Daňová hlediska nelegálního zaměstnávání

Vydáno: 17 minut čtení

Vysoké náklady práce v souvislosti se závislou činností způsobují obcházení zákona, tj. rozmach šedé ekonomiky spočívající mimo jiné v uzavírání obchodněprávních vztahů namísto klasických zaměstnaneckých poměrů sjednaných pracovní smlouvou. Zdanění práce zaměstnanců je natolik vysoké, že podnikatelé hledají jinou schůdnou cestu. Proto někteří podnikatelé upouští od klasických zaměstnaneckých poměrů a přechází na tzv. švarcsystém, kdy pro podnikatele lidé nepracují jako zaměstnanci, ale jsou najímáni jako živnostníci. Takový způsob se jeví výhodnější, jednodušší a efektivnější, ale často se jedná o způsob nelegální. V souvislosti s uzavíráním obchodněprávních vztahů, které nahrazují zaměstnanecké poměry, je pro OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) výhodná možnost volby pro uplatňování výdajů na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Zde se poplatníkovi zajisté vyplatí neuplatňovat prokazatelně vynaložené výdaje, ale využít možnost uplatnit výdaje procentem z dosažených příjmů, tzv. paušální výdaje.

Daňová hlediska nelegálního zaměstnávání
Ing.
Milena
Otavová
Ph.D.
Základním právním předpisem, který upravuje oblast pracovního práva, je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce upravuje zejména pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vznikající v souvislosti s výkonem závislé práce. K dalším právním předpisům, které upravují oblasti související s nelegálním zaměstnáváním, patří zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. ledna 2012 byly uvedené právní normy novelizovány. Hlavním důvodem ke změnám byl především záměr bojovat s nelegální prací a důsledněji ji postihovat. Novelou zákona o inspekci práce byla na Státní úřad inspekce práce přenesena kontrolní působnost v oblasti nelegálního zaměstnávání s cílem komplexnějších kontrol s důrazem na odhalování nelegální práce. Dříve kontrolu vykonávali pracovníci Úřadu práce České republiky.
K využívání obchodněprávních vztahů namísto závislé práce jsou zaměstnavatelé motivováni převážně s ohledem na daňovou výhodu a dále také jim poskytuje možnost obejít pracovněprávní nároky zaměstnanců a také se vyhnout zodpovědnosti s ohledem na bezpečnost při práci těchto osob. Pokud zaměstnavatel na základě různých motivů upřednostní práci na živnostenský list před uzavřením pracovního poměru s potenciálním zaměstnancem, měl by sledovat, zda takto uzavřený vztah je legální. Za legální se považuje např. stav, kdy potřebuje zajistit činnosti, které jsou pro provoz nezbytné, ale nejsou pro jeho podnikání klíčové - „outsourcing“ (správu IT - techniky, úklid, vedení účetnictví).
 
Základní znaky závislé práce a práce na živnostenský list
Zákoník práce závislou práci definuje jako "práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu