Nad judikaturou z oblasti dokladů a jejich předávání při
kontrole
Ing.
Zdeněk
Burda
daňový poradce, BD Consult, s. r. o.
V případě probíhající kontroly je právem i povinností daňového subjektu předkládat důkazy
ohledně svých tvrzení, zejména účetnictví a doklady. V dnešním výběru daňové judikatury se nebudeme
zabývat důkazní silou jednotlivých dokladů, ale spíše technickými otázkami souvisejícími s jejich
předkládáním.
Spory ohledně předávání či předkládání dokladů mezi správci daně a daňovými subjekty či
jejich zástupci mohou nastávat např. v následujících okruzích:
Musí správce daně vyhotovovat podrobný seznam převzatých dokladů?
Jak postupovat v případě, kdy správce daně odmítne některé doklady převzít?
Může správce daně stejné doklady vyžadovat opakovaně?
Jak řešit situace, kdy daňový subjekt tvrdí, že mu nebyly vráceny všechny doklady?
Atd.
V následujících rozsudcích se pokusíme najít odpovědi na výše položené otázky.
Z judikatury
1. Vytváření podrobného seznamu předávaných
dokladů
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 1
Afs 11/2004-190 ze dne 27.3.2006, zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS 7/2006 pod č.
891/2006.)
Komentář k judikátu č. 1
Níže uvedený rozsudek zamezuje možným obstrukcím ze strany daňových subjektů či jejich
zástupců, kteří by mohli podrobným diktováním jednoho dokladu po druhém do protokolu správce daně v
podstatě paralyzovat daňovou kontrolu. Neobstojí tedy požadavek kontrolovaného, aby správce daně
vytvořil seznam dokladů s jmenovitým zapsáním každého jednotlivého dokladu, a to zejména v případě,
kdy jde o doklady stejnorodé (např. šanon vydaných faktur apod.). Daňový subjekt si však takový
seznam může vytvořit sám a nechat si ho správcem daně potvrdit. Na druhé straně to ovšem neznamená,
že by správce daně mohl do protokolu potvrdit převzetí dokumentů např. obecnou zmínkou "tři šanony s
doklady" apod.
Rozumným kompromisem mezi oběma krajními póly se tedy bude jevit trvání na tom, aby
správce daně uvedl např. "šanon s vydanými fakturami č. 1 - 250/2013" apod.
Zveřejněná právní věta
"Povinnost správce daně potvrdit převzetí dokladů ke kontrole
(§ 16 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o
správě daní a poplatků) neznamená povinnost potvrdit převzetí listin individuálně určených, zvláště
za situace, kdy těchto listin jsou tisíce nebo desetitisíce. Postačí, pokud správce daně shrne v
protokolu o převzetí listiny spolu související do jednotlivých položek, jejichž označení (zde
např.:,1. 12 složek výdajových dokladů 1998, č. 1 - 1310') určí jejich počet a druh. Je na vůli
daňového subjektu, aby si nechal potvrdit převzetí na seznamu podrobnějším, který si však sám
připraví."
Shrnutí k judikátu
Stěžovatelé namítají, že krajský soud pochybil, když dovodil, že
§ 16 odst. 7 ZSDP ukládá správci daně pouze
povinnost potvrdit převzetí dokladů ve zprávě o daňové kontrole nebo samostatně při převzetí,
přičemž bylo na daňovém subjektu, aby podrobný soupis dokumentů provedl sám nebo výslovně požadoval
jeho zhotovení. Stěžovatelé mají za to, že s ohledem na §
2 odst. 1 ZSDP je třeba § 16 odst. 7
aplikovat tak, aby správce daně dbal na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů,
čili v tomto případě jmenovitě potvrdil všechny převzaté dokumenty. Ani v této námitce kasační soud
stěžovatelům nepřisvědčil.
Stěžovatelé se dovolávají článku 4 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, který stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě
zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Tento odkaz však není případný.
Vyhotovení podrobného soupisu všech dokumentů předávaných správci daně není otázkou povinnosti
stanovené správcem daně daňovému subjektu, ale otázkou řádného zajištění důkazního prostředku pro
podepření tvrzení stěžovatelů o nevrácení některých z těchto dokladů. Správce daně je oprávněn
vyžadovat předání dokladů potřebných pro splnění účelu daňové kontroly a naplnění tohoto práva, tj.
skutečnost, že od daňového subjektu doklady převzal, potvrdit. V posuzovaném případě správce daně
potvrdil převzetí dokladů v protokolech o ústním jednání ze dne 22.5.2001, které podepsal stěžovatel
František Š., a z jejichž obsahu plyne, že stěžovatel neuplatnil proti protokolu žádné námitky či
návrhy, tj. vč. návrhů na doplnění v části popisující seznam dokumentů předložených správci daně.
Poznamenat třeba výslovně, že seznam předložených dokladů má (za roky 1998-2000) 54
položek.
Například pod položkou 1 se zahrnuje mnoho set dalších individuálních dokladů ("12 složek
výdajových dokladů 1998, č. 1 -1310"), stejně tak pod položkami 10 a 36 (obdobné doklady za léta
1999 a 2000), stejná situace je u položek příjmových dokladů, vydaných a přijatých faktur,
bankovních výpisů atp. Lze odhadnout, že byly předány řádově tisíce a zřejmě i desetitisíce listin,
dále také počítačové sestavy a počítačová média. Požadavek, aby správce daně v protokolu o převzetí
dokladů individuálně specifikoval (např. v položce 3 "faktury přijaté - zaplacené - 3 šanony") jednu
každou listinu, je
absurdní
a prakticky nesplnitelný. Další doklady pak stěžovatel František Š.
předl