Tomáš Hájíček

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (dále jen „dohoda“) je právním aktem Evropské unie (dále jen „EU“), který má charakter mezinárodní smlouvy (dohody) se třetí zemí (Korejskou republikou). Jako taková je pak dohoda sama pramenem práva.

Příprava a vznik zákona č. 17/2012 Sb. souvisí s realizací naplnění koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (dále jen „JIM“), stanovené vládou České republiky, resp. Ministerstvem financí, coby gestorem projektu JIM. Nový zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky (dále jen „ZCS“), byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 5 dne 17. 1. 2012 a jeho účinnost je stanovena od 1. 1. 2013. Účinností zákona č. 17/2012 Sb. současně zaniká účinnost dosavadního zákona č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky), účinného od 1. 5. 2004.

V tomto příspěvku pojednáme o problematice prekluze práva vyměřit celní dluh. Zaměříme se na podstatné právní definice a instituty, související v odvětví správního (celního) práva s prekluzí práva vyměřit celní dluh. Budeme se zde zabývat právní úpravou problematiky, obsaženou v novelizovaném Celním zákoně s účinností zákona č. 104/2011 Sb. od 1. 7. 2011 a příslušnou judikaturou Nejvyššího správního soudu a Evropského soudního dvora (Soudního dvora Evropské unie).

Tímto, v pořadí již třetím článkem (předchozí dva publikovány v měsíčníku Daně a právo č. 4/2012 a 5/2012), pokračujeme v sérii příspěvků s komentářem k novele Celního zákona, provedené zákonem č. 104/2011 Sb. , která je v účinnosti od 1. 7. 2011. V tomto příspěvku se budeme zabývat celním dluhem, doměřením celního dluhu a celními delikty.

Tímto článkem navazujeme na předchozí článek (Daně a právo č. 4/2012), ve kterém jsme se zabývali některými změnami, vzešlými z tzv. velké novely Celního zákona, provedené zákonem č. 104/2011 Sb. , která je v účinnosti od 1. 7. 2011. V tomto příspěvku pokračujeme ve výčtu některých podstatných změn, jež novela zákona č. 13/1993 Sb. přinesla.

V tomto a v následujících příspěvcích se budeme zabývat poslední novelou Celního zákona, která je v účinnosti od 1. 7. 2011, především pak důsledky této novely pro oblast výkonu celnictví (celního řízení a kontrolních činností Celní správy) a změnami v kompetencích a v pravomocích celních orgánů České republiky. Jedná se o poměrně komplexní a značně obsažnou novelu Celního zákona, nejrozsáhlejší od novelizace přijaté v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a účinné od 1. 5. 2004.

V tomto článku se budeme zabývat charakterem a procesním významem (ne)rozhodnutí o námitce podjatosti, vznesené vůči pracovníku správce daně. Zákonnost a kvalita řízení o vyloučení úřední osoby ze správního (daňového) řízení, vedeného k vznesené námitce podjatosti úřední osoby, může mít zcela zásadní dopady na meritorní rozhodnutí. Téma budeme ilustrovat na konkrétním případu, k němuž došlo při rozhodovací činnosti celních orgánů, vystupujících v postavení správce daně v době účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků. Předmětem tohoto příspěvku je především posouzení otázky, zda a případně za jakých podmínek může být meritorní rozhodnutí v daňovém řízení vydáno předtím, než je o vzn námitce podjatosti úřední osoby rozhodnuto (resp. rozhodnuto pravomocně).