Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou

Vydáno: 20 minut čtení

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (dále jen „dohoda“) je právním aktem Evropské unie (dále jen „EU“), který má charakter mezinárodní smlouvy (dohody) se třetí zemí (Korejskou republikou). Jako taková je pak dohoda sama pramenem práva.

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou
Tomáš
Hajíček
 
I. Právní rámec
Dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou má právotvorné účinky, když zavazuje zúčastněné smluvní strany (Evropskou unii a Korejskou republiku).
Dohoda byla parafována 15. 10. 2009, oficiálně smluvními stranami byla dohoda podepsána v Bruselu dne 6. 10. 2010, Evropský parlament vyslovil s dohodou souhlas dne 17. 2. 2011, Dohoda vstoupila v platnost dne 1. 7. 2011 a byla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L 127 dne 14. 5. 2011 na str. 6 až 1343
- dostupný na www.eur-
lex
. europa.eu.
Účinnost dohody je založena především těmito prameny práva Evropské unie.
 
A. Primární prameny práva
Primárním právem Evropské unie -
Smlouvou o fungování Evropské unie
, ve znění Lisabonské smlouvy1 [srov. čl. 216 upravující uzavírání mezinárodních smluv mezi členskými státy a třetími zeměmi, čl. 207 upravující provádění společné obchodní politiky ve spojení s čl. 218 odst. 5], která má charakter zakládací smlouvy. Tzv. zakládací smlouvy konstituují v základech existenci a fungování Evropské unie - vznikají na základě přímých jednání vlád členských států a musejí být ratifikovány na národní úrovni, a to národními parlamenty, případně referendy.
 
B. Sekundární prameny práva
Sekundárním právem Evropské unie, které umožňuje provádění dohody v rámci Evropské unie členskými státy, a to především:
1.
Pro účel schválení a prozatímního uplatňování dohody (po dobu před jejím vstupem v platnost, tedy do 30. 6. 2011) na základě čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování EU
Rozhodnutím
2
Rady 2011/265/EU
ze dne 16. 9. 2010 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním uplatňování dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé. Prozatímní uplatňování dohody se netýkalo trestněprávní ochrany duševního vlastnictví a některých ustanovení upravujících kulturní spolupráci.
2.
Nařízením Rady č. 2913/92
- Celním kodexem Společenství pro celní oblast, za účelem přiznávání preferenčního zacházení zboží, dovezeným ze smluvní strany, a to
čl. 20 odst. 3 písm. d)
[upravuje aplikaci celního sazebníku Evropské unie a sazební zařazování zboží],
čl. 20 odst. 5 písm. a)
[upravuje aplikaci systému celních kvót] a
čl. 27
[upravuje přiznávání preferenčního původu zboží]. Uvedené právní normy Celního kodexu upravují aplikaci bezcelního obchodního styku mezi smluvními stranami ve vymezených případech.
Územní působnost dohody je specifikována jejím článkem 15.15 a vztahuje se na území, k nimž se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie na straně jedné a na území Korejské republiky na straně druhé. Dohoda byla sjednána na dobu neurčitou (čl. 15.11). Liberalizace a zjednodušení obchodu se zbožím, sledované uzavřením dohody, vychází taktéž z článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (GATT 1994). Účinnost dohody v České republice, resp. její právní závaznost zde je konstituována závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, resp. dohoda je v souladu s ustanovením čl. 10 Ústavy ČR.
 
