Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), stanoví daňovým subjektům řadu povinností, které musí plnit při správě daní. Jednou z hlavních povinností daňových subjektů je povinnost přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit příslušnou daň. Podle ustanovení § 1 odst. 3 DŘ je základem pro správné zjištění a stanovení daně daňové tvrzení, přičemž: * řádným daňovým tvrzením se rozumí daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování, * dodatečným daňovým tvrzením se rozumí dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo * dodatečné vyúčtování.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012
Ing.
Jiří
Vychopeň
Podle ustanovení § 135 odst. 1 DŘ je řádné daňové tvrzení povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Podle ustanovení § 135 odst. 2 DŘ je daňový subjekt povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně.
Podle ustanovení § 136 odst. 5 DŘ jsou daňové subjekty povinny sdělovat správci daně i skutečnost, že jim ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které jsou registrovány. Tuto skutečnost je daňový subjekt povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Konkrétní skutečnosti pro vznik povinnosti přiznat a zaplatit příslušnou daň pak vymezují jednotlivé hmotně právní daňové zákony. V případě daně z příjmů fyzických osob je třeba se řídit zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
S účinností od 1. 1. 2012 došlo v uvedeném zákoně k několika dílčím změnám, z nichž některé se týkaly i daně z příjmů fyzických osob.
Zákonem č. 346/2010 Sb. byla
částka, o kterou se podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP snižuje poplatníkům daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16, popřípadě snížená podle § 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období, zvýšena na 24 840 Kč
, čímž byla výše této slevy na dani na poplatníka znovu vrácena na úroveň z roku 2010 (pro zdaňovací období roku 2011 byla sleva na dani na poplatníka dočasně snížena na 23 640 Kč).Dále bylo uvedeným zákonem
zrušeno daňové osvobození přídavku na bydlení u vojáků z povolání
[do 31. 12. 2011 byl přídavek na bydlení u vojáků z povolání podle zvláštních právních předpisů osvobozen od daně z příjmů podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) ZDP].Zákonem č. 370/2011 Sb. došlo zřejmě v souvislosti se zvýšením snížené sazby DPH z 10 % na 14 % ke změnám i v některých ustanoveních ZDP upravujících daňové zvýhodnění na vyživované děti, přičemž:
*
v § 35c odst. 1 ZDP bylo
daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti zvýšeno z dosavadních 11 604 Kč ročně na 13 404 Kč ročně
(měsíční výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě se tak zvýšilo z dosavadních 967 Kč na 1 117 Kč),*
v § 35c odst. 3 ZDP byla
maximální výše daňového bonusu, který může poplatník uplatnit za zdaňovací období, zvýšena z 52 200 Kč na 60 300 Kč
,*
podle přechodného ustanovení v článku IV. zákona č. 370/2011 Sb. se uvedené změny v ZDP použijí poprvé pro zdaňovací období kalendářního roku 2012 (u zaměstnanců se nová měsíční výše daňového zvýhodnění na vyživované děti použila poprvé za měsíc leden 2012).
Zákonem č. 355/2011 Sb. došlo ke změně podmínek, za kterých lze u poplatníků, kteří vedou účetnictví, ve vymezených případech uplatnit jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu pohledávky jako daňově uznatelný náklad, a to tak, že v ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) ZDP byla slova .
„zároveň se nejedná o pohledávku nabytou bezúplatně nebo o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami“
nahrazena slovy „že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců, nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení“
Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Podle uvedeného ustanovení je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňovou ztrátou je podle ustanovení § 38n odst. 1 ZDP rozdíl, o který výdaje upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy upravené podle § 23 ZDP (pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je daňová ztráta speciálně upravena v § 5 odst. 3 ZDP). Podle ustanovení § 38n odst. 2 ZDP se při správě daňové ztráty postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti.
Podle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není rovněž povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Jestliže však měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle ustanovení § 38g odst. 2 ZDP povinen podat také:
*
poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacích obdobích, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a
*
poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání je podle výše uvedeného ustanovení také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, pokud:
*
uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu nebo slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P), nebo
*
uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle § 35c ZDP, nebo
*
uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.
Podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP mohou fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem tohoto smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, a byly v tomto smluvním státě zdaněny, uplatnit jako metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice i v případě, že z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem zdroje příjmu vyplývá pro daný účel použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. To znamená, že pokud byly jedinými příjmy poplatníka v roce 2012 příjmy ze závislé činnosti z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly v tomto smluvním státě zdaněny, nemusí poplatník v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR) nebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP.
Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
V přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí poplatník veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění. Pokud měl poplatník ve zdaňovacím období též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník dokladem od příslušného plátce daně (zaměstnavatele) o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění. Podle ustanovení § 38j odst. 3 ZDP je plátce daně povinen uvedený doklad vystavit na žádost poplatníka nejpozději do 10 dnů od podání žádosti.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává u místně příslušného správce daně. Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) DŘ se místní příslušnost správce daně u fyzické osoby řídí jejím místem pobytu, není-li dále stanoveno jinak. Pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.
Pokud dojde ke změně místní příslušnosti, postupuje se podle § 16 DŘ.
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 musí poplatníci podat nejpozději do 2. dubna 2013. V případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 zpracovává a předkládá poradce (daňový poradce nebo advokát), se toto daňové přiznání bude podávat v prodloužené lhůtě, a to nejpozději do 1. července 2013. V tom případě však musí být před uplynutím neprodloužené lhůty podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Uvedená prodloužená lhůta pro podání daňového přiznání platí i pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2012 ověřenou auditorem.
Podle ustanovení § 36 odst. 4 DŘ může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud poplatník zemře dříve, než bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přechází jeho daňová povinnost (tj. povinnost přiznat a zaplatit daň z příjmů) na dědice. Podle ustanovení § 239 odst. 3 DŘ je dědic, na kterého přešla daňová povinnost, povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zůstavitele do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li účastníků dědického řízení více a dědické řízení nebylo dosud ukončeno, podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zůstavitele kterýkoliv z nich, přičemž povinnost daň uhradit mají společně a nerozdílně všichni.
Při insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu se daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávají ve speciálních lhůtách podle § 244 DŘ (pro tato daňová přiznání platí zvláštní pravidla podle § 38gb ZDP).
Důsledky nepodání daňového přiznání nebo jeho opožděného podání
Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu podle § 250 DŘ povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, a to ve výši:
*
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
*
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Do 31. 12. 2012 podle § 250 odst. 3 a 4 DŘ platilo, že pokud je částka vypočtená výše uvedeným způsobem nižší než 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nové znění § 250 odst. 3 až 5:
„(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.
(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.
(5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč.“
Postup při nepodání daňového přiznání
Jestliže poplatník za zdaňovací období nepodá řádné přiznání k dani z příjmů, správce daně jej k tomu podle § 145 DŘ vyzve a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Podle § 72 DŘ lze daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo odst. 3 DŘ. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo Ministerstvo financí Pokynem č. D-331 zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 6/2009.
Pro zdaňovací období roku 2012 byl Ministerstvem financí České republiky vydán nový
základní tiskopis DAP – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis 25 5405 MFin 5405 – vzor č. 19)
s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis 25 5045/1 MFin 5405/1 - vzor č. 20). Základní tiskopis DAP obsahuje kromě údajů o poplatníkovi, případně o jeho zástupci, zejména výpočet dílčího základu daně podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků) a § 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku), výpočet základu daně (součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů), snížení základu daně o nezdanitelné části daně podle § 15 ZDP a odčitatelné položky podle § 34 ZDP, výpočet daně z příjmů podle § 16 ZDP (v roce 2012 platí pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob nadále sazba daně ve výši 15 %), slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c ZDP a žádost o vrácení přeplatku na dani. V základním tiskopisu DAP vyznačí poplatník také příslušné přílohy tohoto tiskopisu a uvede počet listů jednotlivých příloh.K základnímu tiskopisu DAP jsou pro zdaňovací období roku 2012 vydány tyto další tiskopisy:
*
Příloha k DAP č. 1 (tiskopis 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 8)
Tato příloha je součástí tiskopisu DAP a slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP.*
*
Příloha k DAP č. 3 (tiskopis 25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 8)
Tato příloha je součástí tiskopisu DAP a použije se při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Podle ustanovení § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list Přílohy č. 3.*
Samostatný list k Příloze č. 3 (tiskopis 25 5405a MFin 5405a – vzor č. 2)
*
Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP (tiskopis 25 5405/b MFin 5405b – vzor č. 2)
*
Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP (tiskopis 25 5405c MFin 5405c – vzor č. 6)
Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle ustanovení § 35 odst. 2 ZDP. Osobami se zdravotním postižením jsou podle § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními: a)
ve třetím stupni (tyto osoby se považují za „osoby s těžším zdravotním postižením“), nebo
b)
v prvním nebo druhém stupni.
