Kamerové systémy z pohledu zákoníku práce

Vydáno: 10 minut čtení

Kamerové systémy jsou v současné době zcela běžně používány prakticky ve všech oblastech našeho života. Staly se součástí naší činnosti a jejich instalace kdekoli už nikoho nepřekvapí. Kamerové systémy začali také užívat mnozí zaměstnavatelé k monitorování svých zaměstnanců v zaměstnání. Jde o značně citlivou problematiku, jež má i (resp. především) ústavní aspekty; střetávají se zde zájmy zaměstnanců jako fyzických osob, které mají ústavně zaručená osobnostní práva (na soukromí, ochranu cti, projevů osobní povahy apod.), se zájmy zaměstnavatele, jehož cílem je především to, aby jeho zaměstnanci pracovali efektivně a aby byl chráněn jeho majetek.1

Kamerové systémy z pohledu zákoníku práce
JUDr.
Eva
Janečková
Hodlá-li zaměstnavatel na svých pracovištích zřídit kamerový systém, většinou předpokládá, že tento systém může být využit ke dvěma účelům:
*
ke sledování, zda zaměstnanci plní své pracovní povinnosti a důsledně využívají pracovní doby,
*
k ochraně majetku (sledování návštěv, zejména za účelem předcházení krádežím).
Na kamerové systémy, které se nacházejí na pracovišti, je třeba se podívat ze dvou úhlů pohledu. Dochází tady totiž ke zdánlivému prolínání dvou zákonů - zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů), a zákona č.