Daň z finančních transakcí - možný nový vlastní zdroj rozpočtu Evropské unie

Členské státy Evropské unie podpořily finanční sektor celkovou částkou 4,6 mld. EUR (tzn. 39% HDP EU-27 v roce 2009). Tyto intervence ovšem měly velmi významné rozpočtové souvislosti - především v Řecku, Itálii a Španělsku. Proto vznikl konsenzus, a to nejen na poli Evropské unie, ale taktéž na poli mezinárodním, že finanční sektor by měl daleko více přispívat do veřejných rozpočtů. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční krize byla výsledkem komplexní interakce tržních selhání, globálních monetárních a finančních nerovnováh a především slabé regulace celého sektoru, zdanění by mělo plnit též funkci regulačního nástroje.

V reakci na náklady vzniklé v souvislosti s finanční krizí, které byly hrazeny z veřejných rozpočtů, začaly některé země okamžitě zavádět přechodná opatření s cílem „vybrat“ zpět veřejné prostředky, které byly nuceny do finančního sektoru investovat. Tak byla např. ve Spojeném Království zavedena přechodná bankovní daň z mezd, obdobná daň byla zavedena taktéž ve Francii.

Některé členské státy již zkušenost se zavedením daně z finančních transakcí mají. Ve Spojeném království podléhají finanční transakce tzv. stamp duty (kolkovnému) nebo stamp duty reserve tax (dani z rezerv) ve výši 0,5% z plnění při převodu akcií. Daň z převodu cenných papírů je zavedena taktéž ve Švýcarsku, a to jak na domácí, tak zahraniční cenné papíry. Dalším představitelem zemí, které zdaňují finanční sektor, je Čína, která tuto daň uvaluje od otevření šanghajské burzy v roce 1990. Sazba daně činí 0,1% z hodnoty cenných papírů k datu převodu.

Daň z finančních transakcí je ve své podstatě daní z obratu. Existuje několik typů podob daně z finančních transakcí, které lze na úrovni Evropské unie realizovat. První z nich představuje daň z transakcí s cennými papíry. Daň lze alternativně uvalovat buď při vydání cenného papíru, nebo na sekundárních trzích. Z tohoto důvodu se tento typ daně většinou uvaluje ve formě rovné daně z tržní hodnoty cenného papíru.

Daň z finančních transakcí lze dále uvalit jako daň z měnových transakcí - tzn. daň se uvaluje na transakce s měnou a někdy taktéž na finanční deriváty. Daňová teorie tento typ daně označuje jako tzv. Tobinovu daň. V některých zemích je tento typ daně implementován ve formě tzv. registrační daně nebo tzv. kapitálového poplatku. V tomto případě se pak daň uvaluje na zvýšení kapitálu. V některých zemích se kapitálový poplatek uvaluje jako selektivní daň na vybrané druhy podnikání - např. partnershipy.

Třetí formu, kterou lze uvalit daň z finančních transakcí, představuje tzv. bankovní transakční daň. V tomto případě se daň uvaluje na všechny úložky a výběry z bankovních kont, většinou v podobě procenta z ukládané (vybírané) částky. Další formu daně z finančních transakcí představuje daň z pojistného, která někdy bývá uvalována na pojistný sektor s cílem kompenzovat skutečnost, že tento sektor je vyjmut ze zdanění DPH. A konečně poslední formu daně z finančních transakcí představuje daň z převodu nemovitostí, která se uvaluje na hodnotu pozemku, který je předmětem transakce.

V daňové teorii lze taktéž nalézt daň, která svým charakterem daň z finančních transakcí velmi připomíná. Jedná se o automaticky placenou transakční daň. Tato daň byla v roce 2000 navrhnuta jako daň, která měla nahradit všechny doposud uvalované daně. V modelu autor navrhoval zdanit velmi nízkou sazbou daně všechny ekonomické transakce v USA.

Pokud bychom se podívali do historie daně z finančních transakcí, lze konstatovat, že ačkoliv byla tato daň uvalována v celé řadě zemí, v posledních dvaceti letech lze vysledovat trend rušení této daně - viz následující tabulka.

