznačenou nominální hodnotou slouží jako platební prostředek nahrazující peníze, nepovažuje se taktéž za zboží ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty. Za zboží se ovšem ale poukázky budou považovat v případě jejich dodání výrobcem, tj. tiskárnou. Z uvedeného tak vyplývá, že distribucí stravenek do sítě neuskutečňuje distributor dodání zboží ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty a nejde tak o plnění, které by bylo předmětem daně. Avšak, jak již uvedeno výše, dodáním zboží bude dodání stravenek coby tiskoviny tiskárnou distributorovi. Zde je tak tiskárnou správně z ceny stravenek coby tiskárenského výrobku uplatněna daň na výstupu. Aby bylo možno potvrdit, že distributor z takto vyčíslené DPH může uplatnit nárok na odpočet daně, bylo by nutné, jak již je uvedeno v úvodu, znát přesné podmínky za jakých je distribuce stravenek uskutečňována. A to z důvodu, že primárním předpokladem pro uplatnění odpočtu daně podle § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je, že přijaté zdanitelné plnění je použito v rámci ekonomické činnosti pro uskutečnění zde vyjmenovaných plnění. Mezi plnění vydefinovaná § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty rozhodně nepatří plnění, která nejsou předmětem daně, tj. plátce nemá nárok na odpočet daně u plnění, která použije pro uskutečnění plnění, jež nejsou předmětem daně.
Uplatnění odpočtu daně by tak v dotazovaném případě bylo možné v situaci, kdy by přijaté plnění mělo souvislost s plněním vymezeným § 72 odst. 1 zákona o DPH, příp. v návaznosti na judikaturu SDEU (za splnění podmínek v ní vymezených), kdy by bylo možno přijaté zdanitelné plnění zjednodušeně řečeno vztáhnout k plátcově ekonomické činnosti obecně a vyhodnotit jej jako součást režijních nákladů. V tomto kontextu je možno zmínit zejména rozsudek C-453/03.