Vady podání X zásada zdrženlivosti a přiměřenosti

K předpisům:

Účelem vydání výzvy dle § 74 odst. 1 daňového řádu je odstranit vady podání, pro které podání není možné projednat. V projednávané věci sám správce daně označil za chybějící údaje, které požadoval doplnit, výhradně skutečnosti zaznamenané v jím vedené evidenci daní. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pokud daňový subjekt neuvede v podání údaje, které má správce daně k dispozici, potom pouze absence těchto údajů bez dalšího nezpůsobuje vady podání ve smyslu § 74 odst. 1 daňového řádu, které by znemožňovaly jeho projednání.

Postup žalovaného spočívající ve vydání výzvy k doplnění údajů, které by musel stěžovatel vyžádat zpětně z jím vedené evidence, byl v rozporu se základní zásadou daňového řízení zakotvenou v § 5 odst. 3 daňového řádu, dle které správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.

V rámci prominutí daně žádal daňový subjekt o prominutí všech příslušenství daní vyměřených mu u všech daní v posledních šesti letech. Na základě této žádosti požadoval správce daně identifikování těchto daní, kdy tuto skutečnost považoval za vadu podání bránící jeho projednání. S ohledem na skutečnost, že správce daně vede evidenci daní, je to tak on, kdo je způsobilý na tuto svou otázku nejlépe odpovědět. Z tohoto důvodu je tak požadavek na identifikaci daní v rozporu se zásadou zdrženlivosti a přiměřenosti.