*
Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (tiskopis 25 5405/P6 MFin 5405/P6 – vzor č. 1)
Tuto přílohu použije poplatník pouze v případě, že ve zdaňovacím období roku 2012 uplatní na ř. 44 základního tiskopisu DAP jako položku odčitatelnou od základu daně daňovou ztrátu (část daňové ztráty) za předcházející zdaňovací období. Podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.Po formální i obsahové stránce jsou tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 prakticky stejné jako tiskopisy vydané Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2011 (liší se pouze čísly vzoru). K jediné obsahové změně došlo v záhlaví základního tiskopisu DAP, kde poplatník nově vyplní v prvním předtištěném rámečku zbývající část oficiálního názvu místně příslušného finančního úřadu, v jehož územním obvodu má v době podání Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 adresu místa pobytu (tj. název příslušného kraje), a v druhém předtištěném rámečku doplní uvedením příslušného města nebo obce označení územního pracoviště místně příslušného finančního úřadu, kde je umístěn spis poplatníka k dani z příjmů fyzických osob. Tato změna souvisí s provedenou reorganizací české daňové správy od 1. 1. 2013. Od uvedeného data nabyl účinnosti zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je nyní pověřeno výběrem daní 14 finančních úřadů (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností krajů České republiky) a pro vymezený okruh daňových subjektů Specializovaný finanční úřad s celostátní působností. Dosavadní finanční úřady byly k 1. 1. 2013 transformovány na územní pracoviště jednotlivých finančních úřadů.
V tiskopisech pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 vyplňuje poplatník pouze řádky s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem jsou určeny pro potřeby správce daně). Jednotlivé řádky musí být vyplněny čitelně, a to buď ručně hůlkovým písmem nebo na počítači či na psacím stroji. Údaje, pro jejichž vyplnění není na příslušném řádku tiskopisu dostatek místa, uvede poplatník v obdobném členění ve zvláštní příloze na samostatném listu formátu A4 a počet listů těchto příloh pak uvede na poslední straně základního tiskopisu DAP v části Přílohy DAP na řádku „Další přílohy výše neuvedené“. Nevyplněné řádky a oddíly bez věcné náplně se proškrtávají, a pokud poplatník nemá v daném zdaňovacím období věcnou náplň pro některou z Příloh k DAP, pak tuto Přílohu k základnímu tiskopisu DAP nepřikládá.
Částky se v příslušných oddílech tiskopisů uvádí v celých Kč. Při přepočtu částek v cizí měně na českou měnu postupují poplatníci, kteří vedou účetnictví, podle účetních předpisů. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, mohou při přepočtu cizí měny na českou měnu použít jednotný kurs (tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období), pokud nevyužijí kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů (tj. příslušné denní kursy nebo stanovený pevný kurs). Podle ustanovení § 38 ZDP nelze ale v jednom zdaňovacím období použít současně jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů.
Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti (např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením pro výpočet částky slevy na dani podle § 35 ZDP) se v příslušném tiskopisu uvádějí zaokrouhlené s přesností na dvě platná desetinná místa (podle ustanovení § 146 odst. 3 DŘ není přípustné postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních). Podle ustanovení § 146 odst. 1 DŘ se v daňovém přiznání zaokrouhluje daň na celé koruny nahoru.
Příklad na vyplnění přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2012
Zadání
Paní Jarmila Bartošková, rozená Linhartová (RČ 765516/1666), která má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 1386/12a, žije v domácnosti s manželem Stanislavem (RČ 750921/1777) a s dvěma dětmi, a to synem Jiřím (RČ 020528/8888) a dcerou Kateřinou, která se narodila dne 30. 12. 2012.
Do 31. 7. 2012 pracovala paní Bartošková v Olomouci jako zaměstnanec české firmy. Od 1. 8. 2012 zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a to provozování řemeslné živnosti „Kosmetické služby“. V roce 2012 nevedla účetnictví ani daňovou evidenci. Evidovala jen příjmy ze živnosti s tím, že výdaje bude uplatňovat v procentní výši z dosažených příjmů. Od 1. 9. 2012 zaměstnává svou matku, která je od roku 2011 podle rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení invalidní v prvním stupni (pracovní doba je 40 hodin týdně).
Manžel Stanislav provozuje od roku 2006 volnou živnost v oboru „Velkoobchod a maloobchod“, a to za spolupráce s manželkou (za tím účelem je manželka registrována u správce daně jako spolupracující osoba podle § 13 ZDP). Pan Bartošek vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP.
Manželé Bartoškovi mají ve společném jmění byt v Olomouci, který pronajímají. Dále mají ve společném jmění les. Manželé Bartoškovi měli od března 2011 ve společném jmění osobní automobil, který pořídili jako ojeté vozidlo v autobazaru za 150 000 Kč a používali jej pouze pro svou osobní potřebu. V lednu 2012 tento automobil prodali.
