Práce na zkoušku

Vydáno: 9 minut čtení

V poslední době se lze stále častěji setkat s případy, kdy je nový zaměstnanec přijímán do firmy k zaměstnavateli tzv. na zkoušku, aby si jak zaměstnavatel, tak dotyčný zaměstnanec ověřili, zda zaměstnanci bude tento pracovní poměr vyhovovat a zda práci zvládne. Tato práce „na zkoušku“ probíhá bez uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a, jak se zkoušení zaměstnanci obvykle přesvědčí, i bez mzdy.

Práce na zkoušku
JUDr.
Eva
Janečková
Český právní řád však práci na zkoušku nezná. K ověření výše uvedeného, tedy zda zaměstnanci bude tento pracovní poměr vyhovovat a zda práci zvládne, slouží zkušební lhůta upravená v § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), podle něhož zkušební lhůta může být, ale nemusí být sjednána. Je-li sjednána zkušební doba, musí být sjednána písemně a nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (6 měsíců u vedoucích pozic). Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužová