Podnikání lze provozovat buď samostatně jako fyzická osoba, nebo ve společenství více osob formou obchodní korporace (nejčastěji jako s. r. o.). Pokud dvě nebo více fyzických osob chtěly sice podnikat společně, ale neměly zájem zakládat nový právní subjekt, tak do konce roku 2013 padla obvykle volba na tzv. sdružení bez právní subjektivity. Právní základ pro tato sdružení stanovoval § 829 až 841 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „ObčZ“). Ovšem příchod nového občanského zákoníku - zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ“ - od 1.1.2014 zrušil ObčZ , a tím skončila možnost dalšího vytváření populárních sdružení bez právní subjektivity. NOZ ale nabízí plnohodnotného nástupce těchto sdružení, kterého označuje - společnost (bez přívlastků) - a je rovněž bez právní subjektivity, resp. v souladu s novou terminologií bez právní osobnosti.
Sdružení bez právní subjektivity
versus
společnostIng.
Martin
Děrgel
Právní shrnutí
Především je třeba uklidnit účastníky dosavadních sdružení bez právní subjektivity založených smlouvou o sdružení uzavřenou do konce roku 2013, tedy ještě za éry ObčZ a podle jeho pravidel. Tato „stará“ sdružení, resp. ze smlouvy o sdružení vyplývající práva a povinnosti účastníků, neskončily s nástupem NOZ. Pamatuje na ně všeobecné přechodné ustanovení § 3028 NOZ, podle kterého se právní poměry vzniklé před 1.1.2014, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zjednodušeně: „Co vzniklo za starého práva, také ve starém právu žije a končí“. Výjimkou jsou pouze obecné základní zásady občanského práva uvedené v § 1 až 14 NOZ, které je nutné použít u všech „starých“ smluv, tedy i u smluv o sdružení bez právní subjektivity z doby před 1.1.2014. Čímž se není nutno příliš znepokojovat, protože jde o obecné „samozřejmosti“ typu ústavní konformity výkladu ustanovení s respektem k obecným právním zásadám, důraz na obecnou presumpci a ochranu dobré víry, zákaz zneužití práva apod. Současně ale mají smluvní strany možnost dohodnout se, že se nově zcela podřídí NOZ, v tom případě mohou ObčZ dát do sběru.
Nové označení - společnost - evokuje bohužel představu, že jde o druh
korporace
a tedy o právnickou osobu, pravděpodobně bude často zaměňována s obchodními společnostmi. Navíc „společnost“ jako legislativní zkratku definuje již § 1 odst. 1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) - dále „ZOK“. Obdobně bude v praxi potíž s novým označením účastníků smlouvy o společnosti - se společníky - na což si řadoví podnikatelé budou obtížně zvykat. Je mimo realitu představa, že klient
nebo tazatel sám od sebe a priori
uvede, že je:a)
společníkem (členem) obchodní společnosti nebo
b)
společníkem sdruženým ve společnosti bez právní osobnosti.
Všichni ještě dlouho budou jednoduše říkat, že jsou buď společníkem (což bude neurčité sdělení vyžadující další upřesnění), nebo členem sdružení.
Právní vymezení společnosti - dále v textu tím budeme rozumět společnost bez právní osobnosti, která je pohrobkem sdružení bez právní subjektivity - najdeme v § 2716 až 2746 NOZ. Principy zůstaly zachovány, právní úprava je ale podstatně obsažnější a pečlivější. Pro běžnou praxi postačí několik základních pravidel.
Písemná forma společenské smlouvy je nutná pouze, bylo-li ujednáno sdružení (vložení) majetku, ale samozřejmě platí „co je psáno, to je dáno“. Peněžní prostředky a zuživatelné věci (zjednodušeně: movité věci určené ke spotřebě, prodeji a jinému použití, § 500 NOZ), jakož i věci určené podle druhu (např. cihly, ovce) vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli. Jejich spoluvlastnické podíly se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. K jinému předmětu vkladu - tedy zejména k věcem určeným individuálně (např. nemovité věci, vozidla, výrobní linka) - nabývají společníci právo bezplatného požívání, vlastníkem zůstává vkladatel. Smlouvu o společnosti mohou uzavřít i manželé, v jejich případě ovšem vklady nic nezmění na tom, že majetek zůstává v jejich společném jmění.
Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem. Společníka nelze nutit, aby přispěl více, než se zavázal. Změní-li se však poměry tak, že společného účelu nelze bez zvýšení příspěvku dosáhnout (např. živelní pohromy nebo když některý ze společníků zemře a bude třeba vyplatit podíl dědicům v penězích), může ten, kdo není ochoten příspěvek zvýšit, ze společnosti vystoupit, anebo být vyloučen.
Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na jejím zisku a ztrátě, jsou jejich podíly stejné. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má 1 hlas. Rozhodnutí měnící společenskou smlouvu musí být přijato jednomyslně. Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně.
Společník může ze společnosti vystoupit, a to i bylo-li trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; ne však v nevhodné době a k újmě ostatních. Z vážných důvodů ale může vystoupit kdykoli, i když byla dohodnuta výpovědní doba. Poruší-li společník povinnost ze smlouvy podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen. Společník, jehož členství zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích. Obdobné právo má dědic společníka; společníkem se dědic stane, jen pokud to bylo ujednáno ve společenské smlouvě.
Společnost v daních z příjmů
Také v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přespisů (dále jen „ZDP“), nový právní institut -společnost - nahradil dosavadní sdružení bez právní subjektivity. A to konkrétně v těchto pěti ustanoveních:
-
§ 7 odst. 13: "Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2 (poznámka: příjmy ze samostatné činnosti), kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 7 (poznámka: tj. neuplatňují paušální výdaje stanovené příslušným procentem z příjmů), postupují podle § 7b (pozn.: tj. vedou daňovou evidenci). Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12), daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů."
-
§ 7a odst. 1: "Poplatníkovi, kterému (...) plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (poznámka: tj. příjmy ze,zemědělství', ze živnosti nebo z jiného podnikání) včetně úroků z vkladů (...), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, není společníkem společnosti, může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. (...)"
Poznámka:
Takže pokud je podnikatel zapojen do společnosti bez právní osobnosti, nemůže požádat o stanovení daně paušální částkou.
-
§ 12 odst. 1: "Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti (...) rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši."
Poznámka:
Jestliže si společníci nerozdělují společné výdaje stejně jako společné příjmy (do konce roku 2013 zákon uváděl „rovným dílem“), potom nikdo nemůže uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů. Takže pak musejí veškeré daňové výdaje (náklady) prokázat daňovou evidencí nebo účetnictvím.
-
§ 22 odst. 3: "Příjem (...) společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této (...) společnosti a z úvěrového finančního nástroje (poznámka: tuto legislativní zkratku vymezuje § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP, přičemž jde zejména o úvěry, zápůjčky, dluhopisy, vkladní listy, depozitní směnky apod.) poskytnutého této (...) společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. (...)"
Poznámka:
Díky této fikci české stálé provozovny -není podstatné, jsou-li současně naplněny znaky tzv. kamenné nebo službové stálé provozovny - je proto příjem nerezidentního společníka plynoucí mu ze společnosti předmětem zdanění v ČR, samozřejmě s přihlédnutím ke znění mezinárodní daňové smlouvy.
-
§ 30 odst. 10: "Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel (...) a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem (...) společník společnosti u majetku určeného podle druhu, (...) Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku (...) při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti u majetku určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen. (...)"
Poznámka:
Pokud společník vloží (vnese) do společnosti hmotný majetek, který již daňově odpisuje, budou společníci pokračovat v tomto započatém odpisování a podobně tomu bude naopak při odchodu dotyčného společníka ze společnosti. Jde o to, že předmětný majetek jednak nebude měnit ocenění vstupní, resp. zůstatkovou cenou ani způsob odpisování zvolený původně vkládajícím společníkem. Podle § 32a odst. 7 se tato pravidla obdobně uplatní také u nehmotného majetku, je-li daňově odpisován, což ale přichází do úvahy jen u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, viz § 24 odst. 2 písm. zn).
Příklad 1
Stejné rozdělení společných příjmů a výdajů
Pokud společníci - nebo jen někteří z nich - chtějí využít paušální výdaje, musejí splnit podmínku, že si společné výdaje rozdělí stejně jako společné výdaje. Což je jistě srozumitelnější, než prakticky stejná podmínka vyjádřená do konce roku 2013 slovy „rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem“. Prakticky jde o to, aby podíl každého společníka na společných příjmech byl stejný jako jeho podíl na společných výdajích. Tyto podíly ale nemusejí mít všichni účastníci stejné, tedy při dvou společnících nemusí jít o polovinu, při třech o třetiny apod.
Například pokud se tři společníci společnosti - A, B, C - dohodli, že společné příjmy dosažené v rámci činnosti ve společnosti si rozdělí v poměru 60:30:10, tak pro možnost uplatnění paušálních výdajů musejí být ve stejném poměru rozděleny také jejich společné výdaje ze společnosti. Jejich podíly by byly následující:
-
na společníka A bude převedeno 60% společných příjmů a současně 60% společných výdajů,
-
na společníka B bude převedeno 30% společných příjmů a současně 30% společných výdajů,
-
na společníka C bude převedeno 10% společných příjmů a současně 10% společných výdajů.
Naproti tomu podmínku pro uplatnění paušálních výdajů nesplní například v těchto případech:
-
příjmy se rozdělí společníkům v poměru 60:30:10, zatímco výdaje v poměru 50:30:20, nebo
-
příjmy se rozdělí v poměru 60:30:10, a výdaje rovnoměrně - každému jedna třetina, anebo
-
příjmy se rozdělí rovnoměrně - každému jedna třetina -zatímco výdaje v poměru 60:20:20.
K tomu je třeba připomenout, že tzv. paušální výdaje musí poplatník uplatnit vždy u všech příjmů ze samostatné činnosti (s výjimkou podílu společníka v. o. s. a komplementáře k. s.). Nemůže volit souběh skutečných příjmů z jedné podnikatelské činnosti a u jiné samostatné činnosti využít paušální výdaje.
Skutečné výdaje přitom fyzické osoby prokazují buďto daňovou evidencí podle § 7b ZDP nebo účetnictvím. Přičemž v paušálních výdajích jsou
a priori
zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. A jednou zvolený způsob uplatnění paušálních výdajů již nelze zpětně změnit.Příklad 2
Skutečné
versus
paušální výdajeSpolečnost bez právní osobnosti tří řemeslníků (OSVČ) - A, B, C - dosáhne za rok 2014:
-
společných příjmů 1 000 000 Kč,
-
společných výdajů 600 000 Kč.
Vedle podnikání v rámci této společnosti se společník A věnuje individuální obchodní živnosti, v níž za rok 2014 dosáhne příjmů 1 000 000 Kč a daňovou evidencí prokázaných daňových výdajů bude mít 800 000 Kč.
Paušální výdaje u řemeslné živnosti činí 80% příjmů, u obchodní (neřemeslné) živnosti 60% příjmů.
1) Společné příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky stejně (v poměru 20:30:50) a uplatněny skutečné výdaje.
I----------I-----------------------------------------------I--------------------------------I---------I I Účastník I Společné příjmy a výdaje za řemeslnou I Obchodní (neřemeslná) živnost I Základ I I sdružení I společnost I A I daně I I I-------------------I-----------------I---------I-----------I----------I---------I I I I Příjmy I Skutečné výdaje I P-V I Příjmy I Skutečné I P-V I I I I I I I I výdaje I I I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I I Podíl I Kč I Podíl I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I A I 20% I 200 000 I 20% I 120 000 I 80 000 I 1 000 000 I 800 000 I 200 000 I 280 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I B I 30% I 300 000 I 30% I 180 000 I 120 000 I - I - I - I 120 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I C I 50% I 500 000 I 50% I 300 000 I 200 000 I - I - I - I 200 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I Celkem I 100% I 1 000 000 I 100% I 600 000 I 400 000 I 1 000 000 I 800 000 I 200 000 I 600 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I
2) Společné příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky stejně (v poměru 20:30:50) a uplatněny paušální výdaje.
I----------I-----------------------------------------------I--------------------------------I---------I I Účastník I Společné příjmy a výdaje za řemeslnou I Obchodní (neřemeslná) živnost I Základ I I sdružení I společnost I A I daně I I I-------------------I-----------------I---------I-----------I----------I---------I I I I Příjmy I Paušální V I P-V I Příjmy I Paušální I P-V I I I I I (80%) I I I V (60%) I I I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I I Podíl I Kč I Podíl I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I A I 20% I 200 000 I 20% I 160 000 I 40 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 440 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I B I 30% I 300 000 I 30% I 240 000 I 60 000 I - I - I - I 60 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I C I 50% I 500 000 I 50% I 400 000 I 100 000 I - I - I - I 100 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I I Celkem I 100% I 1 000 000 I 100% I 800 000 I 200 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 600 000 I I----------I-------I-----------I-------I---------I---------I-----------I----------I---------I---------I
Je nasnadě, že společníci společnosti - B a C - využijí raději paušální výdaje, díky kterým budou mít nižší základy daně z příjmů, zatímco společník - A - ze stejného důvodu zvolí skutečné (prokázané) výdaje.
