V příspěvku si rozebereme podmínky pro osvobození prodeje bytu a převodu členských práv družstva od daně z příjmů dle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů. Jedná se o aplikaci § 4 odst. 1 písm. a) , b) , r) a u) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Pojednáme o zdanění příjmů z prodeje bytu podle § 10 zákona a o nákladech, které k tomuto prodeji může poplatník uplatnit, pokud tento prodej není osvobozen od daně z příjmů.
Prodej bytu a časový test pro osvobození od daně z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
Časový test při prodeji bytu, ve kterém měl poplatník bydliště
Pokud má poplatník v bytě bydliště, postupujeme při prodeji bytu dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, podle něhož:
1)
Od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku za podmínky, že
prodávající měl v něm bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Bydlištěm na území České republiky
se dle § 2 odst. 4 ZDP rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Pokyn Generálního finančního ředitelství (GFŘ) č. D-6 v bodě 1 k § 2 ZDP dále doplňuje, že úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod). Je třeba si uvědomit, že pojem bydliště nelze zaměňovat s pojmem trvalý pobyt vymezený v § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Pro účely osvobození příjmů z prodeje bytu není podstatné, zda je poplatník v bytě přihlášen k trvalému pobytu, ale důležitá je skutečnost, zda poplatník v bytě skutečně bydlel bezprostředně před prodejem.
Zákon přitom blíže nespecifikuje pojem „bezprostředně před prodejem“
, jen stanoví, že bezprostředně před prodejem rodinného domu nebo bytu by měl mít prodávající v něm bydliště nejméně po dobu 2 let. Pokud dojde např. k vystěhování občana z bytu za účelem jeho prodeje, a tento byt občan následně po určitou dobu uklízí, maluje místnosti bytu, inzeruje prodej bytu nebo uskutečňuje prodej prostřednictvím realitní kanceláře, pak je splněna podmínka „bezprostředně před prodejem“ pro osvobození od daně z příjmů. 2)
Od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku za podmínky, že
prodávající měl v něm bydliště bezprostředně před prodejem sice po dobu kratší 2 let, ale použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby
[stejné znění pro osvobození těchto příjmů nalezneme v § 4 odst. 1 písm. u) ZDP]. Vymezení bytových potřeb
pro účely ZDP nalezneme v § 15 odst. 3 ZDP. Zákon přitom nespecifikuje, jak dlouhá musí být tato doba kratší 2 let, jen stanoví, že bezprostředně před prodejem rodinného domu nebo bytu měl prodávající v něm bydliště po dobu kratší 2 let. Tedy pro využití ustanovení o osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. a), resp. písm. u) ZDP postačí, když poplatník měl v domku nebo bytě bydliště 1 den před prodejem a použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození těchto příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění
postačí, aby podmínky pro osvobození příjmu splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Výše uvedené osvobození se nevztahuje na příjmy z:
*
prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku
pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku
,*
budoucího prodeje
rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí
a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku.Příklad 1
Fyzická osoba zakoupila v roce 2010 do osobního vlastnictví garsonku v činžovním domě za částku 620 000 Kč, kam se přestěhuje. Koncem roku 2012 se poplatník ožení a nastěhuje se do bytu manželky. Po přestěhování fyzická osoba bytovou jednotku v lednu 2013 prostřednictvím realitní kanceláře prodá za 820 000 Kč.
Řešení
Poplatník v bytě bydlel déle než 2 roky bezprostředně před jeho prodejem, proto je příjem z prodeje bytu osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.
Příklad 2
Fyzická osoba zakoupila v roce 2011 byt 1+KK za částku 885 000 Kč a v tomto bytě měla bydliště. V roce 2012 se stěhuje do jiného města a proto byt prodá za 945 000 Kč a z této částky použije 800 000 Kč na zakoupení garsonky v novém působišti. Daň z převodu nemovitostí činí 28 350 Kč, poplatky realitní kanceláři za zprostředkování prodeje činí 21 200 Kč.
Řešení
Z prodejní ceny bytu bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozena pouze částka 800 000 Kč, tj. částka použitá na zajištění bytové potřeby. Zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP bude částka 145 000 Kč. Podle znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze do daňových výdajů uplatnit výdaje vynaložené na příjmy osvobozené od daně. Podíl neosvobozených příjmů činí 15,34 %, takže do daňových výdajů lze uplatnit částku:
(885 000 Kč + 28 350 Kč + 21 200 Kč) x 0,1534 = 143 360 Kč.
