Odpis pohledávek
RNDr.
Libor
Fiala
1)
Společnost s r. o., plátce
DPH, má v účetnictví pohledávku z roku 1997, účtovanou ve výnosech, věřitel v konkurzním řízení,
pohledávka přihlášena. V roce 1999 a 2000 byly vytvořeny opravné položky do plné výše. Společnost s
r. o. ještě neobdržela výnos, kterým by byl konkurz uzavřen. Je možné tuto pohledávku vyřadit a
opravnou položku zrušit nebo je nutné ji stále vést na účtu 391?
2)
Dále má spol. s r. o. pohledávku z roku 2006, opravná položka nebyla tvořena, v
roce 2007 penalizační faktura. Pohledávku předala spol. s r. o. k vymáhání soudnímu exekutorovi,
který v lednu 2011 zahájil exekuční řízení. V lednu tohoto roku společnost dostala usnesení o
zastavení exekučního řízení z důvodu absence exekucí postižitelného majetku. Může společnost
pohledávku odepsat s daňovou účinností?
Související předpisy:
*
§ 173 odst. 4 zákona č.
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
*
§ 402 zákona č.
513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů,
*
§ 24 odst. 2 písm. y) bod 6
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů,
*
§ 2 odst. 2 zákona č.
593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Ad 1) Pohledávka z obchodních vztahů se obvykle promlčuje po čtyřech letech od její
splatnosti, v tomto případě však byla řádně přihlášena do insolvenčního řízení, které staví
promlčecí dobu. Znamená to, že tato pohledávka je stále „živá“, a měla by být proto evidována v
účetnictví (skupina 31), spolu s případnou opravnou položkou.
Nicméně pokud věřitel vyhodnotí takovou pohledávku jako nevymahatelnou (jakkoli je takový
závěr problematický, vzhledem k neukončenému insolvenčnímu řízení), může tuto pohledávku vyřadit
(účtování 546/311), spolu s opravnou položkou (391/558), a dále ji evidovat jen v podrozvahové
evidenci. V tom případě je účtování na účet 546 daňovým nákladem jen do výše opravné položky
(účtování na 558/DAL je daňové v plném rozsahu).
Ad 2) Pohledávky, které splňují podmínky vyjmenované v
§ 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních příjmů,
mohou být v zákonem stanovených případech (zákonné tituly) odepsány, a to s daňovou
účinností.
Zmíněnými podmínkami jsou:
*
pohledávka byla při svém vzniku účtována do výnosů,
*
a to do
výnosů neosvobozených od daně z příjmů,
*
k pohledávce lze tvořit opravné položky,
popř. nelze jen z vyjmenovaných důvodů (podlimitní doba po splatnosti, nadlimitní nominální
hodnota).
Obecné podmínky pro tvorbu opravných
položek stanoví zákon o rezervách, a to takto:
*
pohledávka byla při svém
vzniku účtována do výnosů:
-
neosvobozených od daně z příjmů,
-
zahrnovaných do základu daně z příjmů,
-
nezahrnovaných do samostatného základu daně,
-
nezahrnovaných do základu daně pro zvláštní sazbu
daně.
V našem případě platí, že o tuto pohledávku byl (nebo měl být) snížen základ daně ve
smyslu § 23 odst. 3 písm. b) bod 1, což však
není totéž jako „pohledávka nezahrnutá do základu daně“. Zákon o daních z příjmů totiž rozlišuje
mezi částkami snižujícími nebo zvyšujícími základ daně na jedné straně
(§ 23 odst. 3 zákona) a částkami nezahrnovanými
do základu daně na straně druhé (§ 23 odst. 4
zákona). Z toho plyne, že k uvažované pohledávce mohly být tvořeny opravné položky podle zákona o
rezervách a že tedy obecné podmínky pro daňový odpis pohledávky jsou splněny.
Jedním ze zákonných titulů pro daňově účinné vyřazení vyjmenovaných
pohledávek je výsledek exekučního řízení. Zastavení exekučního řízení pro nedostatek majetku je
bezpochyby rovněž výsledkem exekučního řízení. Znamená to, že shora uvedenou pohledávku lze odepsat
do daňových nákladů (546).