Evropské země mění příliš často sazby daní

Vydáno: 7 minut čtení

V členských zemích Evropské unie („EU“) je vyšší daňové zatížení než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Současně se evropský a mimoevropský přístup liší v četnosti změn daňových sazeb. V EU je „moderní“ zvyšování daňových sazeb.

Evropské země mění příliš často sazby daní
Petr
Gola
V členských zemích EU se mění častěji než v mimoevropských zemích nejenom sazby jednotlivých hlavních daní, ale rovněž i ostatní daňová
legislativa
. Časté daňové změny přitom byznysu nepomáhají, neboť mnohdy zaměstnavatelé, firmy a OSVČ neví, jaká bude daňová situace v nejbližším daňovém období, což výrazně stěžuje firemní plánování a organizování. Vysoké daňové sazby zhoršují podnikatelské prostředí.
 
Svoboda a jasná pravidla byznysu pomáhají
Pro ekonomický rozvoj a růst životní úrovně občanů je velmi důležité, aby se dařilo místním firmám. Když se daří podnikání, tak se snižuje nezaměstnanost, zlepšují se pracovní podmínky a reálně jsou na tom zaměstnanci i OSVČ meziročně lépe. Zaměstnavatelé i drobní podnikatelé se chtějí přitom maximálně soustředit na své podnikatelské projekty a činnosti, proto se jim velmi daří v zemích s vysokou ekonomickou a osobní svobodou, s jednoznačnou daňovou legislativou, fungující veřejnou správou a justicí. Příliš časté daňové změny „ubírají“ zaměstnavatelům i podnikatelům čas, který by mohli věnovat rozvoji svého byznysu a rozšíření třeba pracovních činností.
 
Severské země - vyšší zdanění, ale výborné podnikatelské prostředí
V členských zemích je jedno z nejvyšších daňových zatížení (měřeno v % k HDP) v severských zemích, přesto jsou podmínky pro podnikání v Norsku, Švédsku, Finsku nebo Dánsku výborné. Pro uvedené země je typická dobrá
legislativa
upracující podnikání a investování, minimální korupce a kriminalita, vysoká osobní a ekonomická svoboda, veřejný sektor skvěle funguje, domácí firmy se mohou spolehnout na jednoduchou a efektivní komunikaci s veřejnou správou.
Snahou v zemích Skandinávie je daňovou soustavu zjednodušovat a neměnit daňové parametry příliš často. Jednoduchá a přehledná daňová soustava totiž pomáhá domácí ekonomice.
 
Změny sazeb u hlavních daní ve světě
Trendy ve vyspělých zemích světa při změně daňových sazeb si názorně ukážeme u základní sazby DPH a daně z příjmu právnických osob, tedy dvou daní, které významným způsobem ovlivňují podmínky pro podnikání. V členských zemích EU jsou oproti vyspělým mimoevropským zemím světa (USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku nebo Koreji - vše členské země OECD) vyšší daňové sazby a ještě se daňové sazby hlavních daní mění podstatně častěji. Nejvyšší rozdíl je u výše DPH a povinného pojistného. DPH a povinné pojistné je v mimoevropských zemích výrazně nižší.
V Česku se základní sazba DPH od roku 1993 do roku 2014 změnila čtyřikrát. Dne 1.1.1993 byla základní sazba DPH stanovena na 23% a následně došlo ke čtyřem změnám. Od 1.1.1995 byla 22%, od 1.5.2004 byla sazba DPH 19%, od 1.1.2010 činila 20% a od 1.1.2013 je základní sazba DPH 21%.
Z členských zemí EU se mohou dlouhodobě spolehnout na stejnou sazbu DPH Rakušané (od roku 1984 je základní sazba DPH 20%), Švédové (od roku 1990 činí základní sazba DPH 25%), Dánové (od roku 1992 činí základní sazba DPH 25%), Lucemburčané (od roku 1992 je základní sazba DPH 15%).
V Koreji je základní sazba DPH od jejího zavedení na stejné 10% úrovni. Během ekonomické krize však v řadě členských zemí EU došlo v posledních pěti letech hned k několika změnám základní sazby DPH. Nejvíce se v daném období zvýšila základní sazba DPH v Maďarsku, o 7%. Ještě 30.6.2009 byla v Maďarsku základní sazba DPH 20%, od 1.7.2009 se zvýšila na 25% a následně od 1.1.2012 na 27%. V Rumunsku se základní sazba DPH zvýšila o 5%, když 30.6.2010 byla v Rumunsku základní sazba DPH 19% a následně byla jednorázově zvýšena od 1.7.2010 na 24%. V Řecku se základní sazba DPH zvýšila o 4% ve dvou krocích, od 15.3.2010 se zvýšila z 19% na 21% a od 1.7.2010 se zvýšila z 21% na 23%. Dalšími členskými zeměmi EU, kde se základní sazba DPH v posledních letech Španělsko (z 18% na 21%), Kypr (z 15% na 18%), Portugalsko (z 20% na 23%) a Lotyšsko (z 18% na 21%).
V USA není DPH zavedena, ale je stanovena prodejní daň, která se v jednotlivých amerických státech liší, v průměru je však souhrnná sazba prodejní daně nízká (cca 7%). V Austrálii, Koreji, Japonsku je v posledních 10 letech základní sazba DPH na stejné úrovni. V Kanadě se změnila základní sazba DPH jednou (v roce 2008 se snížila ze 7% na 5%). V Koreji je dokonce základní sazba na 10% úrovni od roku 1980, od jejího stanovení zákonem. Rovněž v Austrálii se 10% základní sazba DPH od jejího zavedení v roce 2002 neměnila.
 
