Meritum daňových dokladů po novele zákona o DPH

Vydáno: 19 minut čtení

V případě schválení novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), (sněmovní tisk č. 733), by s účinností od 1. 1. 2013 mělo být do zákona o DPH implementováno novelizované znění směrnice 2006/112/ES . K tomuto datu by měly členské státy podle nových pravidel DPH, která pro elektronickou fakturaci stanoví Směrnice Rady 2010/45/EU (dále jen „Směrnice“), převzít zásadu rovného zacházení mezi papírovými fakturami a elektronickými fakturami (daňovými doklady). Veškeré úsilí Evropské komise je tak nasměrováno k tomu, aby se elektronická fakturace stala do roku 2020 převládající formou fakturace v Evropě.

Meritum daňových dokladů po novele zákona o DPH
Ing.
Martina
Matějková
Ing.
Zdeňka
Hušáková
Směrnice Rady 2010/45/EU
Směrnice ponechává zcela na vůli osob povinných k dani, zda budou vystavovat doklady v elektronické či listinné podobě. Nicméně vždy by u daňových dokladů měla být zajištěna věrohodnost jejich původu, neporušenost jejich obsahu a čitelnost. K zabezpečení souladu daňových dokladů s těmito požadavky by vždy měla být vytvořena dostatečně spolehlivá auditní stopa, která vždy umožní přiřadit konkrétní doklad ke konkrétní dodávce zboží nebo služeb. K vytvoření spolehlivé auditní stopy lze použít kontrolní mechanismy procesů. Věrohodnost původu a neporušenost obsahu daňových dokladů v elektronické podobě je možné dle článku 233 Směrnice zajistit s využitím technologií, jakými jsou elektronická výměna dat (EDI), zaručené elektronické podpisy nebo uznávané elektronické značky. Ovšem s ohledem na skutečnost, že existují i další technologie, neměly by členské státy striktně od osob povinných k dani konkrétní způsob zajištění daňových dokladů vyžadovat.
 
Novela zákona o DPH
Nutnost implementace Směrnice do zákona o DPH si vyžádala kompletní změnu dílu 5 „Daňové doklady“. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s jednotlivými nově vymezenými oddíly dílu 5 zákona o DPH v novelizovaném znění. První oddíl 5. dílu (§ 26) je věnován obecným ustanovením o daňových dokladech, druhý oddíl (§ 27 a § 28) se zabývá vystavováním daňových dokladů, ve třetím oddíle (§ 29 a § 29a) jsou pak následně obecně vymezeny náležitosti daňových dokladů. Oddíl 4 (