Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jako jediná ze skupin plátců, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. OSVČ platí zálohy jednak při zahájení své podnikatelské činnosti (pokud nejsou od této povinnosti zákonem osvobozeny), jednak na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce. V následujícím textu si rozebereme postup OSVČ v situaci, kdy podnikaly před rokem 2013, a dále v případě, kdy začnou podnikat po 1. 1. 2013.
Zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2013
Ing.
Antonín
Daněk
I. OSVČ podnikala před 1. 1. 2013
Z hlediska praktické aplikace zákonné úpravy jsou v oblasti zdravotního pojištění nejfrekventovanější tyto tři alternativy:
1) Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů
Při placení záloh na pojistné v roce 2013 vycházejí OSVČ z výsledků své samostatné výdělečné činnosti v roce 2012. Výši zálohy pro rok 2013 jsou povinny platit od kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2013 podají zdravotní pojišťovně Přehled, nejméně však v minimální zákonné výši, která od ledna činí 1 748 Kč. Minimální zálohy se (na rozdíl od vykázaného přeplatku) nevrací, i když OSVČ za rozhodné období kalendářního roku třeba vykáže ztrátu.
2) Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů
OSVČ, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, mají ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného (záloh na pojistné) tato zvýhodnění:
*
nejsou povinny platit zálohy na pojistné, pojistné doplácejí jednorázově v zákonné 8denní lhůtě po podání Přehledu,
*
při odvodu pojistného nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.
Poznámka: Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tuto důležitou skutečnost uvede pojištěnec při vyplňování Přehledu a rovněž ji řeší v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou.
3) Samostatná výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného stát
Tito „státní“ pojištěnci mají v rámci své samostatné výdělečné činnosti zejména tato specifika:
*
v prvním roce své samostatné výdělečné činnosti nejsou povinni platit zálohy na pojistné,
*
v dalších letech však tyto zálohy platí, pokud dosáhnou v předcházejícím roce kladného hospodářského výsledku (zisku),
*
výše takto placené zálohy může být nižší, než zákonné minimum, platné pro příslušný rok (konkrétně od ledna 2013 činí minimální výše zálohy 1 748 Kč),
*
s účinností od 1. 8. 2004 již u OSVČ, za které platí pojistné stát, neexistuje nárok na odpočet.
II. OSVČ začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po 1. 1. 2013
Navazujíc na předcházející analýzu uvádím v dalším textu podmínky, týkající se povinností OSVČ ve zdravotním pojištění v právních podmínkách platných po 1. 1. 2013.
Pokud se pojištěnec rozhodne vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (tuto povinnost lze splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář) a platí alespoň minimální měsíční zálohy 1 748 Kč. V prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti si může OSVČ stanovit i vyšší zálohu než minimální. Během roku však může dojít například k těmto situacím:
a)
OSVČ ukončí v průběhu roku svoji samostatnou výdělečnou činnost:
*
OSVČ oznámí ukončení této své činnosti zdravotní pojišťovně (viz předcházející odstavec),
*
naposledy zaplatí alespoň minimální výši zálohy za kalendářní měsíc, ve kterém vykonávala tuto svoji činnost alespoň po část tohoto měsíce,
*
v měsíci, ve kterém OSVČ zaplatila alespoň minimální zálohu, má svůj pojistný vztah vyřešen. Od následujícího měsíce však musí být registrována u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání), jinak se stává ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Možností vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění je výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu příslušných „evropských“ koordinačních Nařízení,
*
v roce 2014 podá zdravotní pojišťovně Přehled.
b)
Samostatná výdělečná činnost se stane vedlejším zdrojem příjmů (OSVČ je současně zaměstnána):
*
OSVČ oznámí tuto změnu zdravotní pojišťovně,
*
zaměstnavatel přihlásí zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě kódem „P“ u zdravotní pojišťovny,
*
od měsíce, ve kterém bude samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebude muset taková osoba platit zálohy na pojistné (v zaměstnání musí být odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč),
*
při podání Přehledu za rok 2013 bude muset být zaplaceno alespoň minimální pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla u této osoby v roce 2013 její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů.
c)
OSVČ se stane osobou, za kterou platí pojistné stát:
*
pokud se OSVČ stane v roce 2013 ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát (například podnikateli je přiznán některý z důchodů, žena nastoupí na mateřskou dovolenou aj.), oznamuje osobně tuto skutečnost v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně. Neoznámení této změny je ve zdravotním pojištění pod sankcí, neboť za daného stavu přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu ve výši 723 Kč za takovou osobu,
*
počínaje celým kalendářním měsícem evidence OSVČ v roce 2013 ve „státní“ kategorii není povinnost placení alespoň minimálních záloh,
*
při podání „Přehledu“ za rok 2013 nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ OVSČ v těch měsících, ve kterých zařazení do „státní“ kategorie trvalo po celý kalendářní měsíc,
*
pokud OSVČ bude pokračovat ve své samostatné výdělečné činnosti jako osoba, za kterou platí pojistné stát, i v roce 2014, bude od měsíce podání „Přehledu“ za rok 2013 platit zálohy, které nemusí dosáhnout minimální výše platné pro rok 2014, případně zálohy nebude muset platit vůbec (za podmínky, že bude v roce 2013 „v mínusu“).
OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné, je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem jejích příjmů nebo v prvním roce samostatné výdělečné činnosti v případě osoby, za kterou platí pojistné stát. Nicméně pokud by jednorázové doplacení záloh mohlo pro takovou OSVČ představovat neúměrnou finanční zátěž, může si přiměřené zálohy průběžně platit.
Od měsíce podání Přehledu za rok 2012 již není výše placené zálohy omezena maximální částkou.
Závěr
Pokud OSVČ nemůže z nejrůznějších důvodů platit v běžném roce vyšší zálohy, vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce, může požádat zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. Snížení zálohy placené OSVČ není od 1. prosince 2011 omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2012 v měsíci dubnu 2013 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2014.