Dílčím základem daně podle § 10 bude částka: 145 000 Kč - 143 360 Kč = 1 640 Kč.
Příklad 3
Občan zakoupil v roce 2010 garsonku za částku 580 000 Kč, kam se přestěhoval. Protože v bytě zahájil podnikatelskou činnost, byt vložil do svého obchodního majetku a uplatňuje v poměrné výši dle podlahové plochy určené k podnikání k celkové ploše bytu daňové odpisy rovnoměrným způsobem a provozní výdaje související s podnikáním v bytě. V roce 2013 se občan stěhuje do jiného města za manželkou a garsonku prodá za 720 000 Kč.
Řešení
Poplatník sice v bytě bydlel déle než 2 roky bezprostředně před jeho prodejem, ale byt byl vložen do obchodního majetku. Proto příjem z prodeje bytu není osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a podléhá zdanění dle § 7 ZDP. Do daňových výdajů roku 2013 lze zahrnout poloviční výši ročního odpisu a zůstatkovou cenu bytu ve smyslu znění § 29 odst. 2 ZDP včetně výše dalších výdajů souvisejících s prodejem (daň z převodu nemovitostí, znalecký odhad, provize realitní kanceláři, náklady na inzerci apod).
Příklad 4
Občan zakoupil v listopadu 2008 byt 4+KK za částku 1 850 000 Kč a v tomto bytě měl bydliště. Ve dvou pokojích zařídil pracovnu auditora a místnost pro klienty. Celý byt vložil do obchodního majetku a uplatňoval poměrnou část odpisů do daňových výdajů. Počínaje rokem 2010 se stal zaměstnancem auditorské společnosti, a proto v roce 2010 vyřadil byt z obchodního majetku. V dubnu 2013 byt prodá za 2 120 000 Kč.
Řešení
Občan měl v bytě bydliště déle než 2 roky a současně byt prodal až po uplynutí 2 let od vyřazení bytu z obchodního majetku. Proto se na příjmy z prodeje vztahuje osvobození příjmů dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP od daně z příjmů.
Časový test při prodeji bytu, ve kterém neměl poplatník bydliště
V případě prodeje rodinného domu nebo bytu, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště nejméně po dobu 2 let, lze pro účely osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů postupovat podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob je
osvobozen příjem z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let.
Vymezením dne nabytí se zabývá pokyn GFŘ č. D-6 bod 2 písm. a) k § 4 odst. 1 ZDP.V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele
, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou).Toto osvobození se nevztahuje na příjmy z:
*
prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor (včetně prodeje těchto nemovitostí vydaných poplatníkovi v rámci
restituce
), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku
pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,*
budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru uskutečněného v době do pěti let od nabytí
a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.Zatímco pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je rozhodující splnění podmínky bydliště, pak pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je rozhodující splnění podmínky vlastnictví.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2011, sp. zn. 2 Afs 20/2011, časový test umožňující osvobození od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje rovněž na případy, kdy doba mezi nabytím a prodejem bytu přesahující 5 let v sobě zahrnuje i dobu, po kterou prodejce bytu nebyl vlastníkem tohoto bytu, ale byl jeho nájemcem na základě smlouvy o užívání družstevního bytu.
Příklad 5
Syn zdědil v roce 2012 byt po své matce, která vlastnila byt od roku 2006. Syn po nabytí právní moci usnesení o projednání dědictví byt prodá v roce 2012.
Řešení
Syn v bytě nebydlel, proto se bude testovat osvobození příjmu z prodeje bytu od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Příjem z prodeje bytu bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, protože nezbytná doba vlastnictví 5 let pro osvobození příjmu z prodeje bytu od daně se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, pokud jde o nabytí bytu od zůstavitele v řadě přímé nebo manžela.
Příklad 6
Fyzická osoba zdědila v roce 2011 byt v rámci dědictví po zemřelém bratrovi, který vlastnil byt od roku 1999. Fyzická osoba v bytě nebydlela a byt prodá počátkem roku 2013.
