Den daňové svobody nám rozděluje rok na dvě části, první část roku pracujeme na stát a druhou část roku již vyděláváme sami na sebe. Ve které zemi přestávají Evropané na sebe pracovat nejdříve? Jak si stojíme v Česku?
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Petr
Gola
Den daňové svobody pravidelně sestavuje více organizací, jejichž metodika se může lišit, a proto může v některých případech nastat den daňové svobody dříve či později. V textu máme uveden den daňové svobody v Evropské unii v roce 2012 dle Institut économique Molinari (IEM) s daty od Ernst & Young (The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27).
Den daňové svobody se měří u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu. Zohledňují se všechny odvody zaměstnance i zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění, daň z příjmu fyzických osob a DPH.
Mnohdy se den daňové svobody zjišťuje jako podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, v USA se den daňové svobody zjišťuje jako podíl všech daní na příjmu obyvatel.
Všichni občané by si samozřejmě přáli, aby den daňové svobody nastal co nejdříve. Čím dříve den daňové svobody nastane, tím dříve přestáváme platit státu daně. V Evropě nastává den daňové svobody později než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Důvodem je propracovaná sociální politika, která je finančně nákladná. Především povinné pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem je v evropských zemích vyšší než v mimoevropských zemích světa, rovněž DPH je v mimoevropských zemích nižší. Financování jednotlivých projektů vyžaduje značné finanční prostředky. Sociální zabezpečení Evropanů během penze, nemoci či nezaměstnanosti je však vyšší než v mimoevropských zemích světa.
Výpočet dne daňové svobody v České republice
Průměrná roční mzda použitá při výpočtu dne daňové svobody pro „běžného zaměstnance“ v Česku činí 11 311 EUR. Hrubá mzda je zpravidla sjednána v pracovní smlouvě zaměstnance nebo mzdovém výměru. Dílčí výpočty jsou zaokrouhleny matematicky. Den daňové svobody ovlivní, kolik zaměstnanec (v %) zaplatí na povinných odvodech (sociálním a zdravotním pojištění), dani z příjmu fyzických osob a DPH vůči mzdovým nákladům zaměstnance. Počítáme, že rok má následně 365 dní:
-
Mzdové náklady zaměstnavatele jsou tedy 15 157 EUR (11 311 EUR x 1,34). Zaměstnavatelé totiž odvádí za své zaměstnance 25% na sociálním pojištění a 9% na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34%.
-
Na povinném pojistné odvedou zaměstnanci ze své hrubé mzdy 1 244 EUR (11 311 EUR x 11%). Zaměstnanci totiž odvádí ze své hrubé mzdy 6,5% na sociálním pojištění a 4,5% na zdravotním pojištění.
-
Na dani z příjmu odvede zaměstnanec s průměrnou mzdou 1 347 EUR [mzdové náklady zaměstnavatele x x 15%) - sleva na poplatníka].
-
Čistá roční mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu činí tedy 8 720 EUR (11 311 EUR - 1 244 EUR - 1 347 EUR).
-
Základní sazba DPH činila v Česku v roce 2012 20%. Počítáme, že základem pro výpočet celkové částky DPH je 32,5% z příjmu zaměstnance, stejně tak u ostatních členských zemí EU. Základem pro výpočet DPH je tedy částka 2 834 EUR (8 720 EUR x 32,5%). Na DPH zaplatí „běžný zaměstnanec“ tedy částku 567 EUR (2 834 EUR x 20%).
-
Zaměstnanec tak může skutečně disponovat s částkou 8 153 EUR (8 720 EUR - 567 EUR), což představuje 53,79% mzdových nákladů zaměstnavatele (8 153 EUR / / 15 157 EUR). Zdanění na straně „běžného zaměstnance“ činí tedy 46,21% (100% - 53,79%). Po převodu na dny tak byl v roce 2012 den daňové svobody pro „běžného zaměstnance“ v Česku 18. června.
Při tomto výpočtu nejsou zohledněny další daně, např. spotřební daně (z pohonných hmot nebo alkoholických nápojů). Zdanění občanů s vyššími příjmy nebo nižšími příjmy by bylo rovněž odlišné, v zemích se značným progresivním zdaněním by byly rozdíly větší.