U vyšších příjmů, resp. „zisků“ ze samostatné činnosti se mohou projevit dvě daňové výhody společnosti bez právní osobnosti oproti individuálnímu podnikání fyzické osoby. Jednak totiž ovlivňuje solidární zvýšení daně (§ 16a ZDP) každého společníka, a jednak lze využít i pro zmírnění absolutní limitace paušálních výdajů stanovených ve výši 40% nebo 30% z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 7 ZDP).
První výhodu potvrzuje odpověď zveřejněna 26.4.2013 v rámci balíku aktuálních dotazů a odpovědí k DPFO na webu Finanční správy ČR1):
„Dotaz: Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje (...) u účastníků sdružení? Odpověď: (...) V případě účastníků sdružení podle § 12 zákona o daních z příjmů se solidární zvýšení daně dle § 16a zákona o daních z příjmů posuzuje po rozdělení příjmů a výdajů na jednotlivé účastníky sdružení."
Druhou daňovou výhodu sdružení - ohledně zmírnění absolutní limitace paušálních výdajů - potvrdil Koordinační výbor č. 397/27.03.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1.1.2013 - účastník sdružení, které není právnickou osobou, Autor: Jan Čapek, Lucie Říhová, datum vydání: 15.3.2013.
Příklad 3
Sdružení mezi manžely
Paní Jana a pan Jan jsou zemědělskými podnikateli a s cílem společného podnikání založili společnost, která dosáhne za rok 2014 společných příjmů 10 000 000 Kč. Společníci si tyto společné příjmy dělí v poměru: 60% Jana a 40% Jan. Vedle podnikání ve společnosti se věnuje pan Jan také samostatně neřemeslné živnosti, z níž dosáhne za rok 2014 individuální příjmy 1 000 000 Kč. Oba poplatníci uplatňují paušální výdaje - které v souladu s § 7 odst. 7 ZDP činí u příjmů ze zemědělské výroby 80% příjmů, u neřemeslné živnosti 60% příjmů.
I----------I----------------------------------------------------I-------------------------------I-----------I I Účastník I Společné příjmy a výdaje společnosti Jany a Jana I Neřemeslná živnost pana Jana I Základ I I sdružení I--------------------I-------------------I-----------I-----------I---------I---------I daně I I I Příjmy I Výdaje (80% P) I P-V I Příjmy I Výdaje I P-V I I I I I I I I (60% P) I I I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I I Podíl I Kč I Podíl I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Jana I 60% I 6 000 000 I 60% I 4 800 000 I 1 200 000 I - I - I - I 1 200 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Jan I 40% I 4 000 000 I 40% I 3 200 000 I 800 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 1 200 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Celkem I 100% I 10 000 000 I 100% I 8 000 000 I 2 000 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 2 400 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I
Díky tomuto přerozdělení příjmů a výdajů mezi společníky společnosti oba podnikatelé docílili toho, že ani jednoho se nebude týkat solidární zvýšení daně za rok 2014. Jejich individuální dílčí základy daně z příjmů z podnikání podle § 7 ZDP totiž nepřesáhnou „roční limit“ 1 245 216 Kč, a příjmy ze závislé činnosti nemají.
Naproti tomu, kdyby se o společné příjmy a výdaje ze společnosti podělili naopak - na Janu by připadl podíl jen 40% a Janovi by zůstalo 60%, dopadlo by to pro ně v úhrnu daňově hůř. Důvodem by bylo solidární zvýšení daně pana Jana ve výši 7% z částky 1 600 000 Kč - 1 245 216 Kč = 24 835 Kč. Viz další tabulka.