Řešení
Protože fyzická osoba v bytě nebydlela, bude se testovat osvobození příjmu z prodeje bytu od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. V daném případě není splněna podmínka pěti let mezi nabytím a prodejem bytu. Do testovací doby pěti let nelze zahrnout dobu vlastnictví bytu zůstavitelem, protože se nejedná o zůstavitele, který je příbuzným v řadě přímé nebo manžel. Proto bude příjem z bytu podléhat zdanění dle § 10 ZDP. Jako daňový výdaj lze uplatnit podle znění § 10 odst. 5 ZDP cenu bytu zjištěnou podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí (v rámci dědického řízení) a rovněž zaplacenou daň z převodu nemovitostí, případně další výdaje spojené s prodejem bytu.
Časový test při převodu členských práv družstva
V případě převodu členských práv družstva (lidově řečeno prodej družstevního bytu) platí podmínky pro osvobození příjmů podle znění § 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Od daně z příjmů fyzických osob je
osvobozen příjem z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.
Doba pěti let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu nebo účasti na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva.
Podle znění pokynu D-6 bod 8 k § 4 odst. 1 ZDP se
převodem členských práv družstva rozumí i převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem téhož bytového družstva.
Dnem nabytí členských práv družstva se zabývá pokyn D-6 v bodě 2 písm. f) k § 4 odst. 1 ZDP. Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně jako den nabytí.Toto osvobození se nevztahuje na:
*
příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
*
příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí,
*
příjmy z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Při nesplnění časového testu 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva lze využít ještě ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP,
kde se uvádí, že příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu je osvobozen od daně z příjmů, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a poplatník použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.V případě prodeje zděděného členského práva družstva dochází k odlišným podmínkám pro osvobození těchto příjmů od daně z příjmů ve srovnání s podmínkami pro osvobození příjmů z prodeje zděděného bytu v osobním vlastnictví, ve kterém dědic neměl bydliště:
*
v případě prodeje bytu nebo nebytového prostoru nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), se doba pěti let pro osvobození příjmů od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele,
*
v případě převodu zděděného členského práva družstva a uplatnění osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP se do zákonem stanoveného časového limitu pěti let mezi nabytím a převodem členských práv družstva nezapočítává doba, po kterou byl členem družstva zůstavitel.
Z výše uvedeného vyplývá, že u dědice, na kterého přešlo členské právo bytového družstva („družstevní byt“), se pro osvobození příjmů z případného dalšího převodu tohoto členského práva na nového člena („následný prodej družstevního bytu dědicem“) počítá nově časový test pěti let pro osvobození od daně z příjmů, a to od data úmrtí zůstavitele a nabytí členského práva dědicem.
Příklad 7
Fyzická osoba v rámci dědického řízení získala v roce 2011 členské právo bytového družstva ve formě užívání družstevního bytu 2+KK, ve kterém do dne úmrtí bydlel po dobu 15 let otec dědice. Fyzická osoba se do zděděného bytu nenastěhuje a prodá jej v roce 2012.
Řešení
Příjem získaný v roce 2012 za převod členských práv k družstevnímu bytu podléhá zdanění podle § 10 ZDP, protože není splněna podmínka doby 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva. Jako daňový výdaj lze uplatnit nabývací cenu členského práva v rámci dědického řízení ke dni úmrtí otce.
Zdanění příjmů z prodeje bytu
Pokud je získán
příjem z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich
nezahrnutých poplatníkem v obchodním majetku a přitom nelze uplatnit osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů v důsledku nedodržení časového testu pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, bude příjem zdaněn
jako tzv. ostatní příjem podle znění § 10 odst. 1 písm. b) ZDP
.Dílčím základem daně je vždy příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení.
Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příslušný příjem, k tomuto rozdílu se nepřihlíží
- nelze tedy uplatnit ztrátu z prodeje a rovněž tak nelze kompenzovat ztrátu z jednoho druhu příjmu se ziskem z druhého druhu příjmu. V rámci jednotlivého druhu příjmu však lze kompenzovat zisk dosažený z jednoho příjmu se ztrátou dosaženou z druhého příjmu. Dle znění pokynu D-6 k § 10 odst. 4 ZDP se jednotlivým druhem příjmu rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, příjem z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů atd.Příjem zdaňovaný podle § 10 ZDP nevchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení záloh na daň z příjmů se vyloučí podle § 38a odst. 1 příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.Výdajem, který lze proti těmto zdanitelným příjmům dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit, je podle § 10 odst. 5 ZDP:
*
cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl,
*
jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí,
*
jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle ustanovení ZDP, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena stanovená podle § 29 odst. 2 ZDP,
*
částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka, přičemž k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží,
*
daňovým výdajem je rovněž zaplacená daň z převodu nemovitostí, i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje bytu.
