Nový pohled OECD i na převodní ceny

Vydáno: 11 minut čtení

Převodní ceny se z původně dokumentační záležitosti pomalu, ale jistě, stávají zásadní otázkou boje států a vlád s rozpočtovými deficity a dluhovou krizí. Globalizace a koncentrace nás dovedly do stavu, kdy většina významných ekonomických subjektů funguje na území více států a oprávněně se jim říká „nadnárodní podnik“ nebo anglicky „multinational corporation“. Pod tímto pojmem se neskrývá holding, který by sdružoval investice do nezávislých samostatných podniků, ale skutečný jednolitý a provázaný ekonomický organismus, který přerostl hranice států, aniž by jakkoliv rezignoval na své potřeby vnitropodnikové optimalizace procesů, ze které chce maximálně těžit.

Nový pohled OECD i na převodní ceny
Mgr.
Jiří
Teichmann
 
Ekonomický organismus a jeho dělení -není to trochu umělé?
Asi každý z nás si umí představit ekonomický celek v lokální podobě, dejme tomu pivovar. Máme tu vlečku s příjmem surovin do skladu, varnu a další technologie, pak nějaký sklep, kde pivo zraje a taky stáčírnu do lahví a sudů. Celé to logicky končí expedicí, která zase navazuje na auta a koleje. A korunuje to obchodní oddělení. Vedle toho jsou tu neoblíbené neproduktivní složky jako vrátnice, účtárna, dílna údržby, šatny zaměstnanců a laboratoř kvality. Ty se sice na výrobě přímo nepodílí, ale vynechat je taky nemůžeme.
Ještě před několika desítkami let byla přeprava a hlavně komunikace natolik pomalá a drahá, že jednotlivé orgány každého ekonomického celku musely navazovat geograficky v rámci jedné lokality. Oddělení činností se mohlo provádět jen na úrovni jasně definovaných polotovarů nebo dokonce hotových výrobků. To