Daňové zvýhodnění na děti

Daňové zvýhodnění na děti upravuje § 35c, § 35ca a 35d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Poplatník, fyzická osoba, uvedený v § 2 ZDP má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a ZDP nebo 35b ZDP. Poplatník o toto daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 ZDP nebo 35ba ZDP. V případě zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 ZDP se od měsíční vypočtené zálohy na daň odečte 1/12 daňového zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Pokud půjde o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, avšak maximální výše daňového bonusu (viz následující odstavec) zůstává zachována (§ 35c odst. 7 ZDP).

Snahou je aplikovat zákon o daních z příjmů ve prospěch těžce zdravotně postižených, proto Generální finanční ředitelství (GFŘ) doporučuje, aby správce daně za „držitele průkazu ZTP/P“ pro účely slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. e) ZDP a pro účely daňového zvýhodnění dle § 35c odst. 7 ZDP považoval také osoby, které předloží ROZHODNUTÍ příslušného orgánu (Krajské pobočky... Úřadu práce ČR) o poskytnutí příspěvku na péči osobě závislé na pomoci jiné osoby a z odůvodnění rozhodnutí bude zřejmé, že se jedná o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve II. a III. stupni.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 1 ZDP vyšší než daňová povinnost vypočtená podle ZDP za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může tento daňový uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.

Daňový si může uplatnit pouze poplatník ekonomicky aktivní, tj. poplatník, který má ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy podle § 6, 7, 8 a 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zákoníku práce upravujícího minimální mzdu. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2 ZDP.

Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení (při jeho vyplacení bude správce daně postupovat obdobně jako při vracení přeplatku).

Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d ZDP u poplatníka podávajícího přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek. Jestliže poplatník, kterému byly vypláceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníku, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě pouze jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Daňový nerezident, tj. poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90% všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Jak jsme již uvedli úvodem, též zaměstnanec má nárok na snížení měsíční zálohy na daň o stanovenou částku daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Poplatníkovi s nižšími příjmy, u kterého je vypočtená daň nižší, než částka daňového zvýhodnění, může vzniknout nárok na vyplacení tzv. daňového bonusu. Daňového bonusu může dosáhnout pouze poplatník, který je ekonomicky aktivní. To v případě závislé činnosti znamená, že poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh, a daňového zvýhodnění dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka, který vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč, úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:

Měsíční slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění) poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 ZDP snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že bude záloha na daň nižší, než bude činit měsíční daňové zvýhodnění, bude zaměstnavatel povinen vzniklý rozdíl zaměstnanci vyplatit (daňový ). Celkovou částku za rok vypořádá též zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Též si ji může vypořádat sám zaměstnanec ve svém daňovém přiznání.

Poplatník má dále podle § 35d odst. 4 ZDP nárok na vyplacení daňového bonusu v případě, že jeho výše činí alespoň 50 Kč. Maximálně jej lze uplatnit do výše 5 025 Kč za měsíc. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zaúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1 ZDP) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou daně podle zvláštní sazby daně.

Jestliže má poplatník příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, potom může uplatnit výše uvedené daňové zvýhodnění podle ustanovení § 35d ZDP u svého zaměstnavatele v prohlášení k dani. Způsob prokázání tohoto daňového zvýhodnění je uvedeno v § 38k a 38l ZDP.

U daňového nerezidenta nelze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v České republice (ČR) u zaměstnavatele. Daňový nerezident tak může učinit pouze ve svém daňovém přiznání za podmínky, jak jsme již výše uvedli, že úhrn veškerých jeho příjmů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny anebo příjmů, z nichž je daň z příjmů vybírána zvláštní sazbou daně.

Měsíční daňový má zaměstnavatel (plátce) povinnost vyplatit zaměstnanci (poplatníkovi) při výplatě mzdy. O takto vyplacený sníží zaměstnavatel odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. V praxi se může stát i případ, že zaměstnavateli nebude stačit celkový objem sražených záloh na vyplacení daňových bonusů, pak vyplatí část nebo celý z vlastních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.

Za vyživované dítě se pro daňové účely považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, rovněž dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě nezletilé (prakticky až do dovršení věku 18 let). Na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), nebo které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Pozor na daňové zvýhodnění na děti, které studují například vysokou nebo střední školu v cizině. Zde jsou poplatníci povinni předložit mzdové účetní nebo jako přílohu k daňovému přiznání potvrzení o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Dále bychom chtěli upozornit, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se myslí i případné dálkové studium na vysoké škole, ne dálkové studium na střední škole.

Dítě (nezletilé i zletilé) musí ale poplatník vyživovat ve své domácnosti. Společnou domácností se podle § 115 občanského zákoníku rozumí, že občané spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (každý občan může být příslušníkem pouze jedné domácnosti).

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se např. může zdržovat ze zdravotních důvodů v ústavu nebo po dobu studia na koleji, taktéž zletilé dítě může mít rozdílný trvalý pobyt než rodiče apod.).

Pro posouzení existence společné domácnosti je rozhodující vždy skutečný (faktický) stav. Nežije-li ale dítě s poplatníkem v domácnosti (např. po rozvodu manželství), daňové zvýhodnění na něj poplatníkovi nenáleží.

Uzavře-li dítě uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) ZDP manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP. Nemá-li manžel (manželka) příjmy z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. Podmínky, které by měly být splněny podle § 35ba ZDP jsou ty, že manžel (manželka) nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků (obvykle manželé), může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich (musí se dohodnout). Poplatníci (manželé) si mohou uvážit, jak daňové zvýhodnění na dítě uplatní, například mají-li manželé dvě děti v jedné domácnosti, uplatní jedno manžel a druhé manželka. Změny v uplatnění daňového zvýhodnění na totéž dítě v průběhu zdaňovacího období jsou také možné, ale totéž dítě může být uplatněno v jednom kalendářním měsíci pouze jedním z manželů. Pokud ale jeden z manželů (např. manžel) bude uplatňovat měsíční daňové zvýhodnění na dítě u svého zaměstnavatele, po skončení zdaňovacího období lze provést změnu jen prostřednictvím přiznání k dani podaného oběma manželi a o případné neoprávněně vyplacené měsíční daňové bonusy by si pak musel poplatník (manžel) zvýšit svou daňovou povinnost.

Nevyživuje-li poplatník dítě v domácnosti po celý rok, roční částka daňového zvýhodnění se krátí. Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen po část zdaňovacího období (jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců v roce), lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Výjimky jsou tři. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci:

S platností od 1.1.2013 byl do ZDP vložen nový § 35ca, který pro daňové subjekty přinesl určitá omezení při uplatňování slev na vyživovanou manželku a při uplatňování daňového zvýhodnění.

Ze znění § 35ca ZDP vyplývá, uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže:

Praktickou aplikaci při uplatňování výše uvedeného § 35ca ZDP si ukážeme na několika příkladech.