 I----------------I--------------I---------------------I I Stát           I Rok zrušení  I     Typ daně        I I----------------I--------------I---------------------I I Spojené státy  I     1966     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Španělsko      I     1988     I         FTT         I I----------------I--------------I---------------------I I Nizozemí       I     1990     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Švédsko        I     1991     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Německo        I     1991     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Německo        I     1992     I Kapitálový poplatek I I----------------I--------------I---------------------I I Dánsko         I     1999     I         FTT         I I----------------I--------------I---------------------I I Japonsko       I     1999     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Rakousko       I     2001     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Austrálie      I     2001     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Itálie         I     2008     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I I Francie        I     2008     I         STT         I I----------------I--------------I---------------------I   STT - daň z převodu cenných papírů  FTT - daň z finančních transakcí    Zdroj: Vlastní výzkum a Matheson, T. (2010). Taxing Financial Transactions: Issues and Evidence. IMF Working paper WP/10/xx. 

Následující tabulka ukazuje, že i přes výše odhalený trend existují členské státy, které nadále daně z finančních transakcí aplikují. Tyto daně jsou uvalovány na národní úrovni -tzn. mezi jednotlivými členskými státy neexistuje jakákoliv koordinace. Vzhledem ke skutečnosti, že finanční transakce jsou obecně považovány za vysoce mobilní, uvalení daně z finančních transakcí na úrovni Evropské unie by mělo zabránit deformacím způsobeným nekoordinovaným zdaněním. Následující tabulka uvádí současnou situaci v jednotlivých členských státech.

Daň z finančních transakcí ovšem není uvalována pouze evropskými státy. Daň z transakcí s cennými papíry je uvalována v Číně, Indii nebo Indonésii. Obchodování na sekundárních trzích je taktéž zdaňováno v Jižní Africe nebo Jižní Koreji. Brazílie uvaluje daň ve výši 1,5% na kmenové akcie společností zalistovaných v zahraničí. Daň z finančních transakcí taktéž uvalují světová finanční centra jako Hong-Kong, Singapur nebo Švýcarsko. Jedinou zemí, která uvaluje daň na měnové transakce je Brazílie. Daň je vybírána ve výši 0,38%.

 I----------------------------------------------------------------------------I I                                   Typ daně                                 I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Stát               I    Poplatek z    I  Daň z převodu  I     Kolkovné     I I                    I     kapitálu     I                 I                  I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Rakousko           I       1%         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Belgie             I        -         I 1,7 EUR z 1 000 I      0,15%       I I                    I                  I  EUR z hodnoty  I                  I I                    I                  I cenných papírů  I                  I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Bulharsko          I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Česká republika    I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Dánsko             I        -         I        -                I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Německo            I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Estonsko           I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Irsko              I        -         I        -        I      0-9%        I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Řecko              I       1%         I      0,0%       I      2,4%        I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Španělsko          I       1%         I      0,1%       I       1%         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Francie            I     500 EUR      I 3% , 5 000 EUR  I        -         I I                    I                  I      max.       I                  I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Itálie             I     168 EUR      I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Kypr               I 102,52 EUR plus  I      0,0%       I        -         I I                    I      0,6%        I                 I                  I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Lotyšsko           I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Litva              I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Lucembursko        I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Maďarsko           I        -         I       4%        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Malta              I        -         I        -        I     2% ; 5%      I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Nizozemí           I        -         I       6%        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Polsko             I      0,5%        I       1%        I      0,5%        I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Portugalsko        I        -         I        -        I      0,4%        I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Rumunsko           I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Slovinsko          I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Slovensko          I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Finsko             I        -         I      0,0%       I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Švédsko            I        -         I        -        I        -         I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I I Spojené království I        -         I        -        I      0,0%        I I--------------------I------------------I-----------------I------------------I Zdroj: IBFD Research Platform a database Taxes in Europe. 

Evropská komise uvádí, že zavedení daně ve výši 0,1% by přineslo daňové výnosy v částce 60 mld. EUR. Někteří autoři¹⁾ dokonce zmiňují, že v případě zdanění derivátů by daňový výběr mohl být až desetkrát vyšší. Ačkoliv se může zdát, že daň z finančních transakcí má potenciál přinést od finančního sektoru významné příjmy do rozpočtu, na druhé straně je spojena s rizikem negativního dopadu na růst HDP a poklesu tržního objemu. Navržený text směrnice tedy obsahuje některé prvky, které by měly výše uvedeným negativním efektům zabránit.

