Prodej zboží v České republice slovenským plátcem
Ing.
Martin
Děrgel
Firma A (s. r. o.) má sídlo na Slovensku a je plátcem DPH na Slovensku.
Tato firma doposud v České republice (ČR) nepodnikala, nemá zde provozovnu, není v ČR
plátcem DPH. Firma A se rozhodla podnikat na území ČR a to aktuálně na vánočních prodejních akcích,
kde bude prodávat zboží spotřebitelům. Pokud bude úspěšná, bude svoje podnikání na území ČR
rozšiřovat. Při tomto druhu prodeje nemá na území ČR provozovnu. Přijede na akci, ráno rozbalí
stánek, odpoledne stánek zabalí a odjíždí.
Stává se plátcem daně v ČR dnem uskutečnění zdanitelného plnění
§ 94 odst. 13?
Tímto zdanitelným plněním je již samotné přemístění obchodního majetku
§ 13 odst. 6 (nikoliv až samotný prodej na
stánku)?
Pokud by nebyla firma A na Slovensku plátcem, pak by se plátcem daně stala až po dosažení
obratu § 94 odst. 1? Dokud v ČR nevznikne v
souladu s Mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění stálá provozovna, nemá v ČR Firma A
povinnost podávat přiznání k dani z příjmů?
Související předpisy:
-
§ 13,
16,
94 a 95
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, účinném do
31.12.2012,
-
Články 5 a 7 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR (Sdělení č.
100/2003 Sb.m.s.).
Úvodní poznámka - jelikož tazatel hovoří o přemístění zboží do Česka před Vánocemi 2012,
budeme pracovat se zněním zákona o DPH účinným do 31.12.2012. Nicméně obdobná pravidla platí i po
1.1.2013.
V zásadě má tazatel pravdu, i když částečně argumentuje nesprávně
§ 13 odst. 6 ZDPH, který se totiž týká českých
plátců přemisťujících obchodní majetek do jiného státu EU. Zatímco pro tazatele (slovenské firmy A)
je
relevantní
§ 16 odst. 5 písm. c) ZDPH
vymezující, že za pořízení zboží z jiného státu EU za úplatu se považuje také pouhé přemístění zboží
osobou registrovanou k dani v jiném státě EU (tj. zde slovenskou firmou A, která je registrovaná k
DPH na Slovensku) pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno
nebo přepraveno z jiného členského státu (zde např. ze SR) do ČR. Výjimkou, kdy by se firma A
nemusela registrovat k české dani, by byl tzv. konsignační sklad v Česku, z něhož by podle potřeb
odebíral jediný český plátce, na kterého by se tak přenesla povinnost zdanění v souladu s
§ 16 odst. 4 ZDPH. Takže slovenská firma A
(registrovaná k DPH na Slovensku) se v souladu s § 94
odst. 13 ZDPH stane ze zákona plátcem DPH v Česku okamžikem uskutečnění prvého zdanitelného
plnění v tuzemsku, tedy přemístěním jejího zboží ze Slovenska do Česka za účelem následného
stánkového prodeje v ČR. Načež měla firma A podat přihlášku k registraci do 15 dnů. Za obvyklých
podmínek si přitom může nárokovat odpočet této české daně. Při stánkovém prodeji tohoto zboží dojde
k uskutečnění dalšího zdanitelného plnění - dodání zboží v tuzemsku - které samozřejmě rovněž
podléhá české DPH na výstupu, kterou již plně ponesou zákazníci.V souladu s článkem 7 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR je možno příjmy
slovenské firmy (A) z podnikání zdanit v Česku jen v případě, že jsou přičitatelné zdejší stálé
provozovně. Pro určité typy příjmů (prodej a pronájem nemovitostí, úroky, dividendy, licenční
poplatky aj.) sice platí odlišná daňová pravidla, ale těchto příjmů se zadání netýká. Do doby než
vznikne slovenské firmě stálá provozovna v ČR, podléhají příjmy z jejího příležitostného podnikání v
Česku pouze slovenské dani z příjmů.
Stálou provozovnu definuje článek 5 Smlouvy jako trvalé místo nebo zařízení k výkonu
činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku (např. kancelář,
dílna, případně prodejní sklad apod.). Výjimka se týká poskytování služeb, u nichž může stálá
provozovna vzniknout i bez „trvalého místa“, a to pouze na základě uplynutí dostatečně dlouhé doby
6, resp. 12 měsíců, což se ale netýká prodeje zboží.