Některé aktuální problémy daně z příjmů za zdaňovací období roku 2013

Podle § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti plynou-li ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené (nelze k nim uplatnit žádné výdaje) základem daně.

O daň sraženou v zahraničí si poplatník může svou tuzemskou daňovou povinnost snížit. Vycházíme přitom ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen smlouva), které má Česká republika uzavřenou s jednotlivými zeměmi, ze kterých dividendu obdržel. Sazbu srážky z dividendy upravuje článek 10 příslušné smlouvy. Tuto sazbu poplatník použije pro zápočet daně. Vyloučení dvojího zdanění upravuje článek 22 nebo 23 smlouvy. Asi se bude jednat většinou o metodu prostého zápočtu. To znamená, že daň, kterou si poplatník ve svém daňovém přiznání vypočítá, sníží o daň zaplacenou v zahraničí.

Konkrétně, bude-li ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uvedeno, že daň nepřesáhne 15%, potom si v ČR jako zápočet daně může uplatnit celou částku zdaněnou v zahraničí, která nepřesáhne zmíněných 15% sražené daně.

Problém může nastat pouze v případě, že by zahraniční společnost zdanila dividendu vyšší částkou, než která je uvedena ve smlouvě. Například 20%. V tomto případě si poplatník nemůže uplatnit celou výši sražené daně, ale pouze jen do výše jakou upravuje smlouva. Bude-li ve smlouvě uvedeno 10%, potom o zbývajících 10% sražené daně v zahraničí si svou daňovou povinnost v ČR snížit nemůže. O tento rozdíl by si měl zažádat u plátce dividendy, který ji nesprávně srazil nebo u zahraničního správce daně.

Z ustanovení § 5 odst. 7 ZDP vyplývá, že se u pronajímatele přihlédne k zásobám, které pořídil v kalendářním roce před rokem zahájení pronájmu. Mezi zásoby lze zahrnout movité věci, které nejsou spojeny s budovou a jejichž cena nepřesáhne částku 40 000 Kč. To je právě vybavení kuchyně, nábytek apod. V případě, že by jednotlivá věc, například sedací souprava přesáhla pořizovací hodnotu 40 000 Kč, bude poplatník postupovat v souladu s § 26 až 32 ZDP a výdaj za tento nákup uplatní do daňových výdajů pomocí odpisů.

Podle novely zákona o vysokých školách, která je platná od dubna 2013, má student právo vždy na přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. V návaznosti na to byl doplněn zákon o státní sociální podpoře, na základě kterého se upravují nároky na daňové slevy.

Z výše uvedených zákonů vyplývá, že rodič (otec dcery) má nárok na daňové zvýhodnění po celou dobu od 1.4.2013 a nadále z titulu přerušení studia na vysoké škole z důvodu těhotenství dcery a porodu. Je však třeba, aby byla dodržena podmínka, že daňové zvýhodnění lze uplatnit u zletilého studenta pouze do dovršení jeho věku 26 let.

Za zdaňovací období roku 2013 si sám daňové zvýhodnění na děti, popřípadě daňový uplatnit nemůže. Vyplývá tak ze znění § 35ca ZDP.

Jiná situace je u manželky, na kterou může převést část příjmů a výdajů jako na spolupracující osobu. Na ni by se restrikce týkající se daňového zvýhodnění nevztahovaly. Přitom vycházíme z toho, že spolupracující osoba nemá možnost ovlivnit způsob uplatnění výdajů u poplatníka (manžela), který na ni rozděluje příjmy a výdaje, a tudíž sama z titulu výpomoci neuplatňuje výdaje procentní sazbou, jak potvrdilo i stanovisko GFŘ (zápis z jednání Koordinačního výboru s komorou daňových poradců, viz příspěvek 392/20.02.13).

Odpověď nalezneme v pokynu GFŘ D-6. Nedílnou součástí stavebních děl je i technické vybavení stavebních děl, tj. ústřední vytápění včetně kotlů apod. Kotel tedy nelze samostatně odepisovat. Pokud hodnota kotle včetně instalace je do 40 000 Kč, bude se jednat o přímý daňový výdaj. Nad tuto částku zvýší pořízení plynového kotle vstupní cenu budovy (činžovního domu), která je zařazena v odpisové skupině č. 5.

Tzv. solidární zvýšení daně činí podle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi součtem hrubých příjmů ze závislé činnosti § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy. Ta činí za rok 2013 částku 25 884 Kč, 48násobek dělá 1 242 432 Kč. Jedině v případě, pokud by jeho základ daně, tedy zisk, nikoli příjem, překročil tuto částku, podléhal by částka nad 1 242 432 Kč „solidárnímu“ zdanění ve výši 22%.

Podle § 35c ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije v domácnosti. Daňové zvýhodnění je v roční výši 13 404 Kč. Za vyživované dítě se považuje zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na své budoucí povolání. Soustavná příprava na budoucí povolání je definována v zákoně o státní sociální podpoře. Považuje se za ni studium v bakalářském, magisterském a doktorandském studijním programu. Není vůbec rozhodující, jakou formou studium probíhá. Tedy jak o prezenční nebo distanční. Ani druh školy státní nebo soukromá není podstatné. Na daňové zvýhodnění nemá ani vliv, že dcera je zároveň zaměstnaná.

V případě uplatňování paušálu na výdaje, tak na něj i letos má poplatník nárok, a to ve výši 40%, ale nejvýše do částky 800 000 Kč. To jsou paušální výdaje z příjmů 2 mil. Kč. Bude-li mít příjmy vyšší, pak k nim buď uplatní paušální výdaje ve výši 800 000 Kč, nebo výdaje ve skutečné výši.

Od letošního roku si poplatník nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti poplatník, jestliže má paušální výdaje a součet dílčích základů daně z příjmů podle § 7 (podnikání) a § 9 (pronájem), u nichž jsou tyto výdaje uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně.

Jestliže u podnikání, kde má z dotazu poplatník dominantní zdroj příjmů, přejde letos na výdaje v prokázané výši, může u pronájmu nerušeně pokračovat v paušálních výdajích, protože vyhoví požadavku ZDP. Dílčí základ daně z pronájmu, kde bude mít paušální výdaje, pravděpodobně nepřesáhne 50% celkového základu daně.

Pokud zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele jednorázovou sociální výpomoc v důsledku povodní, tak je tato výpomoc podle § 6 odst. 9 ZDP od daně z příjmů osvobozena. Základní podmínkou pro její osvobození je, aby zaměstnanec, který tuto jednorázovou výpomoc obdržel, utrpěl škodu na svém bydlení, které se nachází na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav. Pokud by na tomto území nouzový stav nebyl vyhlášen, jedná se vždy u zaměstnance o zdanitelný příjem ze závislé činnosti.

Z dotazu vyplývá, že se pravděpodobně jedná o výplatu podílu na zisku akciové společnosti, který vyplácí společnost svým akcionářům v návaznosti na počet akcií, který akcionáři vlastní. Dividenda vždy podléhá srážkové dani. Tato srážková daň, kterou strhává před vyplacením přímo akciová společnost, je v současné době ve výši 15%. Akcionář tedy dostane čisté peníze po zdanění.

Jestliže by se jednalo o tantiémy, potom by se muselo v případě příjemců jednat o členy představenstva nebo dozorčí rady akciové společnosti. Tantiémy představují podíl na zisku akciové společnosti, které může stanovit valná hromada ze zisku schváleného ke zdanění. Tantiémy podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Z těchto příjmů se odvádí zdravotní pojištění a sociální pojištění pouze v případě, že příjemci splnily podmínky účasti na důchodovém pojištění.