II. Charakteristika, struktura dohody
Účinnosti dohody ze dne 6. 10. 2010 předcházela Rámcová dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 28. 10. 1996.
Dohoda o volném obchodu, uzavřená mezi Evropskou unií a Korejskou republikou, je komplexním dokumentem, který má přinést smluvním stranám celkovou výraznou liberalizaci vzájemného obchodního styku (má tedy liberalizovat obchod se zbožím a se službami), zjednodušit vzájemné investice a zajistit (zlepšit) účinnou spolupráci v dalších oblastech (např. účinná ochrana duševního vlastnictví, účinnější postihování praktik, narušujících hospodářskou soutěž, ale i spolupráce v kulturní oblasti).
Dohoda je strukturována do celkem 15 kapitol.
Kapitola první upravuje
Cíle dohody
(str. 8. Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola druhá upravuje
Národní zacházení a přístup zboží na trh
(str. 8-11 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola vytváří právní základ pro snižování, resp. odstraňování cel při vzájemném obchodu se zbožím a upravuje institucionální spolupráci v celní oblasti.
Kapitola třetí upravuje
Nápravná opatření
(str. 11-15 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem kapitoly je zajistit stranám, v souvislosti s dovozem zboží mezi smluvními stranami ve vyšších objemech, pokud tento dosáhne určitého poměru k domácí výrobě, možnost regulace snížení či odstranění cel, jichž má být dosaženo uplatněním druhé kapitoly.
Kapitola čtvrtá upravuje řešení a minimalizaci
Technických překážek obchodu
(str. 15-18 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola se týká přípravy, přijímání a používání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, jež mají vliv na obchod se zbožím mezi stranami, resp. se zabývá otázkami minimalizace negativních dopadů technických překážek na vzájemný obchod.
Kapitola pátá upravuje
Sanitární a fytosanitární opatření
(str. 18-19 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola šestá upravuje
Celní spolupráci a usnadnění obchodu
(str. 19-24 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola sedmá upravuje
Obchod službami, usazování a elektronický obchod
(str. 24-41 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola osmá upravuje
Platby a pohyb kapitálu
(str. 41-42 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola devátá upravuje
Veřejné zakázky
(str. 42-43 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Kapitola provádí společný zájem stran na vzájemné liberalizaci trhů s veřejnými zakázkami v souvislosti s mezinárodním systémem obchodování.
Kapitola desátá upravuje
Duševní vlastnictví
(str. 43-58 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem této kapitoly je jednak usnadnění výroby a uvádění inovací na trh vzájemně mezi smluvními stranami a jednak zajištění ochrany duševního vlastnictví.
Kapitola jedenáctá upravuje
Hospodářskou soutěž
(str. 58-60 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola dvanáctá upravuje
Transparentnost
(str. 60-62 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). Cílem této kapitoly je zajištění účinného a předvídatelného právního prostředí pro činnost hospodářských subjektů smluvních stran.
Kapitola třináctá upravuje
Obchod ve spojitosti se zajištěním udržitelného rozvoje
(str. 62-65 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011).
Kapitola čtrnáctá upravuje
Řešení sporů mezi stranami
(str. 65-69 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011) prostřednictvím konzultací, vzájemně dohodnutých řešení a řízení před rozhodčím soudem.
Kapitola patnáctá zahrnuje
Institucionální, obecná a závěrečná ustanovení
(str. 69-73 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011). V rámci této kapitoly jsou mimo jiné zahrnuty:
*
V čl. 15.7 úprava daňových opatření smluvních stran za účelem uplatňování daňových předpisů stran ve vztahu k plátcům daně s ohledem na jejich postavení daňových rezidentů a na místo, kde je investován jejich
kapitál
.
*
V čl. 15.8 možnost přijetí nebo zachování omezujících opatření týkajících se obchodu se zbožím, službami a usazování v případě vážných potíží smluvních stran s platební bilancí nebo s vnější finanční situací.
*
V čl. 15.9 možnost omezení vzájemného poskytování informací, jejichž sdělení by bylo dle názoru stran v rozporu s jejich základními bezpečnostními zájmy a dále možnost zavedení opatření k ochraně zásadních bezpečnostních zájmů stran souvisejících s výrobou a obchodem se zbraněmi a vojenským materiálem, se štěpným a termonukleárním materiálem a s opatřeními, zavedenými v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích.
Seznam příloh k jednotlivým kapitolám dohody je uveden na str. 81 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
 
III. Oblast celnictví
Oblast celnictví, vztahující se k obchodu se zbožím mezi smluvními stranami, pokrývají svým obsahem kapitoly druhá, třetí, čtvrtá, pátá a šestá dohody. Zde, v rámci první kapitoly, zmíníme některá
sazební, nesazební a institucionální opatření
.
 
