Některé aktuální problémy daně z příjmů za zdaňovací období roku
2013
Ing.
Miloš
Kořínek
Fyzická osoba vlastní akcie několika zahraničních společností. Akcie byly
nakoupeny v roce 2013. Obchodovat by s nimi chtěla až v následujících letech. V případě, že z akcií
obdrží dividendy, je povinna je v ČR zdanit, i když již budou jednou zdaněny v
zahraničí?
Podle § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDP“), podíly na zisku (dividendy) z majetkového
podílu na akciové společnosti plynou-li ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené (nelze k nim uplatnit
žádné výdaje) základem daně.
O daň sraženou v zahraničí si poplatník může svou tuzemskou daňovou povinnost snížit.
Vycházíme přitom ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen smlouva), které má Česká republika
uzavřenou s jednotlivými zeměmi, ze kterých dividendu obdržel. Sazbu srážky z dividendy upravuje
článek 10 příslušné smlouvy. Tuto sazbu poplatník použije pro zápočet daně. Vyloučení dvojího
zdanění upravuje článek 22 nebo 23 smlouvy. Asi se bude jednat většinou o metodu prostého zápočtu.
To znamená, že daň, kterou si poplatník ve svém daňovém přiznání vypočítá, sníží o daň zaplacenou v
zahraničí.
Konkrétně, bude-li ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uvedeno, že daň nepřesáhne 15%,
potom si v ČR jako zápočet daně může uplatnit celou částku zdaněnou v zahraničí, která nepřesáhne
zmíněných 15% sražené daně.
Problém může nastat pouze v případě, že by zahraniční společnost zdanila dividendu vyšší
částkou, než která je uvedena ve smlouvě. Například 20%. V tomto případě si poplatník nemůže
uplatnit celou výši sražené daně, ale pouze jen do výše jakou upravuje smlouva. Bude-li ve smlouvě
uvedeno 10%, potom o zbývajících 10% sražené daně v zahraničí si svou daňovou povinnost v ČR snížit
nemůže. O tento rozdíl by si měl zažádat u plátce dividendy, který ji nesprávně srazil nebo u
zahraničního správce daně.
V roce 2011 zdědil poplatník rodinný dům. V následujícím roce dům dovybavil
o zařízení kuchyně a nábytku. Následně celý dům v roce 2013 pronajal. Může si jako výdaj roku 2013
uplatnit výdaje za nákup zařízení pořízeného v roce předchozím?
Z ustanovení § 5 odst. 7 ZDP vyplývá, že
se u pronajímatele přihlédne k zásobám, které pořídil v kalendářním roce před rokem zahájení
pronájmu. Mezi zásoby lze zahrnout movité věci, které nejsou spojeny s budovou a jejichž cena
nepřesáhne částku 40 000 Kč. To je právě vybavení kuchyně, nábytek apod. V případě, že by jednotlivá
věc, například sedací souprava přesáhla pořizovací hodnotu 40 000 Kč, bude poplatník postupovat v
souladu s § 26 až 32 ZDP a výdaj za tento nákup
uplatní do daňových výdajů pomocí odpisů.
Mladí manželé oba studují. Manželka nevydělává a manžel nemůže uplatňovat
slevu na manželku, neboť má jen malé příjmy. Proto si na ni uplatňuje daňové zvýhodnění její otec.
Manželé žijí s rodiči manželky ve společné domácnosti. V současné době manželé očekávají narození
dítěte. Proto i manželka přerušila studium na vysoké škole. Může i po přerušení studia na ni otec
dítěte uplatňovat daňové zvýhodnění?
Podle novely zákona o vysokých školách,
která je platná od dubna 2013, má student právo vždy na přerušení studia v souvislosti s
těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. V návaznosti na to
byl doplněn zákon o státní sociální podpoře, na
základě kterého se upravují nároky na daňové slevy.
Z výše uvedených zákonů vyplývá, že rodič (otec dcery) má nárok na daňové zvýhodnění po
celou dobu od 1.4.2013 a nadále z titulu přerušení studia na vysoké škole z důvodu těhotenství dcery
a porodu. Je však třeba, aby byla dodržena podmínka, že daňové zvýhodnění lze uplatnit u zletilého
studenta pouze do dovršení jeho věku 26 let.
Živnostníkovi vypomáhá manželka. Má roční příjmy zhruba ve výši 2 000 000 Kč
a výdaje, protože je řemeslník, uplatňuje paušálem ve výši 80%. Může si on nebo manželka za letošní
rok uplatnit daňové zvýhodnění na děti?
Za zdaňovací období roku 2013 si sám daňové zvýhodnění na děti, popřípadě daňový
bonus
uplatnit nemůže. Vyplývá tak ze znění § 35ca
ZDP.Jiná situace je u manželky, na kterou může převést část příjmů a výdajů jako na
spolupracující osobu. Na ni by se restrikce týkající se daňového zvýhodnění nevztahovaly. Přitom
vycházíme z toho, že spolupracující osoba nemá možnost ovlivnit způsob uplatnění výdajů u poplatníka
(manžela), který na ni rozděluje příjmy a výdaje, a tudíž sama z titulu výpomoci neuplatňuje výdaje
procentní sazbou, jak potvrdilo i stanovisko GFŘ (zápis z jednání Koordinačního výboru s komorou
daňových poradců, viz příspěvek 392/20.02.13).
V roce 2013 chceme v činžovním domě přejít z uhelného na plynové
vytápění. K tomu bude instalován nový kotel. Do jaké odpisové skupiny máme tento kotel
zařadit?