Jednak je základ daně definován velmi široce, a to nejen vzhledem k produktům, transakcím, typům trhů a finančním aktérům, ale taktéž vzhledem k transakcím probíhajícím v rámci finanční skupiny. Navržená daň z finančních transakcí se vztahuje na všechny transakce spojené se všemi typy finančních instrumentů. Jinými slovy, jedná se o transakce, jež jsou dohodovány na trhu, nástroje peněžního trhu a cenné papíry kolektivního investování, stejně tak jako o deriváty. Je nutno zmínit, že daň se nevztahuje pouze na transakce na organizovaných trzích, ale vztahuje se taktéž na transakce, které probíhají na jiných typech trhů včetně OTC trhů. V případě, že výsledkem derivátového kontraktu je dodání finančních instrumentů, samotné dodání je taktéž předmětem daně. Transakce s Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami jsou ze zdanění vyjmuty, aby nedošlo k negativnímu dopadu na dostupnost finančních zdrojů.

Návrh směrnice je striktně postaven na principu rezidence. Transakce se zdaňuje v členském státě, ve kterém byl účastník finanční transakce usazen. Lokace samotné transakce ve vztahu ke zdanění nehraje žádnou roli. Což znamená, že aby transakce podléhala zdanění, jedna ze stran obchodu musí být usazena v příslušném členském státě Evropské unie.

Rozdělení daňových sazeb v návrhu směrnice se snaží minimalizovat eventuální dopady na náklady kapitálu v případě nefinančních investičních účelů. Návrh směrnice počítá s daňovou sazbou ve výši 0,1% v případě finančních transakcí jiných než jsou derivátové kontrakty a se sazbou 0,01% v případě finančních transakcí vztahujících se k derivátovým kontraktům. Daň z finančních transakcí se uvaluje na každou transakci v okamžiku realizace. V případě finančních transakcí jiných než derivátových kontraktů se za základ daně považuje cokoliv, co vytváří protiplnění nebo tržní cenu. V případě že protiplnění je nižší než tržní cena, za základ daně se považuje tržní cena. V případě finančních transakcí, které souvisejí s derivátovými kontrakty, se za základ daně pro účely daně z finančních transakcí považuje teoretická hodnota derivátového kontraktu v době finanční transakce²⁾. Návrh směrnice osvobozuje od daně veškeré transakce na primárním trhu.

Evropská komise odhaduje, že výše uvedená opatření by v dlouhodobém horizontu měla omezit negativní dopad na HDP pouze na cca 0,5%. Evropská komise, vědoma si dopadu na reálnou ekonomiku, si v textu směrnice taktéž ponechala možnost směrnici přezkoumat - článek 16 dovoluje tři roky po implementaci zhodnotit dopad daně z finančních transakcí na finanční trhy a reálnou ekonomiku a případně navrhnout změnu.

Jak již bylo uvedeno výše, Evropská komise v červnu 2011³⁾ povýšila daň z finančních transakcí na nový možný tok příjmů, který by mohl snížit stávající příspěvky členských států (konkrétně HND⁴⁾ ), poskytnout národním vládám členských států dodatečný manévrovací prostor a přispět k úsilí o rozpočtovou konsolidaci. Následující tabulka uvádí jednotlivé příspěvky členských států do rozpočtu Evropské unie, a to v členění jednak na vlastní zdroj plynoucí z DPH a dále na vlastní zdroj plynoucí z HND.

