Daňové aspekty poskytovatele zdravotní péče v postavení fyzických osob v roce 2014

Vydáno: 32 minut čtení

Poskytovatelé zdravotní péče mají v ČR několik možných právních forem. Právní forma poskytovatele zdravotních služeb (dále jen “PZP„) má nejen právní, ale rovněž ekonomické dopady na hospodaření instituce či majitele takového poskytovatele. Ve svém důsledku pak ekonomické rozdíly ústí do daňového přiznání a tudíž ovlivňují výši daně z příjmů PZP. Nebudeme se zabývat všemi možnými právními formami při poskytování zdravotní péče, ale jen postavením fyzické osoby (FO) jako majitele privátního zařízení a poskytovatele zdravotních služeb, a to především s ohledem na jeho daňové přiznání.

Daňové aspekty poskytovatele zdravotní péče v postavení fyzických osob v roce 2014
Ing.
Jana
Bellová
Ph. D.
Právnická fakulta UP v Olomouci;
Ing.
Jaroslav
Zlámal
Ph. D.
Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci;
Mgr.
Lenka
Kalábová
manažerka pro nelékařské obory Městské nemocnice v Litoměřicích
 
I. Poskytovatelé zdravotní péče v právní formě fyzické osoby (OSVČ)
Jedná se o skupinu lidí, kteří vykonávají svou profesi samostatně (OSVČ - osoby samostatně výdělečně činné), na vlastní účet a rizika, a jejichž ekonomické výsledky závisejí na jejich odborných schopnostech, ale částečně i na jednání s klienty, jejich příbuznými, obchodním jednání s ekonomickými partnery, dodavateli, ale i na určité míře ekonomických znalostí.
Daného poskytovatele se týká velmi rozsáhlá ekonomická
agenda
, a to nejen pokud se jedná o zápisy a náležitosti spjaté s vedením daňové evidence, ale dle rozsahu činností a eventuálně počtu vlastních zaměstnanců a velikosti instituce, pak i četné ekonomické práce, výpočty, výkazy a jiné ekonomické činnosti.
Mezi základní ekonomické charakteristiky této právní formy patří zejména:
1)
Možnost vedení pouze tzv. daňové evidence, tj. evidence příjmů a výdajů. FO tedy nemusí vést podvojné účetnictví, pouze evidovat finanční toky, které mají vliv na výši daní.
2)
Z daňového hlediska je FO povinna hradit daň z příjmů FO. Ta v současné době činí 15% ze základu daně. Toto procento je tedy stejné, jako je tomu u zaměstnanců, avšak vypočítává se z rozdílu mezi daňově uznatelnými příjmy a výdaji. Pokud má FO zaměstnance, počíná si majitel či PZP zcela stejným způsobem jako každý jiný zaměstnavatel (vypočítává, sráží a odvádí jejich zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů, případně jiné dobrovolné či povinné srážky atd.).
Za své závazky (dluhy) ručí FO veškerým svým majetkem, tedy nejen majetkem například ordinace, lékárny, laboratoře atd., ale i majetkem zcela osobním. V případě bankrotu tak mohou být uspokojeny pohledávky i z osobního majetku dané FO (včetně SJM - společného jmění manželů).
Tito lidé tak musí, obdobně jako manažeři větších organizací, sledovat ekonomické a právní předpisy (popřípadě si platit ekonomické či daňové poradce, účetní či jiné profese), a kromě své odborné činnosti nemalý čas věnovat i všem ekonomickým, právním a obchodním aspektům své samostatné ekonomické existence.
V dalším textu se zabýváme běžnou ekonomickou agendou PZP za standardních podmínek. Některé specifické výjimky, složitější situace, možné souběhy atd., budou předmětem navazujících článků určených zdravotníkům v nových podmínkách roku 2014 a dalších let.
 
II. Účetnictví nebo daňová evidence?
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, hned v úvodním § 1 odst. 2 taxativně vyjmenovává, kdo je povinen vést účetnictví (rozumí se podvojné účetnictví). To se týká například všech právnických osob, ale i fyzických osob, pokud jsou zapsány v obchodním rejstříku, popřípadě i fyzických osob, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Všechny taxativně vyjmenované osoby uvedené v daném paragrafu, nazývá zákonodárce účetními jednotkami. Lze tedy říci, že: "Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví."
Od roku 2004 byl v ČR nově zaveden pojem „daňová evidence“, která prakticky nahradila původní jednoduché účetnictví. Jedná se o evidenci čistě peněžních toků, příjmů a výdajů, závazků a pohledávek, když zásadním požadavkem je dodržování jednotlivých paragrafů zákona o daních z příjmů, neboť daňová evidence se stává právě základním podkladem pro správný výpočet daně z příjmů. Osoby, které mohou vést