Dotazy a odpovědi: Daň z nabytí nemovitých věcí

ODPOVĚĎ

Pokud se týče povinnosti k dani z nabytí nemovitých věcí, obecně platí, že vypořádání společného jmění manželů této dani nepodléhá. Pokud v rámci vypořádání společného jmění manželů bylo dohodnuto, že rodinný dům, který je (resp. byl) součástí společného jmění manželů, zůstane ve výlučném vlastnictví bývalé manželky, nepodléhá toto nabytí dani z nabytí nemovitých věcí. Jiná situace je však v případě pozemku. Z dotazu vyplývá, že pozemek je ve výlučném vlastnictví pouze bývalého manžela, který jej nabyl po rodičích v rámci dědictví, a nyní jej hodlá převést na bývalou manželku. Pozemek tak není (resp. nebyl) součástí společného jmění manželů. Z dotazu však jednoznačně nevyplývá konkrétní způsob převodu pozemku z výlučného vlastnictví bývalého manžela na bývalou manželku ani skutečnost, zda bude převeden úplatně či bezúplatně. V případě, že by byl tento pozemek na bývalou manželku převeden úplatně, podléhá toto nabytí pozemku dani z nabytí nemovitých věcí. Pokud se týče osoby poplatníka této daně, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou, je poplatníkem převodce vlastnického práva k nemovité věci; smluvní strany však mají možnost v kupní, příp. směnné smlouvě se dohodnout, že poplatníkem je nabyvatel. Ve všech ostatních případech je poplatníkem nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.

ODPOVĚĎ

Z dotazu lze usoudit, že v rámci dědického řízení (resp. řízení o pozůstalosti) došlo k nabytí členských práv a povinností v bytovém družstvu děděním do podílového spoluvlastnictví. Dále lze dovodit, že družstvo je vlastníkem bytů, které nyní převádí do osobního vlastnictví členů družstva. Podle § 8 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je od daně osvobozeno nabytí vlastnického práva k jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou. Podmínkou tohoto osvobození je, že jednotka, která zahrnuje družstevní byt, nezahrnuje jiný nebytový prostor, než je garáž, sklep, příp. komora, a dále že nabyvatelem je fyzická osoba, která je nájemcem tohoto družstevního bytu, příp. družstevního nebytového prostoru. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, lze osvobození uplatnit, a to v příslušném daňovém přiznání. V případě, že stanovené podmínky nejsou splněny, uvedené osvobození nelze uplatnit.

ODPOVĚĎ

Ano, úplatné nabytí pozemku v dražbě podléhá zdanění daní z nabytí nemovitých věcí. V tomto případě je poplatníkem daně nabyvatel. Základem daně je nabývací hodnota, kterou je v případě dražby zvláštní cena, tj. cena dosažená vydražením, příp. předražek. Z hlediska povinnosti podat daňové přizná při nabytí nemovité věci, která je evidována v katastru nemovitostí, obecně platí, že je povinností podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci. Evidenci v katastru nemovitostí podléhají všechny pozemky na území České republiky; pozemky se evidují v podobě parcel (§ 3 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů). Pro úplnost lze dodat, že v případě, že by se jednalo o nemovitou věc neevidovanou v katastru nemovitostí, pak nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě (s výjimkou veřejné dražby) vydražitelem nebo předražitelem; v případě nabytí ve veřejné dražbě nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k vydražené nemovité věci.

ODPOVĚĎ

Dle § 24 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. je pro účely daňového řízení k dani z nabytí nemovitých věcí uznatelným výdajem pouze odměna a náklady prokazatelně zaplacené poplatníkem znalci za vypracování znaleckého posudku o zjištěné ceně. Dle § 36 odst. 1 uvedeného zákonného opatření je znalecký posudek přílohou daňového přiznání v případě, že nabývací hodnotou je zjištěná cena, sjednaná cena (je-li porovnávána pro účely určení nabývací hodnoty se srovnávací daňovou hodnotou, pro jejíž určení se použila zjištěná cena), nebo srovnávací daňová hodnota, pro jejíž určení se použila zjištěná cena. Podmínkou pro uplatnění tohoto uznatelného výdaje, resp. snížení základu daně z nabytí nemovitých věcí o tento uznatelný výdaj, je skutečnost, že znalecký posudek o ceně zjištěné je vyžadovanou přílohou daňového přiznání. Současně je třeba, aby poplatník tento výdaj uplatnil v daňovém přiznání nebo v dodatečném daňovém přiznání. Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí jiné náklady (např. odměna zaplacená realitní kanceláři za zprostředkování koupě či prodeje nemovité věci, či odměna zaplacená notáři, poplatky spojené s provedením vkladu do katastru nemovitostí apod.) nelze uplatnit jako uznatelné výdaje.