Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci (mimo výjimek) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Kdo se nepovažuje v roce 2013 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?
Ing.
Antonín
Daněk
S ohledem na potřebu zajištění přísunu finančních prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění vyčleňuje stávající právní úprava poměrně úzce omezený okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou. V této souvislosti platí, že pokud není osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, nevznikají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. V právních podmínkách roku 2013 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje:
1)
Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny
Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
2)
Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku
Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 citovaného zákona o daních z příjmů, pojistné by se odvádělo.
3)
Osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“)
Pro účely zdravotního pojištění se v roce 2013 považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel problematiku minimálního vyměřovacího základu.
U skupin zaměstnanců, dále vyjmenovaných v bodech 4) až 6), je rozhodnou částkou „započitatelného příjmu“ hodnota 2 500 Kč. To znamená, že pokud je takové osobě zúčtován příjem nižší než 2 500 Kč, zaměstnání nevzniká, pojistné se neplatí.
4)
Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší.
5)
Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
O vzniku nebo zániku účasti zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje v případě dohody o pracovní činnosti výhradně výše hrubého příjmu, zúčtovaná za příslušný kalendářní měsíc. K podmínkám platným v nemocenském pojištění u tzv. zaměstnání malého rozsahu se v tomto případě se nepřihlíží. Podmínky, na základě kterých lze se zaměstnancem uzavřít dohodu o pracovní činnosti, jsou stanoveny v § 76 zákoníku práce.
6)
Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
K výše uvedenému podotýkám, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.
7)
Členové volebních komisí
Z části osmé zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně a doplnění některých zákonů, účinného od 1.10.2012, vyplývá, že za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
Společníci, jednatelé, komanditisté
Co se týká společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti platí, že pokud tito bez pracovněprávního vztahu vykonávají pro společnost práci a jsou za ni společností odměňováni s příjmy zdaňovanými podle § 6 zákona o daních z příjmů, považují se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel tyto osoby přihlašuje (a následně odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, to znamená případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V takovém případě se pojistné odvádí z jakékoli částky příjmu, případně s ohledem na zákonné minimum 8 000 Kč.
Členové statutárních orgánů
Od 1.1.2008 podléhají odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění jako příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. Je-li těmto osobám zúčtován v souvislosti s výkonem funkce určitý příjem, přihlašuje je zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance (dnem nástupu do funkce) a odvádí za ně pojistné v souladu se zákonem. Z hlediska výše příjmu není ani u odměn členů statutárních orgánů vazba například na „rozhodnou“ částku 2 500 Kč, tato má význam pouze u osob výše vyjmenovaných v bodech 4) až 6).
Postavení zaměstnance ve zdravotním pojištění
Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jsou (celý kalendářní měsíc nebo i jen jeho část) zaměstnány v zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají po celý tento měsíc vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
Řešení pojistného vztahu
Není-li pojištěnec zaměstnán, musí si ve zdravotním pojištění sám řešit svůj pojistný vztah. Pokud je v roce 2013 osobou samostatně výdělečně činnou, platí měsíční zálohy nejméně v částce 1 748 Kč, jako osoba bez zdanitelných příjmů pak hradí měsíční pojistné 1 080 Kč. Jestliže má pojištěnec nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., pak pojistné neplatí - výjimkou je souběžný výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.