Jsme s. r. o., plátci DPH. Jak postupovat v případě, když máme v účetnictví dvě pohledávky - stejný odběratel, z roku 2009, částka do 30 000 Kč. Nebyly vytvořeny opravné položky. Tyto pohledávky byly účtovány do výnosů (prodej zboží). Je možné tyto pohledávky uplatnit v plné výši do nákladů (účet 546)?
Odpis pohledávky
Ing.
Zuzana
Pšeničková
Související předpisy:
-
§ 28 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 8a a 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Z pohledu účetních předpisů je odpis pohledávek ať už z jakéhokoliv důvodu (i z důvodů ekonomických, kdy vymáhání pohledávky by bylo příliš nákladné vzhledem k její výši apod.) zcela jednoduchý. Hodnota pohledávky se v souladu s prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. převede do účtové skupiny 54 - Ostatní provozní náklady. Konkrétní číselné označení a název účtu záleží zcela na vůli účetní jednotky. Z minulosti je zažitý právě uváděný účet 546 - Odpis pohledávky. Hodnotu odepsané pohledávky účetní jednotka dále eviduje pouze v podrozvahové evidenci, protože pokud by se náhodou stalo, že v budoucnu jí bude přece jen pohledávka uhrazena, bude vědět, čeho se přijatá platba týká. V takovém pozitivním případě by výnos z odepsané pohledávky byl zaúčtován do účtové skupiny 64 - Ostatní provozní výnosy. Co se týká daňové uznatelnosti odpisů pohledávek z pohledu zákona o daních z příjmů, tam je situace mnohem složitější. Odpis pohledávky je možné uplatnit jako daňový náklad v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů v případě, že jsou splněny všechny zákonem definované podmínky:
-
při vzniku pohledávky muselo být účtováno do zdanitelných výnosů, a dále
-
je možné k takové pohledávce uplatňovat opravné položky podle zákona o rezervách, nebo opravnou položku k pohledávce není možné tvořit pouze z důvodu, že od její splatnosti uplynulo méně jak 6 měsíců, nebo proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou při jejím vzniku vyšší jak 200 000 Kč, u které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, a
-
dlužník je v úpadku nebo mu úpadek hrozí na základě insolvenčního řízení, nebo u dlužníka byl zrušen konkurs z důvodu zcela nedostatečného majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, nebo dlužník zanikl bez právního nástupce, příp. zemřel a pohledávka nemohla být vypořádána při dědickém řízení atd.
Pro daňovou uznatelnost odpisu uváděných pohledávek je tedy nutné posoudit, zda výše uvedené podmínky pohledávky naplňují či nikoliv. Pokud se jedná o nepromlčené pohledávky za nespřízněnými osobami a rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku vzniku nepřesáhla 30 000 Kč, pak zákon o rezervách ve svém ustanovení § 8c umožňuje vytvořit opravnou položku ve 100% výši za předpokladu, že ve zdaňovacím období, kdy se bude uplatňovat toto ustanovení, bude pohledávka po splatnosti minimálně 12 měsíců a celková hodnota pohledávek jednoho dlužníka, ke kterým se bude uplatňovat toto ustanovení, nepřesáhne 30 000 Kč.
Dle mého názoru, pokud pohledávky nejsou promlčeny (záleží na druhu pohledávky, podle jakého ustanovení vznikly), pak by v tomto případě mohla být tvořena zákonná opravná položka ve 100% výši a tím pádem je splněna podmínka první a druhá. Pro daňovou uznatelnost odpisu pohledávek nezáleží na tom, zda opravná položka byla tvořena a zaúčtována, ale zda byla možnost ji tvořit. To, zda je naplněna i podmínka třetí, kterou stanovuje zákon o daních z příjmů pro daňovou uznatelnost odpisu pohledávek, je již na posouzení každé firmy.