1. Kapitola druhá dohody – Národní zacházení a přístup zboží na trh
 
1.2 Sazební opatření
Sazební, nebo též tarifní opatření, je finančním nástrojem ekonomické a obchodní politiky, vyskytujícím se nejčastěji ve formě cla, pro účely dohody valoricky (z celní hodnoty zboží) procentuálně stanoveného. K obecné definici cla pak můžeme říci, že clo je finanční (peněžní) částka, jež je státem (resp. Společenstvím), který jej uplatňuje v souvislosti s mezinárodním obchodem se zbožím, vybíráno při přechodu hranic onoho státu (při vstupu na jeho celní území).
1.2.1 Odstraňování cel
Cílem druhé kapitoly dohody je liberalizace vzájemného obchodu se zbožím, přičemž kapitola
zahrnuje úpravu sazebních opatření
, když upravuje vůči dováženému zboží
postupné snižování cel až jejich odstranění
, resp. ve vymezených případech jejich
odstranění s účinností vstupu dohody v platnost
. Proces snižování a odstranění příslušných sazeb cel ve vztahu k jednotlivým komoditám zboží, majícím
preferenční původ
ve smluvních stranách, je rozvržen v Příloze 2-A postupně do časových fází, které na sebe kontinuálně navazují, eventuálně u vybraných položek uplatněním fáze „0“3, dochází k úplnému odstranění cel okamžikem vstupu dohody v platnost. Pokud je k příslušné komoditě sjednána v rámci sazebníku dotčené smluvní strany např. fáze „5“, znamená to, že cla na původní zboží stanovená v položkách kategorie fáze „5“4 se v sazebníku dotčené jedné strany odstraní v šesti shodných ročních fázích počínaje dnem vstupu dohody v platnost a takové zboží bude potom zcela beze cla. Rokem pět se přitom rozumí období dvanácti měsíců, počínající dnem čtvrtého výročí vstupu této dohody v platnost.
Pro tento proces je významné zařazování zboží v rámci obchodu mezi stranami, přičemž zařazování zboží odpovídá ustanovením celní nomenklatury každé strany vykládané v souladu s harmonizovaným systémem
Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování
zboží (Brusel, 14. 6. 1983). Snižování a odstranění cel je pro účely dohody provedeno
článkem 2.5
, v němž se strany zavázaly odstranit svá cla na zboží pocházející z druhé strany v souladu se seznamem (harmonogramem), uvedeným
v Příloze 2-A dohody
. Za tímto účelem Příloha 2-A obsahuje celní sazebníky Evropské unie a Korejské republiky s údaji o harmonogramu (časových fázích) snižování a odstranění cel u jednotlivých komodit v rámci každého z obou celních sazebníků.
Každý z obou celních sazebníků (celní sazebník EU5 a celní sazebník Koreje6), uvedených v Příloze 2-A dohody, obsahuje v kolonce, nazvané „Kategorie fáze“, časový číselný údaj o snižování cla ve vztahu k příslušné komoditě, vymezené celním sazebníkem.
1.2.2. Celní kvóty
Článek 2.7 dohody
upravuje uplatňování systému celních kvót mezi smluvními stranami - zajišťuje aplikaci preferenčního zacházení vůči původnímu zboží - vymezeným komoditám - v návaznosti na určitý objem dovozu určitého druhu zboží, resp. v návaznosti na určitý objem obchodu s některými druhy zboží mezi smluvními stranami.
Smluvní strany stanovují a provádějí celní kvóty stanovené v dodatku 2-A-1 svého seznamu uvedeného v příloze 2-A dohody.
Podle článku 2.7 odst. 7 dohody během každého roku zveřejňují orgány smluvních stran, spravující celní kvóty pro stranu dovozu, včas na svých určených veřejně přístupných internetových stránkách míru využití a
zbývající množství zboží
, dostupná (tedy nevyčerpaná) pro každou dostupnou celní kvótu.
 
