Právnická osoba s. r. o. vyplácí provize za zprostředkování obchodu jednotlivých klientům (klienti nakupují u obchodníků, kteří jsou v systému firmy a za to, že využívají nasmlouvané obchodníky, dostávají provize z nákupu = forma odměňování na principu multilevel marketing). Jelikož tyto provize se mohou vyplácet všem registrovaným zájemcům a těch může být až 2 000 Kč, 5 000 Kč i více a mohla by jim vzniknout povinnost podávat daňové přiznání, tak firma uvažuje o zjednodušení a chtěla by tyto příjmy vyplácené klientům zdanit jednorázově srážkovou daní, aby nevznikala klientům povinnost podávat daňové přiznání. Je možné, aby s. r. o. tyto vyplácené příjmy zdanila formou srážkové daně? Vyplácení provizí se může podle nákupů vyplácet měsíčně, takže by to byl opakující se příjem na straně klientů.
Srážková daň
Vydáno:
4 minuty čtení
Srážková daň
Ing.
Martin
Děrgel
Související předpisy:
Odměna za zprostředkování obchodu by mohla podléhat srážkové dani teoreticky ve dvou případech:
1)
Pokud by se jednalo o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, měsíční odměna by nepřesáhla 5 000 Kč a dotyčný „zaměstnanec“ by neměl podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Tehdy by „zaměstnavatel“ v souladu s § 6 odst. 4 ZDP příjem ze závislé činnosti zdanil jednou provždy konečnou tzv. srážkovou daní 15% podle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP a takto zdaněný příjem by dotyčný „zaměstnanec“ již do svého přiznání k DPFO neuváděl, ani by nešlo o důvod pro podání tohoto přiznání. S odpovídajícím nastavením systému závislé činnosti by měl firmě případně poradit právník zabývající se závislou činností.
2)
Jestliže by zprostředkovatelem byl daňový nerezident Česka, přičemž by nešlo o rezidenta „smluvního státu“, s nímž má Česko mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V tom případě by v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) ZDP příjem za zprostředkovací službu podléhal obecně v Česku srážkové dani z příjmů 35% podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP. Zdůrazněme ale, že by se muselo jednat o nerezidenta ze státu, s ním Česko nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Pokud by nerezident ČR byl naopak daňově usazen ve „smluvním státě“, s nímž má Česko mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak by zdanění v Česku bylo možné až po vzniku případné stálé provozovny. A navíc by takto zdanitelný příjem ani nepodléhal české srážkové dani, ale tzv. zajištění daně (§ 38e ZDP), s výjimkou nerezidentů usazených ve státě EU nebo Evropského hospodářského prostoru, u nichž se zajištění daně neprovádí. Takto zdanitelné příjmy by nerezidentní poplatníci museli obecně v Česku řešit podáním přiznání k DPFO.
Ještě dodejme, že v případě, že provize za zprostředkování obchodu pro s. r. o. bude standardním příjmem dotyčného zprostředkovatele z podnikání podle § 7 ZDP, existuji dvě možnosti, že by fakticky nebyla zdaněna:
a)
Výše provize by nepřesáhla 15 000 Kč za celý kalendářní rok, a dotyčný poplatník by neměl jiné zdanitelné příjmy. Pak by totiž v souladu s § 38g odst. 1 ZDP nemusel podávat přiznání k DPFO, takže by tento příjem zůstal nezdaněn. Nejde o nic výjimečné, může jít např. běžně o starobního důchodce nebo ženu na mateřské či rodičovské dovolené, kteří jinak mají pouze příjmy osvobozené od daně, které se do uvedeného limitu 15 000 Kč ročně nezahrnují. Zdůrazňuji, že se jedná o limit hrubých příjmů a nikoli dílčího základu daně z podnikání podle § 7 ZDP.
b)
Provize by nepřesáhla 6 000 Kč za celý kalendářní rok, a dotyčný poplatník měl jinak již pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) od jednoho zaměstnavatele. Pak by totiž v souladu s § 38g odst. 2 ZDP, opět nemusel podávat přiznání k DPFO, takže by příjem z provize (jejíž roční úhrn nepřevýšil 6 000 Kč) zůstal nezdaněn. A rovněž jde o limit hrubých příjmů a nikoli dílčího základu daně z podnikání.