Daň z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
Podnikatel má příjmy z pronájmu nemovitostí. Tyto příjmy zdaňuje podle
§ 7 zákona o dani z příjmů a má na tento druh
podnikání živnostenský list. Rozhodl se podnikání ukončit, zrušit živnostenský list a příjmy z
pronájmu nemovitostí v budoucnu danit dle § 9 zákona o dani
z příjmů. Výdaje k příjmům chce uplatnit ve skutečné výši a to včetně odpisů. Protože majetek
vyřadil z podnikání, jaká bude vstupní cena nemovitostí pro odpisování?
ODPOVĚĎ
Zákon o daních z příjmů v § 30
odst. 2 stanoví, že poplatník provádí rovnoměrné (§
31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob
odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví odpisovatel, s výjimkou uvedenou v
odstavci 10, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Odpisuje-li podnikatel pronajímaný
hmotný majetek – nemovitou věc, zahrnutou v obchodním majetku, kterou následně z obchodního majetku
vyřadí s tím, že příjem z nájmu této nemovité věci bude zdaňovat jako příjem podle
§ 9 zákona o daních z příjmů, odpisy se měnit
nebudou, pronajímatel bude i nadále pokračovat v započatém odpisování.
Jsem fyzická osoba. Pořídila jsem za 3 000 000 Kč družstevní byt v Praze (= podíl v družstvu) v
roce 2013. V bytě jsem v roce 2014 provedla technické zhodnocení ve výši 800 000 Kč. V roce 2015
budou byty v družstvu převedeny do soukromého vlastnictví. Byt chci pronajímat. Proti příjmům z
nájmu chci v daňovém přiznání doložit daňové výdaje. Jaké výdaje mohu použít pro daňové
odepisování?
ODPOVĚĎ
Rozhodující je, jakým způsobem bude byt, resp. bytová jednotka na člena
družstva převedena. Dojde-li k prodeji bytové jednotky, bude vstupní cenou pořizovací, tj. kupní,
cena v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) zákona o daních
z příjmů. Dojde-li k bezúplatnému převodu bytové jednotky, bude vstupní cenou reprodukční
pořizovací cena v souladu s § 29 odst. 1 písm. e)
zákona o daních z příjmů. Tou je cena stanovená podle oceňovacích předpisů ke dni
nabytí.
Jedná-li se o bezúplatné nabytí bytové jednotky, je třeba pamatovat, že
§ 27 písm. j) zákona stanoví, že hmotným
majetkem vyloučeným z odpisování je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně z
příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.
V roce 2014 maminka zdědila členská práva a povinnosti k družstevnímu bytu od zůstavitelky
(babičky), která měla v bytě bydliště 18 let. Členský vklad byl družstvem stanoven na 3 000 Kč. Na
předmětný byt si notářka pověřená projednáním dědictví vyžádala vypracování znaleckého posudku a byt
byl znalcem oceněn na částku 521 340 Kč. Maminka má dva sourozence a na základě usnesení nabyla
členská práva a povinnosti k družstevnímu bytu pouze ona s tím, že je povinna vyplatit každému ze
sourozenců částku 173 780 Kč, celkem tedy 347 560 Kč. Aby mohla své sourozence vyplatit, bude práva
a povinnosti k družstevnímu bytu převádět na nového člena (prodá družstevní byt). V současné době
nepředpokládá, že by získané prostředky použila na uspokojení bytové potřeby.
Otázka se týká správného stanovení dílčího základu daně dle
§ 10 ZDP. Dílčím základem daně dle
§ 10 ZDP je vždy příjem snížen ý o výdaje
prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení. Lze v daném případě jako výdaje proti zdanitelnému
příjmu použít cenu bytu stanovenou pro účely dědického řízení (částka 521 340 Kč) anebo jen částku
347 560 Kč, kterou maminka musí vyplatit sourozencům?
ODPOVĚĎ
V daném případě je třeba si uvědomit, že maminka nezdědila byt, ale členská
práva k bytovému družstvu. K příjmům podle § 10 odst.
1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. k příjmům z převodu družstevního podílu, se v
souladu s § 10 odst. 6 zákona o daních z příjmů
za výdaj považuje nabývací cena podílu. Nabývací cenou podílu se, v souladu s
§ 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů, v případě
nabytí podílu bezúplatně rozumí cena podílu (nikoli bytu) určená podle zvláštního právního předpisu
o oceňování majetku ke dni nabytí.