Dotazy a odpovědi: Daňový řád

ODPOVĚĎ

Ano, je pravdou, že s účinností od 1.1.2015 je v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), obsažena nová úprava institutu individuálního prominutí vybraného příslušenství daně (viz část čtvrtá zákona č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Oním vybraným příslušenstvím je:

Dotazujete se rovněž na možnost prominutí daně, k čemuž je nutné konstatovat, že daň (vedle toho ale i příslušenství daně) je podle ustanovení § 260 daňového řádu možné prominout pouze z moci úřední, a to ministrem financí, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech, a to všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká; tento institut správy daní můžete znát pod pojmem plošné prominutí či generální pardon.

K druhé části otázky je vhodné hned na úvod uvést, že podoba současného institutu individuálního prominutí příslušenství daně v daňovém řádu není shodná s tou, kterou zřejmě znáte ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Podle ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků bylo prominutí možné:

O žádosti daňového subjektu o prominutí, případně z moci úřední, rozhodovalo Ministerstvo financí, které však mohlo obecně závazným právním předpisem zmocnit k provádění tohoto svého oprávnění správce daně, což se také u příslušenství daně do výše 600 000 Kč stalo vyhláškou č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně, ve znění vyhlášky č. 209/2003 Sb.

Jak již bylo výše uvedeno, nově jsou od počátku letošního roku v části páté daňového řádu upraveny instituty individuálního prominutí penále, individuálního prominutí úroku z prodlení a individuálního prominutí úroku z posečkané částky.

Institut individuálního prominutí penále je upraven v ustanovení § 259a daňového řádu.

Podle odstavce 1 tohoto ustanovení je předpokladem prominutí části penále splnění dvou formálních podmínek, které musejí být splněny současně:

V odstavci 2 ustanovení § 259a daňového řádu je upraveno materiální kritérium, podle kterého správce daně stanoví výši promíjeného penále (resp. to, zda k prominutí vůbec dojde), pokud daňový subjekt naplní výše uvedené formální podmínky pro prominutí penále. Tímto kritériem (3. předpokladem) je míra součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední (především daňové kontroly). Z důvodu, aby nevznikla nedůvodná nerovnost mezi daňovými subjekty, které řádné plní své povinnosti, a daňovými subjekty, které je řádně neplní, daňový řád neumožňuje prominutí penále ve výši 100%. Správce daně je v úvaze, jakou část penále prominout, omezen zákonnou horní hranicí 75% stanového penále.

Daňový řád dále v odstavci 3 uvedeného ustanovení omezuje možnost podat žádost o prominutí penále lhůtou 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto; lhůtu není možné prodloužit ani navrátit v předešlý stav. K zavedení časového limitu došlo s ohledem na zásadu koncentrace. Je žádoucí, aby daňový subjekt svůj požadavek a důvody, o něž svoji žádost opírá, nesděloval s časovým odstupem, který by ztěžoval možnost správce daně posoudit kritéria nezbytná pro rozhodnutí o prominutí penále.

Lhůta pro podání žádosti se podle odstavce 4 staví po dobu:

Institut prominutí úroku z prodlení (ustanovení § 252 daňového řádu) a úroku z posečkané částky (ustanovení § 157 daňového řádu) je upraven v ustanovení § 259c daňového řádu.

Podle odstavce 1 předmětného ustanovení je předpokladem prominutí úroku splnění dvou formálních podmínek:

Ustanovení odstavce 2 upravuje materiální kritérium, na základě jehož posouzení správce daně o prominutí meritorně rozhodne, pokud daňový subjekt naplní formální podmínky pro prominutí úroku podle odstavce 1 tohoto ustanovení. Tímto kritériem je existence zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s úhradou daně (3. předpoklad). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 267/2014 Sb. by mělo jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický.

Stejně jako u prominutí penále není správce daně při rozhodovávání vázán návrhem daňového subjektu uvedeným v žádosti o prominutí úroku z prodlení či úroku z posečkané částky. Může mu tak přiznat prominutí v menším (častější případ) i větším (výjimečný případ) rozsahu, než je žádáno. Správce daně může úrok prominout zcela nebo zčásti. Ano, s ohledem na absenci zákonné hranice není vyloučeno prominutí úroku (ať již z prodlení či z posečkané částky) ve výši až 100% (na rozdíl od výše uvedeného prominutí penále). Při stanovení výše prominutí je správce daně povinen přihlédnout k tomu, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu nezakládají tvrdost uplatňovaného úroku; tato terminologie odpovídá znění zrušeného ustanovení § 157 odst. 7 daňového řádu.

V případě, že daňový subjekt podá žádost o prominutí jakéhokoliv z výše uvedeného příslušenství daně, aniž by související daň uhradil, půjde o nepřípustné podání a správce daně v důsledku toho řízení zastaví podle ustanovení § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu.

Vedle výše vymezených podmínek, resp. předpokladů při rozhodování o prominutí vybraného příslušenství daně správce daně rovněž ve smyslu ustanovení § 259c daňového řádu (v němž jsou normována společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně, která se vztahují na všechny případy prominutí) přihlíží:

Pro úplnost je možné rovněž odkázat na ustanovení § 259 daňového řádu, které obsahuje obecná procesní pravidla pro promíjení daně nebo příslušenství daně (zejména se jedná o zahájení řízení na základě žádosti nebo z moci úřední, postup při podání opětovné žádosti, možnost, resp. nemožnost uplatnit opravné prostředky).

Pokud jde o formální obsah žádosti o prominutí příslušenství daně, musí vedle popisu výše vymezených podmínek obsahovat pochopitelně i obecné náležitosti podání v daňovém řízení. Zde je tak vhodné upozornit na ustanovení § 70 odst. 3 daňového řádu, podle kterého z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Asi je na místě rovněž upozornění na přechodná ustanovení, která jsou s ohledem na zachování právní jistoty, resp. v zájmu zamezení retroaktivnímu působení nové právní úpravy, a eliminaci neúměrného a skokového administrativní zatížení správců daně, nastavena od účinnosti zákona č. 267/2014 Sb. To znamená, že žádat o prominutí je možné žádat pouze v případě příslušenství daně vzniklého od 1.1.2015. Řízení o žádosti o prominutí příslušenství daně vzniklého před tímto dnem bude správcem daně zastaveno jako nepřípustné podání podle ustanovení § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu.

Je vhodné rovněž upozornit na skutečnost, že žádost daňového subjektu o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku. Podle položky 1 bodu 1 písm. c) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Ale přijetí žádosti, v níž je požadováno prominutí příslušenství daně ve výši trojnásobku nebo méně než trojnásobku stanovené sazby správního poplatku, předmětem poplatku není. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně správnímu poplatku nepodléhá. V případě, že nedojde k zaplacení správního poplatku v situaci, kdy žádost o prominutí příslušenství daně správnímu poplatku podléhá, správce daně řízení ve smyslu ustanovení § 5 odst. 4 zákona o správních poplatcích zastaví.

Na závěr je možné upozornit na to, že Generální finanční ředitelství s cílem dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně vydalo v únoru letošního roku Pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně s č. j. 4260/15/7100-40123 (pokyn je dostupný na www.financnisprava.cz a byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji 2/2015).

Shrneme-li v krátkosti celou problematiku, pak můžeme zjednodušeně na první otázku odpovědět tak, že individuální prominutí daně možné není, ale individuální prominutí vybraného příslušenství daně možné je, a to za shora uvedených podmínek.