Otakar Machala

Stálá provozovna je pojem rozsáhle používaný v oblasti mezinárodního zdanění příjmů a vztahuje se k činnosti tzv. daňových nerezidentů. Než začneme zkoumat tento pojem z pohledu daní z příjmů a účetnictví, je nejprve třeba obecně popsat jednak kritéria pro zdanění příjmů a také to, kdo se z daňového pohledu za daňového nerezidenta vůbec považuje.

Jeden z důležitých zdrojů pro poskytování benefitů zaměstnancům představuje pro zaměstnavatele sociální fond, případně další složky vlastního kapitálu podobného charakteru. První velkou skupinu těchto zaměstnavatelů tvoří subjekty, u kterých je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“). Sem patří – státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

V článku se zaměříme na otázky účetního a daňového posouzení daní, jež nějakým způsobem souvisí s (dlouhodobým) hmotným a nehmotným majetkem, a jejich eventuálního zahrnutí do ocenění tohoto majetku. Pro hledání řešení s tím spojených praktických otázek je třeba nejdříve vyjít z příslušné právní teorie a konkrétní právní úpravy, která je v některých oblastech poměrně složitá a nejednoznačná.

V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)

V případě zjišťování základu daně z příjmů u fyzických osob podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů platí, že základem této daně je obecně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak. Jeden z těchto předpokládaných odlišných způsobů stanovení základu daně představuje v případě stanovení dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů , a dílčího základu daně z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů , použití tzv. paušálních výdajů.

Bezúplatné příjmy v zákoně o daních z příjmů Ing. Otakar Machala V souvislosti se zrušením zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí1),...

V tomto článku se zaměříme na problémy spojené s uplatňováním daňových výdajů (nákladů) na spotřebu pohonných hmot (dále jen „PHM“) spotřebovaných silničními motorovými vozidly v souvislosti s jejich používáním za účelem dosažení zajištění a udržení příjmů, které podléhají dani z příjmů fyzických a právnických osob.

Daňové zákony sledují kromě svého hlavního účelu, kterým je nepochybně zajištění příjmů státního rozpočtu, i cíle jiné. Jedním z těchto nefinančních cílů je podpora porodnosti, podpora rodičů vyživujících děti a nově rovněž podpora sladění pracovních a rodinných povinností rodičů malých dětí. Účelem tohoto článku je zmapování druhů této podpory, stanovených pravidel a praktického uplatnění ze strany daňových poplatníků ve zdaňovacím období roku 2015 s přesahem i do roku 2014, za který se v těchto týdnech zpracovávají daňová přiznání poplatníků daně z příjmů fyzických osob, případně roční zúčtování ze strany jejich zaměstnavatelů.

Daňový systém ve vyspělých zemích slouží kromě svého hlavního úkolu, kterým je zajištění podstatné části příjmů státního rozpočtu, i jako jeden z nástrojů hospodářské, sociální, případně ekologické politiky státu. Snahou odpovědných vlád je i pozitivní působení daňových předpisů na podporu růstu vzdělanosti a tím i konkurenceschopnosti fyzických i právnických osob.

Na přelomu května a června 2013 zasáhla oblast Čech rozsáhlá povodeň, která způsobila škody v řádu desítek miliard korun. Mezi postižené patřilo i mnoho podnikatelských subjektů. V souvislosti s tím využil ministr financí své pravomoci a v souladu s ustanovením § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), rozhodl za účelem zmírnění dopadů této mimořádné události o prominutí daní z příjmů postiženým subjektům.

Nevyčerpaná dovolená a její účtování Ing. Otakar Machala Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších...

Mnoho účetních jednotek - poplatníků daně z příjmů využívá nebo zvažuje využití možnosti používat jako účetní období tzv. hospodářský rok. Cílem tohoto článku je popsat aktuální úpravu procesu změny účetního období, tj. přechodu z kalendářního na hospodářský rok, a změny ve vymezení hospodářského roku v oblasti účetnictví a nejdůležitější postupy v oblasti daní z příjmů při používání hospodářského roku po novelách právních předpisů účinných od roku 2012.