I----------I----------------------------------------------------I-------------------------------I-----------I I Účastník I Společné příjmy a výdaje společnosti Jany a Jana I Neřemeslná živnost pana Jana I Základ I I sdružení I--------------------I-------------------I-----------I-----------I---------I---------I daně I I I Příjmy I Výdaje (80% P) I P-V I Příjmy I Výdaje I P-V I I I I I I I I (60% P) I I I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I I Podíl I Kč I Podíl I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I Kč I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Jana I 40% I 4 000 000 I 40% I 3 200 000 I 800 000 I - I - I - I 800 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Jan I 60% I 6 000 000 I 60% I 4 800 000 I 1 200 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 1 600 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I I Celkem I 100% I 10 000 000 I 100% I 8 000 000 I 2 000 000 I 1 000 000 I 600 000 I 400 000 I 2 400 000 I I----------I-------I------------I-------I-----------I-----------I-----------I---------I---------I-----------I
Společnost v DPH
Také v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), nový právní institut - společnost - nahradil dosavadní sdružení bez právní subjektivity. A to v celé řadě ustanovení:
-
§ 4a odst. 3: "Co obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, se zahrnuje obrat dosahovaný a) touto osobou samostatně mimo společnost a b) celou společností."
Poznámka:
Jinak platí standardní pravidla § 6, že se osoba povinná k dani stane plátcem, pokud její obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne limit 1 000 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila limit obratu.
-
§ 5a odst. 1: "Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. (...) Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny a člen skupiny nesmí být současně společníkem společnosti."
-
§ 6a: "Osoba povinná k dani, která
a)
je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne, kdy se stal plátcem kterýkoli z ostatních společníků, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve,
b)
se stane společníkem společnosti, v jejímž rámci uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně společně s plátcem, je plátcem ode dne, kdy se stala společníkem."
Poznámka:
Kromě překročení limitu obratu ad výše se společník společnosti stává plátcem DPH, když se stane plátcem kterýkoli z ostatních společníků, nebo ihned při vstupu do společnosti s jiným plátcem.
Příklad 4
Povinná registrace společníků společnosti
Pan Adam (A) a paní Božena (B) začali podnikat v lednu 2014 a ihned uzavřeli smlouvu o společnosti bez právní osobnosti. Vedle společné činnosti v rámci společnosti podnikají také samostatně (pouze zdanitelná plnění). Jejich obraty pro účely DPH shrnuje následující tabulka, částky jsou uvedeny v celých tisících Kč:
I-----------I------------I------------I------------I----------------------------I----------------------------I I Měsíc I Za celou I A mimo I B mimo I Obraty A pro účely DPH I Obraty B pro účely DPH I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I roku 2014 I společnost I společnost I společnost I Za měsíc I Od ledna I Za měsíc I Od ledna I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Leden I 350 I 200 I 100 I 350 + 200 = 550 I 550 I 350 + 100 = 450 I 450 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Únor I 100 I 50 I 20 I 100 + 50 = 150 I 700 I 100 + 20 = 120 I 570 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Březen I 100 I 50 I 30 I 100 + 50 = 150 I 850 I 100 + 30 = 130 I 700 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Duben I 50 I 10 I 40 I 50 + 10 = 60 I 910 I 50 + 40 = 90 I 790 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Květen I 100 I 0 I 10 I 100 + 0 = 100 I 1 010 I 100 + 10 = 110 I 900 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Červen I 50 I 50 I 0 I 50 + 50 = 100 I 1 110 I 50 + 0 = 50 I 950 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Červenec I 20 I 100 I 10 I 20 + 100 = 120 I 1 230 I 20 + 10 = 30 I 980 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Srpen I 0 I 200 I 10 I 0 + 200 = 200 I 1 430 I 0 + 10 = 10 I 990 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I I Září I 100 I 20 I 50 I 100 + 20 = 120 I 1 550 I 100 + 50 = 150 I 1 140 I I-----------I------------I------------I------------I-----------------I----------I-----------------I----------I
Při zapojení do společnosti bez právní subjektivity je pro účely povinné registrace k DPH určující celkový obrat v rámci společnosti a individuální obrat pouze dotyčné osoby mimo společnost, která obrat testuje.
Protože testovaný obrat pana Adama za rozhodné období překročil poprvé (za nejvýše 12 měsíců) limit 1 000 000 Kč v květnu, je povinen podat přihlášku k registraci do 15.6.2014. A plátcem se stane od 1.7.2014.
Paní Božena se stane plátcem automaticky ze zákona také od 1.7.2014, přičemž musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů poté. Není podstatné, že její obrat poprvé přesáhne limit 1 000 000 Kč až v září 2014.
