Občané s nízkými příjmy neodvádí v členských zemích OECD nic na dani z příjmu fyzických osob. Důvodem je buď nulová sazba daně z příjmu fyzických osob, uplatnění slevy na poplatníka, nebo nezdanitelné položky na poplatníka. V České republice neplatí občané nic na dani z příjmu fyzických osob (za rok 2011) do příjmu 41 % průměrné mzdy, což je pátá nejvyšší hranice z členských zemí OECD.
OECD: Nízké příjmy = žádná daň z příjmu fyzických osob
Petr
Gola
Přestože nulová sazba daně z příjmu fyzických osob je zavedena pouze v některých členských zemích OECD, tak neplatí ve všech zemích občané s nízkými příjmy na dani z příjmu fyzických osob ničeho. „Nulové daně“ lze totiž dosáhnou taky uplatněním základní slevy na poplatníka (například v České republice (dále také „Česko“) nebo uplatněním nezdanitelné položky na poplatníka (například na Slovensku). Občané s nízkými příjmy nezaplatí za rok na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD ničeho z důvodů existence nulové sazby daně z příjmu fyzických osob, slevy na poplatníka či nezdanitelné položky na poplatníka. V některých zemích (například Austrálii) je zavedena kombinace uvedených způsobů:
1)
Nulová sazba daně z příjmu fyzických osob
Nulová sazba daně z příjmu fyzických osob je zavedena například v Řecku, Finsku, Rakousku, Lucembursku, Francii, Německu, Švýcarsku.2)
Sleva na poplatníka
Základní daňová sleva na poplatníka, kterou může občan využít bez ohledu na svoji rodinou situaci a dalších omezení je zavedena například v Česku, Kanadě, Polsku, Nizozemí či Dánsku.3)
Nezdanitelná položka na poplatníka
Nezdanitelná položka na poplatníka, která nesnižuje přímo daňovou povinnost, ale daňový základ je legislativou zavedena například na Slovensku, Velké Británii, USA, Japonsku, Španělsku, Portugalsku, Chile, Slovinsko, Norsku či Estonsku. Před zavedením rovné sazby daně z příjmu fyzických osob byla i v Česku legislativou stanovena nezdanitelná položka na poplatníka.Výpočet nulové daně v Česku v roce 2000
V roce 2000 bylo v Česku zavedeno progresivní zdanění. Sazby daně z příjmu fyzických osob byly 15 % (od 0 Kč do 102 000 Kč), 20 % (od 102 000 Kč do 204 000 Kč), 25 % (od 204 000 do 312 000 Kč) a 32 % (nad 312 000 Kč). Základní nezdanitelná položka činila 34 920 Kč. Průměrná roční mzda dle údajů OECD činila 160 922 Kč.
*
Nulová sazba daně tak byla v Česku uplatněna do ročního příjmu ve výši 22 % průměrné mzdy (34 920 Kč: 160 922 Kč). Do ročního příjmu 34 920 Kč byla tedy daňová povinnost nulová.
Výpočet nulové daně v České republice za rok 2011
V přiložené tabulce máme u všech členských zemí OECD uvedeny údaje za rok 2000 a rok 2010. Pouze u Česka budeme mít uvedeny údaje za roky 2000 a 2011. V roce 2011 činila základní sleva na poplatníka 23 640 Kč (za rok 2012 činí základní sleva na poplatníka 24 840 Kč). Oproti roku 2000 se tak již hranice příjmu, do kterého se neodvádí daň z příjmu fyzických osob, počítá jiným způsobem. Průměrná roční mzda za rok 2011 dle údajů OECD v Česku činila 290 481 Kč. U všech zemí v přiložené tabulce se hranice příjmu, ze kterého se neplatí daň z příjmu, počítá k průměrné mzdě uváděné v databázi OECD. Oproti údajům národních statistických úřadů se může nepatrně lišit. Abychom však mohli data za jednotlivé země správně porovnávat, tak je nutné pracovat se stejnými vstupními údaji.
Za rok 2011 neodvedli občané na dani z příjmu fyzických osob ničeho do příjmu ve výši 43 % průměrné mzdy. Daň z příjmu fyzických osob neplatili občané s příjmem do 117 680 Kč, což je 41 % průměrné mzdy (117 680 Kč: 290 481 Kč).
+--------------------------------------+----------------+ | Text | Částka (v Kč) | +--------------------------------------+----------------+ | Úhrn příjmu od všech zaměstnavatelů | 117 680 | | Úhrn povinného pojistného | 40 012 | | Základ daně | 157 692 | | Zaokrouhlený základ daně | 157 600 | | Daň z příjmu | 23 640 | | Úhrn slev na dani | 23 640 | | Daň po uplatnění slevy | 0 | +--------------------------------------+----------------+
Můžeme tedy říci, že do příjmu ve výši 41 % průměrné mzdy nezaplatili občané na dani z příjmu fyzických osob ničeho. To vše za předpokladu, že zaměstnanec uplatňuje pouze základní slevu na dani z příjmu. Daň z příjmu fyzických osob se v Česku počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance na pojistném ve výši 34 % (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění), což je v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD výjimečný postup.
Počet občanů neplatících daň z příjmu v Česku výrazně stoupl
U nulové sazby daně z příjmu fyzických osob je výpočet jednoduchý. V přiložené tabulce máme u všech zemí, mimo Česka, uvedeny údaje za rok 2000 a 2010:
*
V období let 2000 až 2010 nejvíce stoupl limit (v porovnání s průměrnou mzdou), do kterého se neplatí daň z příjmu fyzických osob ve Slovinsku (o 24 %), Slovensku (o 19 %), Česku (o 19 %), Rakousku (o 17 %), Portugalsku (o 12 %) a Finsku (o 8 %).
*
V některých zemích se však limit snížil a stoupl počet občanů, kteří odvádí ze svého příjmu daň z příjmu fyzických osob. Nejvíce limit pokles v Řecku (o 12 %), USA (o 9 %), Švýcarsku (o 7 %) a Norsku (o 4 %).
Výpočet za rok 2010 v některých zemích
Na Slovensku byla za rok 2010 nezdanitelná položka na poplatníka ve výši 4 025,70 eur, průměrná roční mzda činila 9 148 eur. Můžeme tedy říci, že občané nezaplatili na dani z příjmu fyzických osob do příjmu ve výši 44 % průměrné mzdy (4 025,70 eur : 9 148 eur).
V Lucembursku byla v roce 2010 nulová sazba daně z příjmu fyzických osob do ročního příjmu 11 265 eur. Průměrná mzda za rok 2010 činila 48 564 eur. Do příjmu ve výši 23 % (11 265 eur : 48 564 eur) tedy neodvádí Lucemburčané na dani z příjmu fyzických osob ničeho.
V Německu byla v roce 2010 nulová sazba daně z příjmu fyzických osob do ročního příjmu 8 004 eur. Průměrná mzda za rok 2010 činila 41 750 eur. Do příjmu ve výši 19 % (8 004 eur : 41 750 eur) průměrné mzdy tedy neodvádí Němci na dani z příjmu fyzických osob ničeho.
V Rakousku byla v roce 2010 nulová sazba daně z příjmu fyzických osob do ročního příjmu 11 000 eur. Průměrná mzda za rok 2010 činila 39 828 eur. Do příjmu ve výši 28 % (11 000 eur : 39 828 eur) průměrné mzdy neodvádí Rakušané na dani z příjmu fyzických osob ničeho.
V Chile neplatí ničeho na dani z příjmu občané s průměrnou mzdou
Z nejnižšího zdanění z členských zemí OECD se mohou radovat zaměstnanci v Chile. I zaměstnanci, kteří pobírají mírně nadprůměrnou mzdu (ve výši 111 % průměrné mzdy) totiž neodvedou na dani z příjmu fyzických osob ničeho. Efektivní zdanění, tedy poměr mezi čistou mzdou a mzdovými náklady zaměstnavatele, je v Chile z členských zemí OECD výrazně nejnižší, a to u všech příjmů:
*
Limit pro nulovou daňovou povinnost je ještě vysoký v Řecku (59 % průměrné mzdy), Izraeli (49 % průměrné mzdy), Slovensku (44 % průměrné mzdy) a Česku (41 %). Současně je nutné uvést, že v Česku ani na Slovensku se zaměstnanci nevyhnou placení sociálního a zdravotního pojištění, které je při mezinárodním srovnání vysoké. Především odvody zaměstnavatele.
*
Naopak nízký je limit pro nulový odvod na dani z příjmu fyzických osob v Koreji (4 % průměrné mzdy), Japonsku (8 % průměrné mzdy), Polsku (9 % průměrné mzdy), Dánsku (11 % průměrné mzdy) a USA (13 % průměrné mzdy).
Do jakého příjmu neplatí občané zemí OECD na dani z příjmu ničeho?
(údaje za rok 2010, v porovnání s průměrnou mzdou)
+-----------------+---------------------------------------+ | Země | Nulová daňová povinnost | | | (do příjmu v % k průměrné mzdě) | +-----------------+-------------------+-------------------+ | | Rok 2010 | Rok 2000 | +-----------------+-------------------+-------------------+ | Chile | 111 | 120 | | Řecko | 59 | 71 | | Izrael | 49 | 49 | | Slovensko | 44 | 25 | | Island | 42 | 41 | | Česko | 41 | 22 | | Finsko | 38 | 30 | | Slovinsko | 36 | 12 | | Rakousko | 28 | 12 | | Portugalsko | 24 | 12 | | Kanada | 23 | 19 | | Lucembursko | 23 | 19 | | Španělsko | 21 | 19 | | Německo | 19 | 20 | | Velká Británie | 19 | 18 | | Estonsko | 18 | 16 | | Švýcarsko | 18 | 25 | | Francie | 17 | 15 | | Norsko | 16 | 20 | | Belgie | 15 | 16 | | Nizozemí | 13 | 13 | | USA | 13 | 22 | | Dánsko | 11 | 12 | | Polsko | 9 | 10 | | Japonsko | 8 | 8 | | Korea | 4 | 3 | +-----------------+-------------------+-------------------+
Prameny: OECD, TAX DATABASE (Personal Taxes, Table I. 1, I. 5) and Pramen: OECD, Taxing Wages 2011, Trends in Personal Tax and Employee Social Cesurity Contribution Schedules.