Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na svůj bankovní účet, se liší v evropských zemích o desítky procent. Například v Česku znamená zvýšení čisté mzdy zaměstnance o 1 EUR pro zaměstnavatele zvýšení mzdových nákladů o 1,74 EUR, což je v rámci Evropské unie (dále „EU“) mírně nadprůměrná hodnota.
Zdanění práce v Evropské unii
Petr
Gola
Mzdové náklady zaměstnavatele představují částku, kolik skutečně stojí zaměstnavatele odvedená práce jeho zaměstnance. Mzdové náklady tedy představují součet hrubé mzdy zaměstnance sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě a sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25% na sociálním pojištění a 9% na zdravotním pojištění. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsou tedy o 34% vyšší než hrubá mzda zaměstnance.
Mzdové náklady u zaměstnance pracujícího za 20 000 Kč dosahují 26 800 Kč (hrubá mzda 20 000 Kč, sociální pojištění placené zaměstnavatelem 5 000 Kč a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 1 800 Kč).
Hrubá a čistá mzda nejsou totéž
Ze sjednané hrubé mzdy musí zaměstnanec odvést daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Sociální pojištění činí 6,5% z hrubé mzdy a zdravotní pojištění 4,5% z hrubé mzdy. Povinné odvody na pojistném dosahují tedy 11%. Sazba daně z příjmu fyzických osob činí 15% (nezapočítáváme solidární daň). Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob se uplatňuje základní sleva na poplatníka (2 070 Kč měsíčně), případně další slevy (např. na studenta). V ročním zúčtování prováděném zaměstnavatelem je rovněž možné uplatnit nezdanitelné položky v souladu se zákonem (např. odpočet úroků z úvěrů na pořízení vlastního bydlení, odpočet úroků na životním pojištění). Celková roční daňová povinnost tak může být při stejné hrubé mzdě zaměstnanců rozdílná, záleží na rozsahu využití daňových slev a nezdanitelných položek. Vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění nelze snižovat jako v případě daně z příjmu, stejně tak nelze snížit vypočtené povinné pojistné. Čistá mzda zaměstnance je částka, kterou skutečně od zaměstnavatele obdrží na svůj bankovní účet. Za odvod povinného pojistného a zálohy na daň z příjmu fyzických osob sraženého zaměstnanci z hrubé mzdy je zodpovědný zaměstnavatel.
Příklad
Jak moc se liší mzdové náklady a čistá mzda zaměstnance, si vypočítáme u měsíční mzdy ve výši 25 000 Kč. Výpočet je proveden u bezdětného zaměstnance.
I---------------------------------------------------------------I------------I I Text I Částka I I---------------------------------------------------------------I------------I I Hrubá mzda I 25 000 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (25 000 Kč x 4,5% ) I 1 125 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (25 000 Kč x 9% ) I 2 250 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Sociální pojištění placené zaměstnancem (25 000 Kč x 6,5% ) I 1 625 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 000 Kč x 25% ) I 6 250 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I "Superhrubá mzda" I 33 500 Kč I I (25 000 Kč + 2 250 Kč + 6 250 Kč) I I I---------------------------------------------------------------I------------I I Daň z příjmu fyzických osob (33 500 Kč x 15% ) I 5 025 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Slevy na poplatníka I 2 070 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Záloha na daň z příjmu fyzických osob (5 025 Kč - 2 070 Kč) I 2 955 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Čistá mzda I 19 295 Kč I I (25 000 Kč - 1 125 Kč - 1 625 Kč - 2 955 Kč) I I I---------------------------------------------------------------I------------I I Celkové daně ze mzdy (33 500 Kč - 19 295 Kč) I 14 205 Kč I I---------------------------------------------------------------I------------I I Zdanění práce I 42,4% I I (14 205 Kč / 33 500 Kč) I I I---------------------------------------------------------------I------------I
V našem zvoleném příkladě dosahuje zdanění práce 42,4%. Dále v textu máme uvedeno, o kolik se zvýší mzdové náklady zaměstnavatele při zvýšení čisté mzdy zaměstnance o 1 EUR v členských zemích EU v roce 2013 (dle publikace The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27 - Institut économique Molinari). Aby bylo možné data porovnat, tak jsou všechny údaje uvedeny v eurech.
Zvýšení čisté mzdy u svobodného, bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu o 1 EUR stojí zaměstnavatele v Česku 1,74 EUR, zdanění práce tak dosahuje 42,5%. Nepatrný desetinový rozdíl oproti našemu výpočtu je z důvodu zaokrouhlení. Obdobně jako je výpočet proveden v Česku, tak je zdanění práce vypočítána i v ostatních členských zemích EU.