Sazba daně z příjmu právnických osob
Velmi často se v evropských zemích mění i sazba daně z příjmu právnických osob. V letech 2003 až 2013 se několikrát změnila i sazba daně z příjmu právnických osob v Česku. V roce 2003 byla sazba daně 31%, v roce 2004 klesla na 28%, v roce 2005 klesla na 26%, pro roky 2006 a 2007 klesla sazba daně na 24%, v roce 2008 klesla na 21%, v roce 2009 klesla sazba daně na 20% a od roku 2010 je sazba daně z příjmu právnických osob v Česku 19%. Například v Austrálii byla základní sazba DPH v letech 2003 až 2013 30%, v USA centrální sazba daně 35%.
Trendem v členských zemích OECD je však snižování sazby daně z příjmu právnických osob. V přiložené tabulce máme uvedeno kombinovanou sazbu daně z příjmu právnických osob v letech 2003 a 2013. V některých zemích se odvádí daň z příjmu právnických osob pouze na centrální úrovni, v jiných i na místní úrovni (např. USA), proto máme uvedenu kombinovanou sazbu daně z příjmu právnických osob, která zohledňuje průměrné (v případě, že se liší místní sazba daně v dané zemi) celkové zatížení firem.
V roce 2013 je základní sazba daně z příjmu právnických osob vyšší než v roce 2003 pouze v Chile (o 3,5%), Islandu (o 2%) a Maďarsku (o 1%). V naprosté většině členských zemí se kombinovaná sazba daně z příjmu právnických osob snížila. K největšímu poklesu došlo v Česku (o 12%) a Izraeli (o 11%).
Většina vyspělých zemí má problémy s rostoucím veřejným dluhem, proto se v příštích letech snižování sazby daně z příjmu právnických osob neočekává.
 I----------------I------I------I-------I I Země           I 2013 I 2003 I Změna I I                I (v%) I (v%) I  (v%) I I----------------I------I------I-------I I Chile          I 20,0 I 16,5 I   3,5 I I----------------I------I------I-------I I Island         I 20,0 I 18,0 I   2,0 I I----------------I------I------I-------I I Maďarsko       I 19,0 I 18,0 I   1,0 I I----------------I------I------I-------I I Austrálie      I 30,0 I 30,0 I   0,0 I I----------------I------I------I-------I I Belgie         I 34,0 I 34,0 I   0,0 I I----------------I------I------I-------I I Irsko          I 12,5 I 12,5 I   0,0 I I----------------I------I------I-------I I Norsko         I 28,0 I 28,0 I   0,0 I I----------------I------I------I-------I I USA            I 39,1 I 39,3 I  -0,2 I I----------------I------I------I-------I I Francie        I 34,4 I 35,4 I  -1,0 I I----------------I------I------I-------I I Lucembursko    I 29,2 I 30,4 I  -1,2 I I----------------I------I------I-------I I Portugalsko    I 31,5 I 33,0 I  -1,5 I I----------------I------I------I-------I I Slovensko      I 23,0 I 25,0 I  -2,0 I I----------------I------I------I-------I I Švýcarsko      I 21,1 I 24,1 I  -3,0 I I----------------I------I------I-------I I Japonsko       I 37,0 I 40,9 I  -3,9 I I----------------I------I------I-------I I Mexiko         I 30,0 I 34,0 I  -4,0 I I----------------I------I------I-------I I Finsko         I 24,5 I 29,0 I  -4,5 I I----------------I------I------I-------I I Dánsko         I 25,0 I 30,0 I  -5,0 I I----------------I------I------I-------I I Estonsko       I 21,0 I 26,0 I  -5,0 I I----------------I------I------I-------I I Nový Zéland    I 28,0 I 33,0 I  -5,0 I I----------------I------I------I-------I I Španělsko      I 30,0 I 35,0 I  -5,0 I I----------------I------I------I-------I I Korea          I 24,2 I 29,7 I  -5,5 I I----------------I------I------I-------I I Švédsko        I 22,0 I 28,0 I  -6,0 I I----------------I------I------I-------I I Itálie         I 27,5 I 34,0 I  -6,5 I I----------------I------I------I-------I I Velká Británie I 23,0 I 30,0 I  -7,0 I I----------------I------I------I-------I I Polsko         I 19,0 I 27,0 I  -8,0 I I----------------I------I------I-------I I Slovinsko      I 17,0 I 25,0 I  -8,0 I I----------------I------I------I-------I I Rakousko       I 25,0 I 34,0 I  -9,0 I I----------------I------I------I-------I I Řecko          I 26,0 I 35,0 I  -9,0 I I----------------I------I------I-------I I Nizozemí       I 25,0 I 34,5 I  -9,5 I I----------------I------I------I-------I I Kanada         I 26,1 I 35,9 I  -9,7 I I----------------I------I------I-------I I Turecko        I 20,0 I 30,0 I -10,0 I I----------------I------I------I-------I I Německo        I 30,2 I 40,2 I -10,0 I I----------------I------I------I-------I I Izrael         I 25,0 I 36,0 I -11,0 I I----------------I------I------I-------I         I Česko          I 19,0 I 31,0 I -12,0 I I----------------I------I------I-------I 
Pramen: OECD Tax DatabIase, IPART II. Taxation of Corporate and Capital Income (2013).
Prameny: European Commission, Taxation and Customs Union and OECD Tax Database.

Související dokumenty