Společnost s. r. o. má 11 zaměstnanců. Nyní chce zaměstnat invalidního důchodce. Je možné uplatnit slevu na důchodce či na invalidního zaměstnance pro s. r. o., nebo existuje nějaký druh uplatnitelné dotace?
Zaměstnání invalidního důchodce
JUDr.
Marcela
Smutná
Související předpisy:
-
-
§ 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
-
§ 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje především zákon o zaměstnanosti v § 67 a následujících ustanoveních. Podle § 67 osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními:
a)
ve třetím stupni (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
b)
v prvním nebo druhém stupni.
Za osoby se zdravotním postižením podle písmene b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
Zákon o zaměstnanosti v souvislosti s uvedenou úpravou odkazuje na zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V tomto zákoně se již nepoužívají pojmy "invalidní" a "částečně invalidní". Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:
-
nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně,
-
nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně,
-
nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.
Pokud jde o poskytování příspěvků zaměstnavateli, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením, s účinností od 1.7.2012 se změnily podmínky pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Do té doby náležel příspěvek zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění, maximálně 8 000 Kč měsíčně. Nově se stanoví, že příspěvek náleží jen na zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce České republiky. Podle § 75 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se chráněným pracovním místem rozumí místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce příspěvek. Podmínky a výše příspěvku a obsah dohody jsou upraveny v dalších ustanoveních § 75. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude na základě nové úpravy od 3. čtvrtletí 2012 poskytován pouze zaměstnavatelům zaměstnávajícím na chráněných pracovních místech více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že ve vašem případě by poskytování příspěvku v souvislosti se zaměstnáváním jednoho zaměstnance, který je invalidní v určitém stupni, nepřicházelo v úvahu ani podle dřívější ani podle nové právní úpravy.
Jediná možnost, která přichází v úvahu, je poskytnutí slevy na dani podle § 35 zákona o daních z příjmů. Podle odstavce 1 se poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 daň za zdaňovací období snižuje:
-
o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a o poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
-
o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a o poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se podle odstavce 2 vypočítá pro každou skupinu samostatně jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby, a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštních předpisů. Do celkového počtu hodin se nezapočítávají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy a dočasné pracovní neschopnosti a karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny podle zvláštních právních předpisů nebo nemocenské z nemocenského pojištění.