 I----------------------------------------------------------------------------------------I I                                      Korekce                                           I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I Stát I  HND (mld.  I   Vlastní   I UK korekce  I Redukce HND I  Vlastní   I  Celkový   I I      I    EUR)     I zdroj z HND I (mil. EUR)  I poskytnutá  I  zdroj z   I  národní   I I      I             I (mil. EUR)  I             I   NL a SE   I DPH (mil.  I příspěvek  I I      I             I             I             I (mil. EUR)  I    EUR)    I (mil. EUR) I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I      I             I             I             I             I            I            I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I BE   I     375,5   I   2 627,3   I    177,5    I    24,2     I    516,5   I  3 345,5   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I BG   I      37,5   I     274,1   I     18,4    I     2,4     I     51,2   I    346,1   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I CZ   I     144,4   I   1 170,4   I     74,6    I     9,3     I    207,7   I  1 462,0   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I DK   I     247,5   I   1 701,2   I    112,1    I    16,1     I    291,3   I  2 120,8   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I DE   I   2 612,4   I  17 610,4   I    218,3    I   170,9     I  1 671,5   I 19 671,1   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I EE   I      15,2   I     106,9   I      6,0    I     1,0     I     22,9   I    136,7   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I IE   I     125,3   I     884,4   I     52,7    I     8,3     I    193,5   I  1 139,0   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I EL   I     208,2   I   1 376,1   I     93,1    I    14,2     I    278,6   I  1 762,0   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I ES   I   1 048,1   I   7 355,1   I    487,7            I    69,0     I  1 964,4   I  9 876,1   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I FR   I   2 034,0   I  14 035,3   I    965,9    I   133,0     I  2 916,6   I 18 050,8   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I IT   I   1 569,7   I  11 703,4   I    717,9    I   103,1     I  1 811,8   I 14 336,2   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I CY   I      17,2   I     123,5   I      8,5    I     1,2     I     27,0   I    160,1   I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I   I----------------------------------------------------------------------------------------I I                                      Korekce                                           I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I Stát I  HND (mld.  I   Vlastní   I UK korekce  I Redukce HND I  Vlastní   I  Celkový   I I      I    EUR)     I zdroj z HND I (mil. EUR)  I poskytnutá  I  zdroj z   I  národní   I I      I             I (mil. EUR)  I             I   NL a SE   I DPH (mil.  I příspěvek  I I      I             I             I             I (mil. EUR)  I    EUR)    I (mil. EUR) I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I LV   I     20,2    I      133,6  I       9,0   I      1,2    I     15,9   I      159,8 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I LT   I     29,6    I      213,7  I      14,0   I      1,9    I     27,9   I      257,4 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I LU   I     30,6    I      215,1  I      15,0   I      2,1    I     46,7   I      278,8 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I HU   I     94,6    I      666,4  I      47,0   I      6,4    I    116,6   I      836,4 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I MT   I      5,8    I       43,5  I       2,9   I      0,4    I      9,5   I       56,3 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I NL   I    608,1    I    4 217,2  I      50,7   I  - 625,0    I    290,3   I    3 933,3 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I AT   I    300,2    I    2 150,0  I      24,0   I     19,1    I    306,1   I    2 499,2 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I PL   I    353,9    I    2 494,5  I     182,7   I     23,5    I    527,0   I    3 227,8 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I PT   I    164,9    I    1 207,8  I      81,6   I     10,8    I    299,3   I    1 599,4 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I RO   I    134,7    I      902,2  I      66,9   I      8,2    I    138,8   I    1 116,0 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I SI   I     35,0    I      251,9  I      17,9   I      2,4    I     54,7   I      326,9 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I SK   I     67,8    I      474,9  I      36,9   I      4,5    I     60,0   I      576,3 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I FI   I    193,7    I    1 436,1  I      87,1   I     12,6    I    266,9   I    1 802,8 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I SE   I    396,1    I    2 798,9  I      33,0   I  - 138,3    I    173,1   I    2 866,6 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I UK   I   1 758,9   I   12 240,0  I - 3 595,9   I    116,2    I  2 513,1   I   11 273,4 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I I CELKEM I 12 629,1  I   88 414,0  I       5,4   I    - 1,4    I 14 798,9   I  103 216,9 I I------I-------------I-------------I-------------I-------------I------------I------------I                                                                           Zdroj: Eurostat.

Základními kritérii, která by daň z finančních transakcí ve vztahu k možnému novému vlastnímu zdroji rozpočtu Evropské unie měla splňovat, je stabilita a dostatečnost. Jestliže Evropská komise jasně deklarovala záměr postupně nahradit národní příspěvky do rozpočtu Evropské unie z HND zdaněním finančního sektoru na úrovni Evropské unie, kriterium dostatečnosti je velmi významné. Jak již bylo uvedeno výše, návrh směrnice stanovuje daňovou sazbu 0,01% pro derivátové kontrakty a sazbu 0,1% pro všechny ostatní typy kontraktů. Prvotní odhady Evropské komise ukazují, že zavedení nové daně by mohl vynést 57 mld. EUR ročně za celou Evropskou unii (odhad vycházel z dat pro rok 2010). Navíc, daň z finančních transakcí na rozdíl od DPH má progresivní dopad (důkazem je například skutečnost, že více jak 25% finančních aktiv v USA je vlastněno pouze 1% nejbohatší populace). Dle návrhu Evropské komise by bez uvažované daně z finančních transakcí činil příspěvek členských států z HND 110 mld. EUR.

