Přerušení prekluzivní lhůty v odvolacím řízení

K předpisům:

Okolnost, že úkon v odvolacím řízení může mít následky předvídané ust. § 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků jen tehdy vychází-li z nových pochybností, je pak dostatečně seznatelná i z judikátu, na který poukazuje krajský soud (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16.12.2009, č. j. 7 Afs 36/2008-134, bod 19 a násl.). Lze j i ale dovodit i z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.10.2007, č. j. 7 Afs 201/2006-106, v němž se kasační soud vyslovil k otázce opakovaných výzev, resp. k úkonům vztahujících se k prokázání jedné a téže skutečnosti. Ze závěrů tohoto rozsudku lze dovodit, že byly-li pochybnosti správcem daně vysloveny jednou (zde v průběhu kontroly), je vyloučeno, aby tytéž pochybnosti (o oprávněnosti uplatněných odpočtů daně z přidané hodnoty na vstupu z přijatých plnění od společnosti BYKACO s. r. o.) byly „novou informací“ nasvědčující tomu, že daňová povinnost žalobkyně v rozhodném zdaňovacím období zřejmě může být vyšší. Uvedené platí tím spíše, byla-li již dříve z téhož titulu daň žalobkyni vyměřena (platebními výměry). Opačný výklad by umožňoval, aby správce daně např. „z procesní opatrnosti“ neprovedl ve vyměřovacím řízení některý z v úvahu připadajících důkazů, jež by mohl mít vliv na zjišťované skutečnosti, a jeho prostřednictvím by byl v budoucnu sto dosáhnout opětovného běhu nové prekluzivní lhůty. Takový výklad nelze připustit.

Otázka přerušení prekluzivní lhůty pro vyměření daně v odvolacím řízení budí dodnes poměrně vášnivé diskuse. V minulosti se totiž jednalo o daňovou správou velmi vítaný prostředek, jak se vyrovnat s nedostatkem času pro ukončení odvolacího řízení. Dalo se tak předpokládat, že ona možnost přerušení v odvolacím řízení bude ze strany daňové správy zneužívána i tam, kde pro to nebudou dány podmínky. Na tuto praxi pak postupně reagoval Nejvyšší správní soud, kdy restriktivním způsobem interpretoval onu možnost přerušení. Každopádně celou situaci vyřešilo nabytí účinnosti daňového řádu, který je již postaven co do otázky běhu prekluzivní lhůty pro vyměření daně na jiných základech.