Odpověď nalezneme v pokynu GFŘ D-6. Nedílnou součástí stavebních děl je i technické
vybavení stavebních děl, tj. ústřední vytápění včetně kotlů apod. Kotel tedy nelze samostatně
odepisovat. Pokud hodnota kotle včetně instalace je do 40 000 Kč, bude se jednat o přímý daňový
výdaj. Nad tuto částku zvýší pořízení plynového kotle vstupní cenu budovy (činžovního domu), která
je zařazena v odpisové skupině č. 5.
Podnikatel má živnostenské oprávnění. Výdaje uplatňuje paušálem. V roce 2013
předpokládá vyšší příjmy okolo 3 000 000 Kč. Týká se ho tzv. solidární
daň?
Tzv. solidární zvýšení daně činí podle § 16a
ZDP 7% z kladného rozdílu mezi součtem hrubých příjmů ze závislé činnosti
§ 6 ZDP a dílčího základu daně podle
§ 7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy. Ta činí za rok
2013 částku 25 884 Kč, 48násobek dělá 1 242 432 Kč. Jedině v případě, pokud by jeho základ daně,
tedy zisk, nikoli příjem, překročil tuto částku, podléhal by částka nad 1 242 432 Kč „solidárnímu“
zdanění ve výši 22%.
Dcera, která s rodiči žije ve společné domácnosti, začala po maturitě
pracovat. V letošním roce chce nastoupit na soukromou vysokou školu formou distančního studia. Může
si jeden z rodičů na ni uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?
Podle § 35c ZDP má poplatník nárok na
daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije v domácnosti. Daňové zvýhodnění je v roční
výši 13 404 Kč. Za vyživované dítě se považuje zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže se
soustavně připravuje na své budoucí povolání. Soustavná příprava na budoucí povolání je definována v
zákoně o státní sociální podpoře. Považuje se za ni studium v bakalářském, magisterském a
doktorandském studijním programu. Není vůbec rozhodující, jakou formou studium probíhá. Tedy jak o
prezenční nebo distanční. Ani druh školy státní nebo soukromá není podstatné. Na daňové zvýhodnění
nemá ani vliv, že dcera je zároveň zaměstnaná.
Poplatník je zaměstnaný a má zároveň příjmy z autorských honorářů.
Jaké si k těmto příjmům může letos uplatnit paušální výdaje? Došlo oproti loňsku k nějakým
změnám?
V případě uplatňování paušálu na výdaje, tak na něj i letos má poplatník nárok, a to ve
výši 40%, ale nejvýše do částky 800 000 Kč. To jsou paušální výdaje z příjmů 2 mil. Kč. Bude-li mít
příjmy vyšší, pak k nim buď uplatní paušální výdaje ve výši 800 000 Kč, nebo výdaje ve skutečné
výši.
V roce 2013 očekává poplatník příjem z úroků z vkladu v zahraničí. Jedná se
o úroky z bankovních vkladů ve Francii. Mimo to má příjmy z podnikání a vedle toho také malý příjem
z pronájmu chalupy. Chce si odečítat slevy na dvě děti. Aby o tyto slevy nepřišel, dočetl se, že
musí začít vést daňovou evidencí. Může si ponechat alespoň procentní výdaje 30% u příjmů z
pronájmu?
Od letošního roku si poplatník nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti poplatník,
jestliže má paušální výdaje a součet dílčích základů daně z příjmů podle
§ 7 (podnikání) a
§ 9 (pronájem), u nichž jsou tyto výdaje uplatněny,
je vyšší než 50% celkového základu daně.
Jestliže u podnikání, kde má z dotazu poplatník dominantní zdroj příjmů, přejde letos na
výdaje v prokázané výši, může u pronájmu nerušeně pokračovat v paušálních výdajích, protože vyhoví
požadavku ZDP. Dílčí základ daně z pronájmu, kde bude
mít paušální výdaje, pravděpodobně nepřesáhne 50% celkového základu daně.
V souvislosti s povodněmi obdržel zaměstnanec od zaměstnavatele sociální
výpomoc ve výši 50 000 Kč. Údajně je tento příjem daně z příjmů osvobozen. Zakládá se tato informace
na pravdě?
Pokud zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele jednorázovou sociální výpomoc v důsledku
povodní, tak je tato výpomoc podle § 6 odst. 9 ZDP
od daně z příjmů osvobozena. Základní podmínkou pro její osvobození je, aby zaměstnanec, který tuto
jednorázovou výpomoc obdržel, utrpěl škodu na svém bydlení, které se nachází na území, na kterém byl
vyhlášen nouzový stav. Pokud by na tomto území nouzový stav nebyl vyhlášen, jedná se vždy u
zaměstnance o zdanitelný příjem ze závislé činnosti.
Akciová společnost bude vyplácet tantiémy akcionářům. Jedná se o
příjem, který podléhá srážkové dani nebo o příjem ze závislé činnosti, ze kterého je potřeba odvádět
sociální a zdravotní pojištění?
Z dotazu vyplývá, že se pravděpodobně jedná o výplatu podílu na zisku akciové společnosti,
který vyplácí společnost svým akcionářům v návaznosti na počet akcií, který akcionáři vlastní.
Dividenda vždy podléhá srážkové dani. Tato srážková daň, kterou strhává před vyplacením přímo
akciová společnost, je v současné době ve výši 15%. Akcionář tedy dostane čisté peníze po
zdanění.
Jestliže by se jednalo o tantiémy, potom by se muselo v případě příjemců jednat o členy
představenstva nebo dozorčí rady akciové společnosti. Tantiémy představují podíl na zisku akciové
společnosti, které může stanovit valná hromada ze zisku schváleného ke zdanění. Tantiémy podléhají
zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Z těchto příjmů se odvádí zdravotní pojištění a sociální
pojištění pouze v případě, že příjemci splnily podmínky účasti na důchodovém pojištění.