Neodvádění povinných úhrad za zaměstnance

Vydáno: 12 minut čtení

Neodvádění či krácení povinných úhrad za zaměstnance je velmi rozšířenou nekalou praxí tisíců zaměstnavatelů v České republice. Dle odborných odhadů touto nelegální činností, skýtající mnoho forem, státu unikne až několik miliard ročně na výběru těchto odvodů, proto stoupá snaha tyto skutky postihovat a jejich existenci minimalizovat.

Neodvádění povinných úhrad za zaměstnance
Bc.
Tomáš
Kořínek
Zde si představíme nejčastější porušení, kterých se dopouští mnoho zaměstnavatelů, a zároveň určíme možné postihy, které v případě prokázání mohou zodpovědným osobám hrozit.
 
Povinnosti zaměstnavatele
Každý zaměstnavatel by za své zaměstnance, zaměstnané formou závislé činnosti, měl odvádět povinné úhrady. Zjednodušená struktura odvodů z vyměřovacího základu je následovná:
Sociální pojištění
-
Zaměstnavatel strhává zaměstnanci 6,5%, sám doplácí dalších 25%.
Zdravotní pojištění
-
Zaměstnavatel strhává zaměstnanci 4,5%, sám doplácí dalších 9,0%.
Daně
-
Zaměstnavatel strhává zaměstnanci 15% ze superhrubé mzdy, což je základní mzda navýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem tedy o 34%. Výměru daně je možno snížit o základní nezdanitelnou částku a další slevy (na dítě, invaliditu atd.)
 
Formy krácení či neodvádění povinných úhrad
Možností jak úmyslně neodvádět nebo krátit povinné úhrady za zaměstnance, tedy platbu zdravotního, sociálního pojištění a daně existuje hned několik:
-
Jednou z možností jak se vyhnout placení povinných odvodů je jejich nezaplacení, tedy zaměstnavatelé odvody zaměstnancům strhnou, ale daným institucím je neodvedou.
-
Další z rozšířených nelegálních praktik je oficiální vyplácení minimální mzdy zaměstnancům a k tomu doplácení určité části peněz neoficiální cestou, tzv. půlení mzdy.
-
Zaměstnavatelé také často zaměstnávají své zaměstnance tzv. „na černo“, tedy zaměstnanec není nikde u zaměstnavatele (právnické či fyzické osoby) evidován a nejsou za něj odváděny povinné úhrady. Tohoto jednání je hojně využíváno u zaměstnávání brigádníků či pomocných dělníků na stavbách, ale i v mnoha dalších profesích.
-
Velmi rozšířené je také nelegální zaměstnávání OSVČ na tzv. švarcsystém, kdy zaměstnavatelé neuzavírají se zaměstnanci smlouvu o pracovním poměru, ale používá je jako subdodavatele živnostníky. Ve své podstatě jsou stále zaměstnanci, za které ovšem nemusí odvádět povinné úhrady a tím výrazně šetří náklady.
 
I. Nehrazení povinných odvodů za zaměstnance
V případě, že zaměstnavatel strhne povinné úhrady svým zaměstnancům, ale nezaplatí je příslušným institucím, dopouští se porušení § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také „TZ“).
Příklad 1
Pro nastínění typické modelové situace může sloužit následující příklad společnosti XYZ, s. r. o., podnikající mezi roky 2000-2010 v Praze, v oblasti konzultačních a poradenských služeb v oboru informačních technologií s průměrným ročním obratem okolo 8 000 000 Kč, kde statutární orgán tvořil pouze jeden jednatel, který nesl zodpovědnost za správné a včasné odvody všech zaměstnanců.
Při zpětné kontrole účetnictví výše zmíněné společnosti učinil Finanční úřad pro Prahu X v roce 2012, pod který daný podnikatelský subjekt spadá, nález nezaplacení sražené daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti za zaměstnance v období mezi 1.1.2009 až 31.12.2009 ve výši 60 000 Kč. Tato skutečnost byla dle zákonných povinností Finančního úřadu ohlášena Policii ČR ve věci podezření ze spáchání trestného činu neodvedení daní dle § 241 TZ k prošetření. Nutno dodat, že k trestnému činu dochází, jestliže částka přesáhne výši 50 000 Kč a to součtem všech neuhrazených odvodů.
V tomto případě Policie ČR musí po obdržení ohlášení neprodleně kontaktovat i zbylé instituce, tedy Pražskou správu sociálního zabezpečení a všechny zdravotní pojišťovny pro kontrolu odvodu zbylých povinných úhrad za zaměstnance. V daném případu všechny zkontaktované instituce, vyjma dvou zdravotních pojišťoven, u kterých nebyl registrován žádný zaměstnanec, vykázaly chybějící povinné platby za celý rok 2009.
Na základě těchto skutečností se připojili k trestnímu stíhání jednatele společnosti a podali na něj rovněž trestní oznámení. Policie ČR poté zahájila přípravné řízení, v rámci kterého shromáždila důkazy, provedla výslechy svědků, zaměstnanců a jednatele.
Po dokončení přípravného řízení Policie ČR, kdy byly shromážděny potřebné důkazy, bylo vzneseno proti podezřelému obvinění ze spáchání trestného činu neodvádění daně, pojistného a sociálního zabezpečení dle zákona (č. 40/2009 Sb.) § 241 odst. 1 trestního zákoníku.
 
