V zaměstnání došlo k úniku informace o výši mého platu a mých odměn mezi ostatní zaměstnance. Je možné, aby byly takovýmto způsobem zpřístupňovány informace o platu, i když je to „jen“ v rámci pracoviště, nebo je to v rozporu se zákonem?
Pracovní právo
JUDr.
Eva
Janečková
Související předpisy:
-
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Údaj o mzdě anebo o platu, ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“), je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu - tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 ZP obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet toliko vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni.
Vycházeje z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) ZoOU, které mj. stanoví, že správce, tedy zaměstnavatel, je povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, lze dovodit, že zveřejnění nebo zpřístupnění osobního údaje o mzdě nebo platu nebude možné podřadit pod účel zpracování, kvůli kterému jsou osobní údaje zaměstnanců zpracovávány. V tomto případě bude obecně platit ustanovení § 13 odst. 1 ZoOU, tedy že správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Současně pak musí zaměstnavatel poučit příslušné zaměstnance, kteří s údaji o mzdě nebo platu přicházejí do styku v rámci svých pracovních povinností, jak s takovým údajem nakládat. Tato povinnost vychází z ustanovení § 14 ZoOU, podle něhož zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, mohou zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem stanoveném. Obecná povinnost mlčenlivosti je pak stanovena v § 15 odst. 1 citovaného zákona, podle něhož zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Jak vyplývá z výše uvedeného, údaje o mzdě nebo platu nejsou obecně určeny ke zveřejňování nebo zpřístupňování a právo seznámit se s nimi a zpracovávat je v souladu s právními předpisy má jen velmi omezený okruh osob.