Nejdříve nastává den daňové svobody na Maltě
V roce 2012 nastal den daňové svobody pro zaměstnance s průměrnou mzdou nejdříve 11. dubna (na Maltě) a nejpozději v Belgii (5. srpna):
-
Dle uvedené studie nastal v roce 2012 den daňové svobody nejdříve na Maltě (11. dubna). Malta byla jedinou členskou zemí EU, kde nastal den daňové svobody v dubnu.
-
V květnu byl den daňové svobody na Kypru (10. května), Irsku (11. května), Velké Británii (12. května), Bulharsku (18. května), Španělsku (23. května), Lucembursku (26. května) a Řecku (31. května).
-
V červnu byl v loňském roce den daňové svobody v Dánsku (6. června), Slovinsku (7. června), Polsku (8. června), Estonsku (11. června), Finsku (14. června), Česku (18. června), Litvě (18. června), Nizozemí (18. června), Slovensku (21. června), Rumunsku (23. června) a Lotyšsku (25. června).
-
V červenci nastal den daňové svobody v Itálii (3. července), Švédsku (8. července), Německu (12. července), Maďarsku (13. července), Rakousku (16. července), Francii (26. července).
-
Jedinou zemí, kde nastal den daňové svobody v srpnu, byla Belgie (5. srpna).
Rozdílný den daňové svobody v USA
Den daňové svobody (dle metodiky The Tax Foundation) se zjistí podílem všech daní na celkovém příjmu obyvatel. V USA byl v roce 2013 den daňové svobody 18. dubna. Nejpozději byl tento den v USA 1. května 2000, jinak byl ve Spojených státech od roku 1960 vždy v dubnu. V roce 1910 byl den daňové svobody 19. ledna, v roce 1930 byl den daňové svobody 12. února, v roce 1950 potom 31. března následující roky již vždy v dubnu (mimo zmíněný rok 2000). Pro USA je typické, že jednotlivé americké státy mají značnou svobodu i v daňové oblasti. Například přímé daně se vybírají na federální úrovni, státní úrovni i místní úrovni. Mezi jednotlivými americkými státy tak existuje daňová konkurence a den daňové svobody nastává v každém státě v jinou dobu. Rozdíly mezi jednotlivými státy tak dosahují až 30%.
Kde jsou daně nejvyšší?
K porovnání daňové zátěže ve vyspělých zemích světa může posloužit i součet nejdůležitějších daňových sazeb (daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění, DPH a daně z příjmu pro právnické osoby).
V Česku činí za rok 2012 součet nejdůležitějších daní 95,9% (20% + 19% + 34% + 11% + 11,9%). Základní sazba DPH dosahovala v loňském roce 20%, sazba daně z příjmu právnických osob potom 19%, povinné pojistné placené zaměstnavatelem 34% (25% na sociálním pojištění a 9% na zdravotním pojištění), povinné pojistné placené zaměstnancem 11% (6,5% na sociálním pojištění a 4,5% na zdravotním pojištění) a efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob 11,9%. Efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob vypočítáme jako poměr daňové povinnosti zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu vůči své hrubé mzdě. Průměrná mzda v roce 2012 činila 25 101 Kč, výsledná daň činí 2 985 Kč [25 101 x 1,34 zaokrouhleno dle zákona na celé stokoruny nahoru, což je tedy (33 700 Kč x x 15%) - 2 070 Kč]. Efektivní daň činí 11,9% (2 985 Kč / / 25 101 Kč).
V roce 2012 se v členských zemích OECD pohybovala „souhrnná daňová sazba“ od 46% v Chile po 128% v Belgii. Nejnižší „souhrnná daňová sazba“ byla dále ve Švýcarsku (52%), Koreji (57,3%), Novém Zélandu (59,4%), Izraeli (61,1%), Kanadě (65,6%), Mexiku (67,2%) a Austrálii (68,8%). Nenajdeme zde tedy žádnou členskou zemi EU, kde je zdanění vyšší. Nejvyšší „souhrnná daňová sazba“ byla v loňském roce mimo Belgii ještě ve Francii (126,4%), Itálii (111,4%), Maďarsku (109,5%) a Německu (108,8%).
Prameny: Institut économique Molinari (IEM) (The Tax Burden of Typical Workers in the EU 27) and OECD, Tax Database.