Postih zaměstnavatele
Jak již bylo uvedeno statutární zástupce nebo fyzická osoba v případě neuhrazení povinných odvodů za zaměstnance porušuje § 241 TZ - Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.
Dle znění tohoto zákona jim hrozí v případě prokázání osobního značného obohacení, trest odnětí svobody v rozsahu 1-5 let nebo peněžitý trest. V případě prokázání velkého obohacení je stanovena sazba odnětí svobody v rozsahu 2-8 let dle rozsahu trestné činnosti a dalších přitěžujících okolností.
Zákon však umožňuje se jednatelům z dané trestné činnosti vyvázat existencí § 242 TZ účinné lítosti, kdy v případě uhrazení celé dlužné částky do doby než soud vynese rozsudek, zaniká trestní řízení, viz odůvodnění státního zástupce k případu.
Je ovšem třeba si uvědomit, že nelze na tuto berličku zákona spoléhat, protože při dlouhodobém páchání této trestné činnosti se částky kumulují a mohou lehce přesáhnout sumu, kterou jednatelé nebudou schopni lehce vyplatit. V tomto případě pokračuje trestní řízení až do vynesení rozsudku.
Nejenom samotné neodvádění stržené daně za zaměstnance může být trestné. Též půlení mzdy, práce na černo či nelegální zaměstnávání OSVČ může být obdobně trestně postihováno. V případě, že místně příslušné Územní pracoviště FÚ, Správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny vyhodnotí nezaplacení povinných úhrad a škoda převýší částku 50 000 Kč, mohou tyto instituce dát podnět Polici ČR pro podezření ze spáchání výše zmíněné trestné činnosti dle § 241 TZ.
 
2. Krácení povinných úhrad tzv. půlení mzdy
Jednatelé společností ve snaze ušetřit uzavírají se svými zaměstnanci neformální úmluvu o mzdě. Ta většinou znamená pro zaměstnance oficiální výplatu minimální mzdy a k tomu nelegální formou vyplácení dalších peněz, které ovšem nepodléhají žádným povinným odvodům. Tato forma krácení povinných odvodů je velmi rozšířená v oblasti pohostinství a dalších prací honorovaných výrazně pod hranicí průměrné mzdy.
Zde je třeba si uvědomit, že pro zaměstnance tato forma výplaty, ač na první pohled výhodná, představuje kromě hrozby pokuty také další riziko. V případě sociální pomoci státu se valná většina dávek vypočítává z přiznané mzdy zaměstnance. Bude-li zaměstnavatel odvádět úhrady pouze z minimální mzdy, bude výplata důchodu, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti, či invalidního důchodu a mnoha dalších dávek výrazně zkrácena.
 
Postih
Postihování výše uvedené činnosti zaměstnavatelů je sice značně složité, ale možné. Pokud například Územní pracoviště FÚ tuto skutečnost zjistí a doměří zaměstnavateli neodvedenou daň z části mzdy za zaměstnance, jedná se při částce nad 50 000 Kč neodvedené daně o trestný čin dle § 241 TZ.
Na první pohled se může zdát, že zjišťování krácení povinných úhrad může být značně komplikované, ale nesmíme zapomínat na lidský činitel. Zaměstnanec, který přesáhne 50 let věku, si začíná uvědomovat tíži blížícího se důchodu a snaží se jeho výši ovlivnit, a to i případným svědectvím proti svému zaměstnavateli u správce daně. V případě prokázání, postih zaměstnavatele nemine.
Dalším příkladem může být rozvodové řízení, kdy jeden z bývalých manželů, který podnikal, se svoji praktikou svěřil druhému partnerovi a ten této informace využil v jeho neprospěch.
 
3. Nelegální zaměstnávání tzv. práce na černo
Mezi mnoha společnostmi je velmi rozšířené zaměstnávání nehlášených zaměstnanců, za které neodvádí žádné povinné úhrady. Nelegální zaměstnávání má nejčastěji čtyři podoby:
-
Zaměstnanec je veden na úřadu práce a u zaměstnavatele, kde není oficiálně hlášen, má vedlejší příjem.
-
Zaměstnanec je cizinec, který v mnoha případech nemá ani povolení k pobytu (převážně občané mimo EU).
-
Studentské brigády - různá forma sezónních výpomocí.
-
Různé formy přivýdělků, které nejsou nikde vedeny, tato činnost je rozšířená hlavně u drobných řemeslníků nebo živnostníků.
 