Pro
zdanění příjmů z prodeje majetku zahrnutého ve společném jmění manželů
platí následující postup: *
podle § 10 odst. 2 ZDP se příjmy vyjmenované v § 10 odst. 1 plynoucí manželům ze společného jmění manželů zdaňují u jednoho z manželů,
*
příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku a z něho byly vyřazeny, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku,
*
u příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela a které plynou pozůstalému manželovi, se nepřihlíží ke lhůtě uvedené v § 4 ZDP vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku.
U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl ve společném jmění manželů, je daňovým výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z obou manželů.
Příklad 8
Občan zakoupil v roce 2010 do osobního vlastnictví byt 4+KK za částku 1 900 000 Kč za účelem budoucího sňatku. Do bytu se přestěhoval, ale po 5 měsících se rozešel s přítelkyní a přestěhoval se do rodinného domku k rodičům. Byt počínaje červnem roku 2011 pronajímá, do daňových výdajů neuplatňuje daňové odpisy. V roce 2012 občan byt prodá za 2 150 000 Kč a zaplatí daň z převodu nemovitostí 64 500 Kč.
Řešení
Příjem z prodeje bytu není osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ani podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP (poplatník v bytě nebydlel po dobu 2 let bezprostředně před prodejem) ani podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP (mezi nabytím a prodejem bytu neuplynula doba 5 let). Příjem bude zdaněn podle § 10 ZDP, přičemž jako daňový výdaj lze uplatnit pořizovací cenu bytu včetně zaplacené daně z převodu nemovitostí. Základem daně podle § 10 ZDP bude v daňovém přiznání za rok 2012 částka:
2 150 000 Kč - 1 900 000 Kč - 64 500 Kč = 185 500 Kč.
Příklad 9
Student vysoké školy bez jakýchkoliv příjmů získal darem v roce 2009 byt od své babičky. V darovací smlouvě je byt oceněn částkou 820 000 Kč na základě znaleckého posudku. V bytě student nebydlel, provedl nezbytnou údržbu bytu za částku dle paragonů ve výši 45 800 Kč a protože v roce 2012 po skončení vysoké školy odjíždí na stáž do zahraničí, byt v roce 2012 prodá za 870 000 Kč.
Řešení
Poplatník nesplnil podmínky pro osvobození příjmů z prodeje bytu dle § 4 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) ZDP, proto podléhá příjem z prodeje v roce 2012 zdanění podle § 10 ZDP. Daňovým výdajem je cena bytu zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí bytu darem, daň z převodu nemovitostí související s prodejem bytu, znalecký posudek pro účely prodeje bytu, a rovněž tak výdaje vynaložené na údržbu ve výši 45 800 Kč. Souhrnně však lze výdaje uplatnit pouze do výše zdanitelných příjmů. Základ daně dle § 10 ZDP bude nulový, přesto musí student podat daňové přiznání za rok 2012.
Zdanění příjmů z převodu členských práv družstva
Příjem z převodu členských práv družstva (prodej družstevního bytu) je zdaněn jako tzv. ostatní příjem podle znění § 10 odst. 1 písm. c) ZDP, pokud tento příjem není osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. r), resp. písm. u) ZDP. Dílčím základem daně je vždy příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příslušný příjem, k tomuto rozdílu se nepřihlíží.
Výdajem, který lze proti těmto zdanitelným příjmům dle § 10 odst. 1 písm. c) ZDP uplatnit, je podle § 10 odst. 6 ZDP nabývací cena členského práva.
Příklad 10
Fyzická osoba zakoupila v roce 2009 za částku 855 000 Kč členské právo v bytovém družstvu. Jedná se o získání bytu 2+KK, do kterého se fyzická osoba nastěhovala. V roce 2012 se občan nastěhuje do nově postaveného rodinného domku rodičů manželky a současně převádí členské právo v bytovém družstvu k užívání bytu za 1 240 000 Kč na nového člena bytového družstva.
Řešení
Fyzická osoba nedodržela časový test pěti let mezi nabytím a převodem členského práva. Proto příjem „z prodeje družstevního bytu“ ve výši 1 240 000 Kč bude podléhat zdanění podle § 10 ZDP, přičemž jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu členského práva k bytu. Ke zdanění bude přicházet částka 385 000 Kč. Jako daňový výdaj lze uplatnit i výdaje spojené s převodem členského práva.