1.3 Nesazební opatření
Nesazební, či netarifní opatření jsou taková opatření prosazovaná veřejnou mocí států v rámci mezinárodního obchodu se zbožím, která nejsou sazebními opatřeními (tedy jedná se o opatření odlišná od uvalení cla). Jde o opatření, která
regulací
mezinárodního obchodu se zbožím
chrání domácí trh
tím, že ve vymezených případech u konkrétních komodit znesnadňují, resp. znemožňují dovoz či vývoz, resp. propuštění zboží do volného oběhu či vývozu, resp. některého z dalších dovozních či vývozních celních režimů. Typickým nesazebním opatřením jsou např. fytosanitární opatření, podmínění možnosti dovozu konkrétního zboží vydáním dovozní licence či např. antidumpingové clo, stanovené za účelem
kompenzace
rozdílu mezi dotovanou (dumpingovou) dovozní cenou a cenou obvyklou na domácím trhu, na který je zboží dováženo.
1.3.1 Dovozní a vývozní omezení
Článek 2.9
dohody stanoví, že žádná ze smluvních stran nesmí zachovat či přijmout jiný zákaz či omezení, než cla, daně nebo jiné poplatky vztahující se na dovoz jakéhokoli zboží z druhé strany nebo na vývoz nebo prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho vysvětlujícími poznámkami. Za tímto účelem jsou článek XI GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí. I zde je zřejmé, že mezinárodní dohoda GATT 1994, resp. WTO, je v rámci vzájemného obchodu se zbožím mezi smluvními stranami v řadě oblastí dohodou převzata (Světová obchodní organizace - WTO -vznikla k 1. 1. 1995 coby nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu - GATT. Několik desítek dohod WTO pak je právním základem mezinárodního obchodu).
Článek 2.11
zakazuje smluvním stranám zavádět vývozní cla, daně, poplatky a dávky na zboží, určené pro vývoz do druhé smluvní strany.
1.3.2 Poplatky a jiné dávky související s dovozem zboží
Články 2.10 a 2.11 dohody stanoví pro účel provádění dohody ochranu před zaváděním, resp. nadužíváním opatření za účelem ochrany domácího trhu prostřednictvím jiných, než tarifních a vzájemně sjednaných netarifních opatření. Každá ze stran má povinnost zajistit, aby byla výše veškerých poplatků a jiných dávek jakéhokoli druhu (
kromě cel
), omezena na odpovídající částku přibližných nákladů na poskytnuté služby,
aby se tyto nevypočítávaly valoricky a nepředstavovaly nepřímou ochranu domácí produkce zboží nebo zdanění dovozu pro daňové účely
. Výjimkou jsou případy, kdy může dojít k uplatnění tzv. nápravných opatření, specifikovaných v kapitole třetí dohody.
1.3.3 Celní hodnota
Článek 2.12 dohody,
pro účely stanovování celní hodnoty
(srov. čl. 28-36 Celního kodexu, které se zabývají celní hodnotou)
v rámci řízení o přidělení celně schváleného určení zboží
, pro účely provádění dohody, inkorporuje Dohodu o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 obsaženou v příloze 1A Dohody o WTO.
 
1.4 Institucionální ustanovení
1.4.1 Výbor pro obchod se zbožím
Článek 2.16
dohody zřizuje
Výbor pro obchod
, složený ze zástupců smluvních stran, jehož posláním je realizace konzultací a přijímání řešení za účelem podpory obchodu se zbožím mezi stranami a řešení otázek sazebních a nesazebních opatření. V rámci Výboru pro obchod se zřizují ve smyslu ustanovení
čl. 15.2
dohody
specializované výbory
(např. výbor pro sanitární a fytosanitární opatření či celní výbor) a ve smyslu ustanovení čl. 15.3 dohody se zřizují
pracovní skupiny
(např. pracovní skupina pro farmaceutické výrobky a zdravotní potřeby či pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich součásti).
1.4.2 Správní spolupráce
Článek 2.17 dohody vytváří právní rámec pro vzájemnou správní spolupráci mezi smluvními stranami, vykonávanou za účelem řádného uplatňování dohody. Správní spolupráce pro účely náležitého provádění dohody má značný význam především
ve vztahu k provádění a kontrole preferenčního zacházení
přiznaného na základě dohody.
 
2. Kapitola třetí dohody – Nápravná opatření
Nápravná opatření ve smyslu
čl. 3.1
dohody mají umožnit vyrovnání, resp. odstranění negativních vlivů na ekonomickou kondici smluvních stran, vzniklých v důsledku snížení či odstranění cel, kdy zboží pocházející ze smluvních stran je dováženo na území druhé strany v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě, a za takových podmínek, které by způsobily vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví vyrábějícímu obdobné zboží. Jedná se zde o možnost přijetí
dvoustranných
ochranných opatření, kterými jsou
zastavení
dalšího snižování celní sazby na dotčené zboží stanovené dohodou, a zvýšení celních sazeb u daného zboží.
Článek 3.3
umožňuje
za kritických okolností, při nebezpečí z prodlení
, uplatnění dvoustranných ochranných opatření
prozatímně
poté, co je zjištěno, že je prokazatelné, že se dovoz zboží pocházejícího z druhé strany zvýšil v důsledku snížení či odstranění cla, provedeného podle dohody, když takový dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Trvání takových prozatímních nápravných opatření je omezeno na maximální dobu 200 dní.
Článek 3.6
dohody upravuje možnost zavedení ochranných opatření v oblasti zemědělství,
čl. 3.8
dohody možnost zavedení antidumpingových a vyrovnávacích cel.
Článek 3.16
dohody zřizuje pracovní skupinu pro spolupráci v oblasti nápravných opatření.
 
3. Kapitola čtvrtá dohody – technické překážky obchodu
Ustanovení čtvrté kapitoly dohody upravují, v souladu s právy a povinnostmi, plynoucími pro smluvní strany z Dohody o technických překážkách obchodu, obsažené v příloze 1A Dohody o WTO/TBT, řešení, přijímání a používání
norem, technických předpisů, a postupů prosazování shody
, definovaných v Dohodě WTO/TBT, jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami. Ustanovení čtvrté kapitoly se nevztahují na technické specifikace vypracované vládními orgány pro výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů a dále na fytosanitární opatření, definovaná v příloze A a v příloze 1A Dohody o WTO.
 
