Společnost s. r. o., plátce DPH, nestátní zdravotnické zařízení. V rámci zviditelnění naší společnosti a zvětšení konkurenceschopnosti se vedení rozhodlo pořádat pro odbornou veřejnost (lékaře) odborné semináře, jejichž náklady nese sama. Lékaři a zdravotní sestry, kteří se školení zúčastní, nic neplatí. Jedná se o náklady za pronájem sálu, občerstvení, propisky a další kancelářské potřeby. Jak vše správně zaúčtovat?
Školení zdarma
RNDr.
Libor
Fiala
Související předpisy:
-
§ 2 odst. 1 písm. b), § 14 odst. 3 písm. a), § 14 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 1, § 36 odst. 6 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).
Z hlediska DPH
Plátce (organizátor odborných seminářů) uskutečňuje plnění evidentně bez úplaty, zatímco předmětem daně jsou zásadně plnění poskytovaná za úplatu (viz § 2 ZDPH). Při prvním pohledu je tedy zřejmé, že taková plnění nejsou předmětem daně. V ustanovení § 14 odst. 3 však ZDPH vyjmenovává případy, které jsou rovněž považované za poskytnutí služby za úplatu, a to na prvním místě „poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností“. Co se rozumí pod „poskytnutím služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností“ by mělo vyplývat z odstavce 4, který v písmenu b) stanoví dva případy:
i)
služba poskytnutá pro osobní potřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo
ii)
služba poskytnutá pro jiné účely než související s uskutečnováním jeho ekonomických činností, avšak to jen za podmínky, že „u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně“.
Hlavní problém spočívá v pojmu „související“. Podle mého názoru, organizování odborných seminářů za nulovou cenu přispívá ke „zviditelnění“ společnosti na místním trhu, tj. souvislost mezi ekonomickou činností plátce a bezplatně poskytovanými semináři je poměrně logická, a to zejména na počátku její činnosti. Podle mého názoru lze uvažovat o analogii k reklamním službám. V tomto případě se tedy nebude jednat o poskytnutí služby za úplatu, tj. nepůjde o zdanitelné plnění, daň přidané hodnoty na výstupu se neuplatní. Současně však doporučuji neuplatňovat odpočet daně z přímo souvisejících přijatých zdanitelných plnění (např. odměna externího lektora, pokud je plátcem).
Na druhou stranu, bezpochyby existují i opačné názory: organizace bezplatných seminářů nijak nesouvisí s vlastní ekonomickou činností plátce a jedná se tedy o poskytnutí služby za úplatu, s důsledky pro DPH na výstupu. V takovém případě se DPH odvíjí od základu daně, který se vypočte jako suma „celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“ (§ 36 odst. 6 ZDPH).
Je evidentní, že zcela jednoznačná odpověď neexistuje. Konečné rozhodnutí, volba mezi uvedenými přístupy, je plně v kompetenci odpovědných osob společnosti.
Z hlediska daně z příjmů
V zásadě jde o stejný problém jako v případě daně z přidané hodnoty, tj. klíčovým prvkem pro učinění rozhodnutí je posouzení „souvislosti“. V tomto případě souvislosti mezi náklady vynaloženými na organizaci bezplatných seminářů a zdanitelnými příjmy z ostatní činnosti. Konečné rozhodnutí je opět plně v kompetenci odpovědných osob. Je přitom zřejmě logické očekávat, že obě rozhodnutí, tj. posouzení souvislosti z hlediska DPH a souvislosti z hlediska daně z příjmů, budou vzájemně v souladu.