Pokud by např. 10.10.2014 do společnosti přistoupila slečna Cecilka, která doposud nebyla plátcem, stala by se automaticky ze zákona plátcem DPH ihned dnem vstupu do společnosti (10.10.2014), kdy se stala jejím společníkem. Do 15 dnů musí slečna Cecilka podat přihlášku k registraci, což je ale jen pořádková lhůta.
-
§ 13 odst. 4 (§ 14 odst. 3): "Za dodání zboží (poskytnutí služby) za úplatu se také považuje (...) při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti bezúplatné přenechání
1.
zboží, které (nehmotného majetku, který) je ve vlastnictví daného společníka, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku,
2.
toho, co by společník získal při zániku společnosti nebo při zániku členství v nepeněžité podobě ve hmotném (nehmotném) majetku, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku,..."
Poznámka:
Obecně jsou sice předmětem DPH jen úplatná plnění, ale v určitých případech je zavedena
fikce
úplatnosti, takže dani podléhají i jistá bezúplatná plnění, jako třeba ad výše při ukončení společnosti.-
§ 36a: "Základem daně je cena obvyklá (...) Hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně je cena obvyklá (...) je-li plnění uskutečněno pro osobu (...) společníci téže společnosti, jsou-li plátci."
Poznámka:
Pro omezení daňových spekulací s účelově sjednanou úplatou (cenou) mezi osobami „spřízněnými“ - včetně společníků téže společnosti - uplatní se ve stanovených případech cena obvyklá.
-
§ 44:
Poznámka:
Předmětné ustanovení umožňuje plátci provést opravu výše daně u neuhrazených pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Tato možnost je ovšem omezena řadou podmínek, mimo jiné také tím, že věřitel a dlužník nejsou - a ani v době vzniku pohledávky nebyli - společníky téže společnosti, jsou-li plátci.
-
§ 73 odst. 7: "U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění jako společníci společnosti, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti společnosti určený společník, který vede evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za společnost. (...)"
-
§ 95: "Pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem."
Poznámka:
Jinak by se prakticky ostatní společníci nemuseli dozvědět, že se podle § 6a ad výše ze zákona stali plátci.
-
§ 100 odst. 4: "Plátci, kteří jsou společníky téže společnosti, jsou povinni vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede za společnost určený společník, který za společnost plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní společníky."
-
§ 101 odst. 4: "Plátce, který jako určený společník vede evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za společnost, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daň ze své činnosti a zdanitelná plnění a daň z činnosti celé společnosti. Ostatní společníci v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daň ze své vlastní činnosti."
Poznámka:
Pokud ostatní společníci samostatně nepodnikají (nevykonávají žádnou individuální vlastní činnost), tak budou podávat tzv. prázdná (negativní) přiznání. Dodejme, že plátci zapojení do téže společnosti mohou mít rozdílná zdaňovací období - měsíc nebo čtvrtletí.
-
§ 102 odst. 4: "Souhrnné hlášení za společnost podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost."
Poznámka:
Pokud ostatní společníci nevykonávají vlastní činnost, souhrnná hlášení nepodávají.
-
§ 106c: "O zrušení registrace může plátce, který je společníkem společnosti, požádat pouze v těchto případech:
a)
zaniklo-li jeho členství ve společnosti, nebo
b)
při zániku společnosti po vypořádání majetku.
Obrat společníka společnosti se pro účely zrušení registrace stanoví jako součet obratu
a)
tohoto společníka dosahovaný mimo společnost a
b)
dosahovaného společně všemi společníky společnosti připadajícího na tohoto společníka; obrat připadající na každého společníka společnosti je stejný, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr."
Poznámka:
§ 106c stanoví pouze speciální podmínky zrušení registrace plátce na jeho žádost. Současně musí tento plátce splnit obecné podmínky zrušení registrace plátce na žádost podle § 106b. Tedy že buď přestal uskutečňovat ekonomické činnosti (zjednodušeně řečeno, přestal podnikat), nebo že je plátcem již nejméně 1 rok a za posledních 12 měsíců jeho obrat nepřesáhl 1 000 000 Kč, případně uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. A právě pro účely zjištění obratu společníka společnosti v těchto případech stanoví druhá z výše citovaných vět speciální postup.
1) http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_15006.html?year=0.