Zastupování v daňovém řízení

Dle jeho znění zástupcem osoby zúčastněné na správě daní jsou následující osoby:

Vysvětlení výše uvedených pojmů nalezneme v § 26 až 30 DŘ.

Zákonného zástupce vymezuje přímo zákon, například č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci.

Mohou jimi být například na základě zákona o rodině rodiče dětí, kteří jednají před správcem daně za dítě. Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.

Ustanovenému zástupci se věnuje celý § 26 DŘ. Pokud nemá za daňový subjekt kdo jednat, může správce daně ustanovit zástupce. K ustanovení z moci úřední musí být závažné důvody. Jsou to například případy, kdy osoba, která nemá procesní způsobilost, nemá ani soudem ustanoveného zástupce. Dále je to v případech, kdy právnická osoba nemá jednání schopný statutární orgán. Také to může být v případě osoby stižené dočasnou duševní poruchou, která jí brání při správě daní samostatně jednat. V tomto případě správce daně rozhoduje až na základě lékařského posudku.

Rozhodnutí o ustanovení zástupce může správce daně vydat pouze s předchozím souhlasem předpokládaného zástupce. Souhlas lze vyslovit písemně nebo ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem. Také může být odeslán prostřednictvím datové schránky.

Pokud nelze ustanovit zástupce, navrhne jej na vyžádání správce daně ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců, a to do 30 dnů od vyžádání. Přitom předchozí souhlas se u zástupce navrženého daňovou komorou nevyžaduje. Avšak tento zástupce se může proti rozhodnutí správce daně odvolat.

Jestliže byl správcem daně ustanoven zástupce, náleží mu náhrada účelně vynaložených výdajů a ušlého výdělku nebo odměny podle jiného právního předpisu za úkony, které jako zástupce ve věci účelně vykonal (například odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Zde může mezi správcem daně a zástupcem docházet ke sporům, které úkony jsou účelně vykonané. Další postup ve věci náhrad upravuje § 107 DŘ.

Ustanovení § 26 odst. 3 DŘ by mělo zaručit zastupovanému daňovému subjektu, že jako zástupce nebude jmenována osoba, která by měla takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že tato osoba nebude řádně hájit zájmy zastupovaného.

V praxi se může stát, že ustanovený zástupce je zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je tato způsobilost omezena, nebo se stane nezpůsobilým k zastupování ztrátou profesního oprávnění. V těchto případech dle § 26 odst. 4 DŘ zastupování na základě ustanovení vydaném správcem daně zaniká. Ztráta profesního oprávnění se týká advokátů nebo daňových poradců. Ztrátou způsobilosti k právním úkonům můžeme rozumět to, že fyzická osoba, která zastupuje, je stižena dušení poruchou nebo požívá nadměrně alkoholické nápoje apod. a v důsledku toho není schopna činit právní úkony, které by respektovaly zájmy daňového subjektu.

Z ustanovení § 27 odst. 1 DŘ vyplývá, že osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit , s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco vykonat. Touto výjimkou je například výpověď svědka, která je nezastupitelná.

Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u správce daně.

Správcem daně, u něhož je třeba plnou moc uplatnit, je nikoliv pouze věcně, ale též místně příslušný správce daně. Pokud bude plná moc uplatněna u místně nepříslušného správce daně, jehož správy daně se daná plná moc týká, je tento povinen plnou moc postoupit správci daně místně příslušnému. Místně příslušný správce daně se bude plnou mocí řídit od okamžiku jejího přijetí,

Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna (§ 27 odst. 2 a 3 DŘ). Například plná moc byla udělena pro zastupování při kontrole DPPO před správcem daně prvního stupně, který kontrolu provádí. Ze znění DŘ ale vyplývá, že je zároveň účinná i pro případ odvolání proti platebnímu výměru, který by byl na základě této kontroly vydán.

Dalším důležitým ustanovením je § 28 DŘ. Z ustanovení § 28 odst. 1 DŘ vyplývá, že zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Zmocnění může být uděleno ke konkrétnímu úkonu, například předložení účetnictví, zaregistrování firmy nebo k více úkonům. Může být uděleno pro zastupování při daňové kontrole, místnímu šetření apod. Nebo může být udělena tzv. generální plná moc ke všem úkonům před správcem daně.

V plné moci by měl být vymezen také rozsah plné moci z hlediska časového. Například plná moc ke kontrole DPPO za zdaňovací období roku 2010.

Správce daně vyzve zmocnitele k úpravě plné moci v případě, že není rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně. Zároveň je správce daně povinen o nedostatcích při vymezení rozsahu plné moci vyrozumět zmocněnce. Plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad. Aby nedošlo k poškození daňového subjektu, je v § 28 odst. 3 DŘ uvedeno, že účinky podání učiněného zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě.

Není vyloučeno, že si zmocnitel zvolí nového zmocněnce. V tomto případě od okamžiku uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci, a to v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci.

Dále je v § 28 odst. 5 DŘ je uvedeno, že zmocněnec, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. Touto úpravou by se mělo zabránit, aby si daňový subjekt zvolil zmocněnce, kterému by pošta šla těžko, nebo nešla vůbec doručovat.

Závěrem k části DŘ týkající se , že v případě, kdy v téže věci jedná zmocnitel i zmocněnec, .

Omezení zmocnění upravuje § 29 DŘ. Především z něho vyplývá, že v téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. Například pro daňovou kontrolu bude tedy mít zmocnitel jednoho zástupce, ale zároveň může mít jiného zástupce pro podání daňového přiznání.

Také je třeba připomenout, že DŘ přináší podstatnou změnu oproti zákonu o správě daní a poplatků, neboť zástupce, který není profesionál, například účetní, může podle DŘ před jedním správcem daně zastupovat i více subjektů. Podle zákona po správě daní a poplatků mohl zastupovat pouze jeden daňový subjekt.

Dále platí, že zmocněnec, , není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle § 28 odst. 5 DŘ.

Legislativní úpravu společného zmocněnce nalezneme v § 30 DŘ. Vyplývá z ní, že společného zmocněnce jsou povinny si zvolit ty daňové subjekty, kterým vzniká společná daňová povinnost. Pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně, ustanoví jim správce daně sám společného zástupce. Toto se týká například poplatníků daně z nemovitosti, neboť v § 8 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně, nestanoví-li tento zákon jinak.

Dále je v DŘ uvedeno, že rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci. Zastoupené daňové subjekty má správce daně o ustanovení společného zástupce povinnost vyrozumět. Zastoupené daňové subjekty se proti rozhodnutí o ustanovení společného zástupce nemohou odvolat. Pro společného zmocněnce se využijí výše uvedené § 27 až 29 DŘ obdobně.