Ve zdaňovacím období roku 2012 měla paní Bartošková tyto zdanitelné příjmy:
*
podle potvrzení o příjmech ze závislé činnosti od českého zaměstnavatele činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden-červenec 2012 celkem 175 000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem celkem 59 500 Kč a záloha na daň celkem 12 866 Kč (toto potvrzení bude přílohou k tiskopisu DAP),
*
podle evidence příjmů ze živnosti činily tyto příjmy za období srpen-prosinec 2012 celkem 100 000 Kč,
*
podle výpisů z běžného účtu pro podnikání činily úroky připsané na tomto účtu v bance v roce 2012 celkem 31,65 Kč.
Podle daňové evidence měl pan Bartošek ve zdaňovacím období roku 2012 příjmy ze živnosti v celkové výši 3 600 000 Kč a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů činily celkem 3 800 000 Kč (byla tedy dosažena daňová ztráta ve výši 200 000 Kč). Uvedené příjmy a výdaje budou rozděleny tak, že podíl připadající na spolupracující manželku bude činit 50 %, tj. podíl manželky na příjmech bude 1 800 000 Kč a podíl manželky na výdajích bude 1 900 000 Kč.
Za pronájem bytu obdrželi manželé Bartoškovi v kalendářním roce 2012 celkem 120 000 Kč, přičemž v tomto roce neprováděli žádné opravy bytu (drobné opravy a údržbu si hradil nájemce). Manželé Bartoškovi se dohodli, že příjmy z pronájmu bytu [jedná se o příjmy podle § 9 odst. 1 písm. a) ZDP] se zdaní u manželky s tím, že manželka u těchto příjmů uplatní výdaje v procentní výši (podle ustanovení § 9 odst. 4 ZDP lze u příjmů z pronájmu bytu uplatnit výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů).
Za prodej osobního automobilu v měsíci lednu 2012 obdrželi manželé Bartoškovi 200 000 Kč a dohodli se, že tento příjem se zdaní u manželky. Jedná se o příjem z převodu movité věci [příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP], na který se nevztahuje osvobození od daně z příjmů [podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) ZDP se osvobození od daně nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku]. Podle ustanovení § 10 odst. 5 ZDP je u těchto příjmů výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl (v daném případě je to 150 000 Kč) a výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka (v daném případě nepřichází uplatnění těchto výdajů v úvahu).
Za prodej dřeva z vykácené části lesa obdrželi manželé Bartoškovi v roce 2012 částku 60 000 Kč, přičemž k dosažení tohoto příjmu vynaložili výdaje v celkové výši 20 000 Kč. Také u těchto příjmů se manželé dohodli na jejich zdanění u manželky. V tomto případě se jedná o nepodnikatelské příjmy ze zemědělské činnosti [příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP], u kterých lze podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP uplatnit namísto výdajů prokazatelně vynaložených na jejich dosažení výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP (tj. výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů). Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 má paní Bartošková k dispozici ještě tyto další podklady:
*
potvrzení od penzijního fondu, podle kterého zaplatila na rok 2012 příspěvek na své penzijní připojištění ve výši 18 000 Kč,
*
potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatila v roce 2012 pojistné ve výši 14 500 Kč,
*
darovací smlouvu ze dne 30. 11. 2012, podle které poskytla v roce 2012 své sestře, která provozuje jako osoba samostatně výdělečně činná zdravotnické zařízení (zubní ordinaci), peněžní dar na financování tohoto zdravotnického zařízení, a to ve výši 10 000 Kč,
*
výpočet částky slevy na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením (matky), který paní Bartošková provedla podle ustanovení § 35 ZDP a s použitím příslušného tiskopisu následovně: Počet hodin vyplývajících z rozvržení pracovní doby za období září-prosinec 2012 .................................... 656 z toho: neodpracované hodiny z důvodu pracovního volna bez náhrady mzdy ............................................ 8. Upravený počet hodin ............................................ 648. Celkový fond pracovní doby na jednoho zaměstnance za rok 2012 činí 2 016 hodin. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením: 648 / 2 016 = 0,3214, po zaokrouhlení 0,32. Výpočet slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP: 0,32 x 18 000 = 5 760 Kč.
Manželé Bartoškovi se dohodli, že daňové zvýhodnění na vyživované děti uplatní za zdaňovací období roku 2012 manželka. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012 podá paní Bartošková v neprodloužené lhůtě, tj. nejpozději do 2. dubna 2013, Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku, viz následující vyplněný tiskopis.
Formulář1