Postih ze strany Oblastního inspektorátu práce
V případě kontroly oblastního inspektorátu práce (OIP), kdy se kontrolovaný pracovník nebude schopen prokázat formou zaměstnání je pracovníkovi udělena pokuta ve výši 10 000 Kč, tu je možno udělovat pravidelně až do výše 100 000 Kč. Jednateli společnosti, který poskytoval nelegální práci, hrozí pokuta ve výši 250 000 Kč až 10 000 000 Kč.
Mimo to hrozí zaměstnavateli trestně právní postih dle § 241 TZ - viz bod 2.
 
4. Nelegální zaměstnávání OSVČ na tzv. švarcsystém
Systém nelegálního zaměstnávání OSVČ (osob výdělečně činných), také známý pod názvem švarcsystém, označuje způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti, ale nejsou jeho zaměstnanci. Tyto osoby formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.
Název systém získal podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, který na počátku 90. let vymyslel způsob jak ušetřit na poplatkách za zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance. Všichni zaměstnanci začali pro jeho firmu podnikat na živnostenské listy a dodavatelskou smlouvu.
Švarcsystém můžeme tedy shrnout jako výkon závislé činnosti mimo pracovněprávní vztah. Tedy situace, kdy uzavře zaměstnavatel s OSVČ smlouvu v rámci obchodněprávního vztahu, přestože v reálu jde o závislou činnost.
Zde musím podotknout, že závislá činnost naplňuje následující charakteristiky: je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a na jeho právní a ekonomickou odpovědnost.
Od 1. ledna 2012 vstoupily v platnost úpravy, které zpřísňují postih, šlo o novely zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Základní indikátory švarcsystému:
1.
Vystupování jménem zaměstnavatele - OSVČ nesmí například používat vizitky s logem majitele firmy nebo se jeho jménem prezentovat.
2.
Pravidelné odměny o stejné výši - OSVČ se vyznačují nepravidelnými příjmy v závislosti na množství odvedené práce, tudíž pravidelný příjem o stejné výši svědčí o nelegálním zaměstnávání.
3.
Exkluzivita práce pouze pro jednoho zaměstnavatele a zákaz výkonu pro jiného - OSVČ mohou pracovat pro libovolný počet zaměstnavatelů.
4.
Pracovní pomůcky zaměstnavatele - OSVČ nesmí využívat pracovní materiál nebo techniku svého zaměstnavatele například počítače, stroje či kancelářské vybavení, atd.
5.
Pevně stanovená pracovní doba - OSVČ se vyznačuje nepravidelnou pracovní dobou, nikoliv pevně stanoveným rozpisem
6.
Vztah nadřízenosti a podřízenosti či odpovědnost za škodu - OSVČ vystupuje autonomně a nepodléhá vztahům nadřízenosti a podřízenosti 7. Příliš malá specializace - jestliže OSVČ vykonává jednu činnost stále dokola, roste zde podezření z nelegálního zaměstnávání na tzv. Švarc systém
Typické znaky pro nelegálního zaměstnávaní OSVČ jsou shrnuty v následujícím příkladu.
Příklad 2
Společnost XXY, s. r. o., přijala na
post
asistentky jednatele pracovnici na živnostenský list. Zaměstnankyně pracuje na stanovenou pracovní dobu od 8.00 do 16.00 každý pracovní den. Využívá materiál, kancelářské pomůcky, počítač a mobilní telefon (společnost dokonce hradí její měsíční paušál jako součást zaměstnaneckého benefitu), který sama nevlastní.
Tento příklad obsahuje hned několik znaků pro naplnění nelegálního zaměstnávání OSVČ a v případě kontroly OIP by mohla jak zaměstnankyně, tak zaměstnavatel mít problém.
 
Postih ze strany OIP
V případě prokázání jednoho nebo více porušení hrozí zaměstnavateli finanční postih ve výši 250 000 až 10 000 000 Kč. Výše pokuty závisí na rozsahu této činnosti a na míře prokázání. V případě OSVČ, která se na této smlouvě podílela, může rovněž obdržet pokutu, a to až ve výši 100 000 Kč. Podobně jako u předešlých bodů, hrozí zaměstnavateli trestně právní postih dle § 241 TZ.
Vymezit jasně zaměstnanecký vztah ilegálního švarc systému není však úplně jednoduché, společnosti většinou tuto nelegální činnost kryjí, například formálním vznikem více společností, které si zaměstnance navzájem půjčují a tím výrazně stěžují možnost prokázání nelegální činnosti.
Mnohým zaměstnavatelům se může zdát, že výše uvedenou trestnou činností dosáhnou snadné optimalizace svých výdajů (nákladů). Avšak i přes někdy složité prokázání této trestné činnosti, se daří Policii ČR mnoho případů úspěšně uzavřít a předat soudům.