Budeme-li předpokládat, že vývoj základu daně z finančních transakcí bude obdobný jako vývoj HND v Evropské unii, pak by daňové příjmy ze zavedení tohoto nového typu daně mohly činit v roce 2020 81 mld. EUR. Evropská komise navrhuje, aby dvě třetiny daňového výběru (tzn. 54,2 mld. EUR) byly použity na financování výdajů Evropské unie. Výše uvedené znamená, že členské státy aplikující daň z finančních transakcí by mohly ušetřit až 50% z jejich příspěvku z HND do rozpočtu Evropské unie. Částku úspory příspěvku z HND plynoucího do rozpočtu Evropské unie jednotlivých členských států ukazuje následující tabulka.

 I--------------------I---------------------------I I Stát               I Odhadované snížení (mil.  I I                    I           EUR)            I I--------------------I---------------------------I I Belgie             I        - 1 588            I I--------------------I---------------------------I I Bulharsko          I          - 176            I I--------------------I---------------------------I I Česká republika    I          - 658            I I--------------------I---------------------------I I Dánsko             I        - 1 026            I I--------------------I---------------------------I I Německo            I       - 10 753            I I--------------------I---------------------------I I Estonsko           I           - 67            I I--------------------I---------------------------I I Irsko              I          - 534            I I--------------------I---------------------------I I Řecko              I          - 896            I I--------------------I---------------------------I I Španělsko          I        - 4 741            I I--------------------I---------------------------I I Francie            I        - 8 768            I I--------------------I---------------------------I I Itálie             I        - 6 457            I I--------------------I---------------------------I I Kypr               I           - 80            I I--------------------I---------------------------I I Lotyšsko           I           - 81            I I--------------------I---------------------------I I Litva              I          - 131            I I--------------------I---------------------------I I Lucembursko        I          - 154            I I--------------------I---------------------------I I Maďarsko           I          - 423            I I--------------------I---------------------------I I Malta              I           - 27            I I--------------------I---------------------------I I Nizozemí           I        - 2 634            I I--------------------I---------------------------I I Rakousko           I        - 1 248            I I--------------------I---------------------------I I Polsko             I        - 1 813            I I--------------------I---------------------------I I Portugalsko        I          - 645            I I--------------------I---------------------------I I Rumunsko           I          - 634            I I--------------------I---------------------------I I Slovinsko          I          - 166            I I--------------------I---------------------------I I Slovensko          I          - 338            I I--------------------I---------------------------I I Finsko             I          - 834            I I--------------------I---------------------------I I Švédsko            I        - 1 664            I I--------------------I---------------------------I I Spojené království I        - 7 692            I I--------------------I---------------------------I I CELKEM             I       - 54 226            I I--------------------I---------------------------I                            Zdroj: Evropská komise. 

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, daň z finančních transakcí je skutečně schopna částečně nahradit příspěvek členských států z HND. Pokud Evropská komise hovoří o částečném nahrazení vlastního zdroje, lze považovat kritérium dostatečnosti, jež je na nový zdroj kladeno, za splněné. Daň z finančních transakcí ovšem splňuje i druhé kriterium - stabilitu. Zavedení této daně totiž odrazuje realizaci krátkodobých (elektronických) finančních transakcí, které v podstatě vedly k destabilizaci finančních trhů v roce 2007. Přičemž investory s dlouhodobým investičním horizontem zavedení této daně v podstatě neovlivňuje.

V rámci integračního kritéria by daň z finančních transakcí měla splňovat kritérium finanční autonomie, transparentnosti a spojení s evropskými politikami. Jak již bylo zmíněno výše, částečné nahrazení vlastního zdroje z HND výnosem z daně z finančních transakcí by finanční autonomii mělo umožnit. Návrh směrnice taktéž splňuje podmínku transparentnosti a vazby na evropské politiky, které jsou v této oblasti definovány jako a stabilizace finančního sektoru. Velmi důležitým momentem je taktéž skutečnost, že daň z finančních transakcí naplňuje princip fiskální ekvivalence - tzn. finanční instituce, které během krize obdržely obrovskou pomoc z veřejných rozpočtů, nyní budou přispívat peníze do systému.