4. Kapitola pátá dohody – Sanitární a fytosanitární opatření
Kapitola pátá dohody upravuje postupy smluvních stran, minimalizující negativní dopady sanitárních a fytosanitárních opatření na obchod a současně zajišťující ochranu života a zdraví lidí, zvířat a rostlin na území stran.
 
5. Kapitola šestá dohody – Celní spolupráce a usnadnění obchodu
Kapitola šestá upravuje užší a účinnou spolupráci a postupy smluvních stran týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží, spočívající v účinném uplatňování státního dozoru v rámci každé strany a současně maximální možné odbourání administrativních překážek, jež by účinnou spolupráci blokovaly. Zde zmíníme některá ustanovení šesté kapitoly.
Články 6.2 a 6.3
stanoví zásady pro propouštění zboží do příslušných celních režimů, možnost elektronického (zrychleného, resp. zjednodušeného) celního řízení.
Článek 6.4
hovoří o vytvoření elektronického systému řízení rizik,
čl. 6.7
zakotvuje povinnost smluvních stran zajistit v souvislosti s dovozem, vývozem a tranzitem zboží, možnost dotčeným osobám uplatnit ve správním řízení opravné prostředky (toto zajišťuje Celní
kodex
Společenství prostřednictvím čl. 243) proti příslušným rozhodnutím celních orgánů.
Článek 6.8
dohody zavazuje smluvní strany k zajištění právní ochrany údajům a informacím, získaným v souvislosti s prováděním dohody, spolupráce v celních a souvisejících záležitostech je zmíněna v čl. 6.13 dohody.
Podmínkou, nezbytnou k přiznání preferenčního zacházení zboží, je doložení stanoveným způsobem, že zboží má původ v jedné ze smluvních stran, resp. že bylo ve smluvní straně zcela získáno. Původ zboží se tak osvědčuje potvrzeným textem (
prohlášením o původu
), který je nutno uvést na příslušném obchodním dokladu, který umožní dovážené zboží identifikovat (např. na faktuře).
Praktické provádění dohody je pak upraveno ve zvláštních přílohách a protokolech, jež jsou nedílnou součástí dohody. Pro účely celního řízení jde především o
Přílohu I
7 (seznam podmínek, jež musí být splněny, aby zboží mohlo být považováno za dostatečně zpracované nebo opracované pro možnost přiznání preferenčního původu),
Přílohy II
8
a IIa
9 (seznamy opracování nebo zpracování, jež musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby vyrobený produkt mohl získat
status
původu),
Přílohu III
10 (znění prohlášení o původu v jazycích členských států EU a v korejštině),
Protokol o definici pojmu „původní výrobky“ a o metodách správní spolupráce
11,
Společná prohlášení
12 (K Andorskému knížectví, k republice San Marino, k revizi pravidel původu a k metodám správní spolupráce a k vysvětlivkám), a o
Vysvětlivky k článkům 1 až 13 dohody
13.
Informace o podmínkách vývozu zboží
nejen do Korejské republiky, ale do více než 100 zemí, lze získat na internetové adrese madb.europa.eu - jde o evropský informační portál, který byl zřízen za účelem poskytování informací k podpoře exportu.
1 Lisabonská smlouva je účinná od 1. 12. 2009, Smlouva o fungování EU vyhlášena v Úředním věstníku EU C 115 dne 9. 5. 2008
2 Rozhodnutí Rady předchází jednodušší přijímací postup než u ostatních pramenů sekundárního práva, např. u směrnice.
3 Vztahuje se např. na dovoz medvědů, coby živých zvířat, podpoložky kombinované nomenklatury harmonizovaného systému 0106194000, do Korejské republiky.
4 Vztahuje se např. na dovoz dostihových koňů, coby živých zvířat, podpoložky kombinované nomenklatury harmonizovaného systému 0101901010, do Korejské republiky.
5 Str. 525-1123 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
6 Str. 83-526 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
7 Str. 1355-1358 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
8 Str. 1359-1407 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
9 Str. 1408-1409 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
10 Str. 1410-1411 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
11 Str. 1344-1354 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
12 Str. 1413 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.
13 Str. 1414 Úředního věstníku EU L 127 ze dne 14. 5. 2011.

Související dokumenty

Zákony

1/1993 Sb., Ústava České republiky