Nevyčerpaná dovolená a její účtování

Vydáno: 17 minut čtení
Nevyčerpaná dovolená a její účtování
Ing.
Otakar
Machala
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), právo na:
-
dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,
-
dovolenou za odpracované dny, případně
-
dodatkovou dovolenou.
Obecně platí, že účtování o dovolené jako takové, lépe řečeno o náhradě mzdy za dovolenou, která je čerpána ve stejném období, ve kterém na ni vznikne nárok, nepůsobí v praxi větší potíže. Jinak je tomu ale v případě, kdy zaměstnanec z důvodů předpokládaných zákoníkem práce nevyčerpá svůj nárok na dovolenou do konce kalendářního roku a tím i účetního a zdaňovacího období z pohledu daní z příjmů, k němuž se tento nárok vztahuje. Cílem tohoto článku je popsat a zdůvodnit správný postup účtování nákladů na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou po novele zákoníku práce účinné od 1. ledna 2012.
Právní úprava
Problematiku dovolené zaměstnanců za kalendářní rok věcně upravuje část devátá, konkrétně § 211 až 223 ZP. Pro účely popisované v tomto článku je důležitá především úprava čerpání dovolené řešená v § 217 a 218 ZP.
Z uvedených ustanovení plynou tyto základní zásady pro čerpání dovolené:
1.