Podmínkou zavedení daně z finančních transakcí jako nového vlastního zdroje rozpočtu Evropské unie je taktéž naplnění kriteria ekonomické efektivnosti. Výše uvedené je podmíněno splněním kriteria viditelnosti, nízkých provozních nákladů a efektivní alokaci zdrojů. Kriterium viditelnosti je v rámci návrhu směrnice splněno, neboť každý budoucí poplatník by měl informaci o platbě daně a přesné výši daně (neboť sazba je stanovena 0,1% z protiplnění resp. 0,01% z teoretické hodnoty), kterou odvádí do rozpočtu Evropské unie. Kritérium nízkých provozních nákladů (resp. nákladů na správu daně) by mělo být splněno taktéž, neboť většina finančních transakcí probíhá elektronicky, a to i na OTC trzích, proto by pro vypořádávání a administraci mohly být využity stávající elektronické systémy, v jejichž rámci jsou finanční transakce realizovány. Taktéž požadavek na efektivní alokaci zdrojů daň z finančních transakcí splňuje, a to dvěma způsoby. Jednak může sloužit jako nástroj pro politiku v oblastech, kde v souvislosti s transakcemi na finančních trzích vznikají negativní přeshraniční externality (např. v podobě vysokorychlostního obchodování). A dále, zavedení daně z finančních transakcí (a to i prostřednictvím zesílené spolupráce a nikoliv prostřednictvím směrnice) by vedlo k harmonizaci základu daně z finančních transakcí ve státech, jež se rozhodnou tuto daň aplikovat (jak bylo uvedeno výše, v Evropské unii totiž existují členské státy, které daň z finančních transakcí v nejrůznějších podobách již aplikují).

Daň z finančních transakcí by taktéž měla splňovat základní atributy, které na každý daňový systém klade daňová teorie - kriterium spravedlnosti. Lze konstatovat, že princip horizontální spravedlnosti je v systému daně z finančních transakcí garantován. Se všemi daňovými subjekty (finančními institucemi) v Evropské unii bude nakládáno stejným způsobem - budou platit rovnou částku daně. Navíc daň z finančních transakcí splňuje i požadavek na vertikální spravedlnost, neboť má progresivní distribuční efekt -tzn. dopad roste proporcionálně s příjmy. Vyšší příjmové skupiny využívají služby poskytované finančním sektorem ve vyšší míře, proto nepřímo budou platit vyšší daň.

Poslední kritérium, které by daň z finančních transakcí měla splňovat, je kriterium spravedlivého příspěvku. Daň finančních transakcí by měla z členských států přinést takovou výši peněz, které odpovídá jejich ekonomickému vývoji. Geografická distribuce daňových výnosů mezi jednotlivé členské státy bude záviset na místě usazení finanční instituce podílející se na finanční transakci (nikoliv na místě, kde se s instrumenty finančního trhu obchoduje). Posledně zmíněné pravidlo by mělo vést k nižší koncentraci daňových výnosů.

Následující tabulka shrnuje hodnocení daně z finančních transakcí ve vztahu ke kritériím, která by jako možný nový vlastnímu zdroji rozpočtu Evropské unie měla splňovat.

 I----------------------------I-------------------I I Kritérium                  I Daň z finančních  I I                            I    transakcí 1    I I----------------------------I-------------------I I Dostatečnost               I        **         I I----------------------------I-------------------I I Stabilita                  I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Finanční autonomie         I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Transparentnost            I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Vazba na evropské politiky I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Viditelnost                I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Nízké provozní náklady     I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Efektivní 
alokace
 zdrojů   I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Horizontální spravedlnost  I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Vertikální spravedlnost    I        ***        I I----------------------------I-------------------I I Spravedlivý příspěvek      I        **         I I----------------------------I-------------------I   * - daň z finančních transakcí nesplňuje kriterium  ** - daň z finančních transakcí splňuje kriterium částečně  *** - daň z finančních transakcí splňuje kriterium plně 

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, daň z finančních transakcí, která je předmětem navrhované směrnice splňuje skoro všechna výše popsaná kritéria. Jediná kritéria, která jsou splněna pouze částečně, představuje kriterium dostatečnosti a spravedlivého příspěvku. Vzhledem ke skutečnosti, že Evropská komise zvažuje daň z finančních transakcí jako kandidáta na nový vlastní zdroj Evropské unie, který by nahradil příspěvky z HND pouze částečně, na základě výše uvedených a diskutovaných důvodů lze konstatovat, že odhadovaný výnos by mohl být dostačující.

\CS