Vysoké povinné pojistné v České republice
Celkové zdanění práce v Česku v rámci zemí EU je mírně nadprůměrné, přestože je v Česku nízká 15% rovná sazba daně z příjmu fyzických osob (nezohledňujeme solidární daň) a vysoká základní sleva na poplatníka (24 840 Kč za rok). Při využití ostatních daňových slev (např. na manželku s vlastními příjmy do 68 000 Kč), daňové zvýhodnění na děti (1 117 Kč na každé dítě za každý měsíc) nebo daňových odpočtů, je výsledná efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob v rámci zemí EU podprůměrná. Odvody zaměstnance na povinném pojistném jsou průměrné. Celkově se tak hrubá a čistá mzda zaměstnance liší v Česku méně než ve většině členských zemí EU. Zdanění práce je však poměrně vysoké z důvodu vysokého pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance. Dalšími zeměmi s vysokými povinnými odvody zaměstnavatele jsou ještě např. Francie, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Belgie (ve všech zemích přes 30%). Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka nezaplatí občané s nízkými příjmy v Česku na dani z příjmu fyzických osob nic. Obdobná situace je i v ostatních zemích EU. Legislativou je neplacení daně z příjmu ošetřeno třemi různými způsoby: nulovou sazbou daně z příjmu fyzických osob, existencí nezdanitelné položky nebo slevou na poplatníka.
Nejvyšší zdanění práce - Belgie a Francie
Z členských zemí Evropské unie je nejvyšší zdanění práce v Belgii a Francii. Aby čistá mzda zaměstnance s průměrnou mzdou v Belgii stoupla o 1 EUR, tak musí na mzdových nákladech vynaložit zaměstnavatel více o 2,34 EUR, zdanění práce tak dosahuje 57,3%. Jak stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele při zvýšení čisté mzdy zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu o 1 EUR v ostatních zemích s vysokým zdaněním práce? Ve Francii o 2,16 EUR, v Rakousku o 2,11 EUR, v Německu o 2,00 EUR, v Maďarsku o 1,97 EUR, v Itálii o 1,94 EUR, v Rumunsku o 1,83 EUR, v Lotyšsku o 1,81 EUR, v Nizozemí o 1,81 EUR, na Slovensku o 1,75 EUR, ve Švédsku o 1,74 EUR, Česku o 1,74 EUR, v Litvě o 1,73 EUR. Průměr za 27 členských zemí EU (není hodnoceno Chorvatsko) činí 1,73 EUR (zdanění práce tak v průměru činí 42,2%), výsledky jsou vždy zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Zdanění práce v Česku je tedy při porovnání členských zemí EU mírně nadprůměrné. Ve většině členských zemí EU je zavedeno progresivní zdanění, proto by náklady zaměstnance při zvýšení mzdy zaměstnance pracujícího za nadstandardní mzdu stouply ještě více, neboť na dani z příjmu fyzických osob by se muselo ze zvýšené mzdy odvést více na dani z příjmu fyzických osob.
Nejnižší zdanění práce - Kypr a Irsko
Z členských zemí EU je nejnižší zdanění práce na Kypru a v Irsku. Zvýšení čisté mzdy zaměstnanci o 1 EUR zvýší mzdové náklady zaměstnavatele pouze o 1,18 EUR, zdanění práce tak dosahuje pouze 15,3%. Jak stoupají mzdové náklady zaměstnavatele při zvýšení čisté mzdy zaměstnance o 1 EUR v dalších zemích EU s podprůměrným zdaněním práce? V Irsku o 1,34 EUR, na Maltě o 1,34 EUR, ve Velké Británii o 1,47 EUR, v Bulharsku o 1,50 EUR, v Lucembursku o 1,58 EUR, Portugalsku o 1,60 EUR, Dánsku o 1,61 EUR, Slovinsku o 1,65 EUR, Polsku o 1,67 EUR, Španělsku o 1,68 EUR, Estonsku o 1,70 EUR, Řecku o 1,71 EUR, Finsku o 1,72 EUR.
Kde jsou nejvyšší sazby daní?
Ve většině členských zemí EU je zavedeno progresivní zdanění, kdy s rostoucím příjmem stoupá i efektivní zdanění (poměr mezi výši daně a příjmem). Příjmy ve vyšších daňových pásmech podléhají totiž vyšším daňovým sazbám a zvyšuje se tak efektivní zdanění. Poměrně velmi vysoká je horní sazba daně z příjmu fyzických osob v Nizozemí (52%), Belgii a Rakousku (50%), Portugalsku (48%), Francii, Německu a Velké Británii (45%). Evropským trendem bylo snižování daňových sazeb u daně z příjmu fyzických osob a zvyšování nepřímých daní, ekonomická krize však trend snižování daňových sazeb přibrzdila.
Prameny: Institut économique Molinari (IEM) (The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27) and OECD, Tax Database.