Soukromé životní pojištění v daních z příjmů od 1.1.2015

Vydáno: 32 minut čtení
Soukromé životní pojištění v daních z příjmů od 1.1.2015
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling
Ph.D.
Ing. Mgr.
Stanislav
Kouba
Daňové výhody soukromého životního pojištění v daních z příjmů zaznamenaly patrně nejzásadnější změny od svého zavedení. Postupem času pojišťovny začaly na trh uvádět produkty, které svým charakterem sice formálně plnily podmínky pro daňové výhody soukromého životního pojištění, avšak současně umožňovaly postupy, které se značně vzdálily původnímu záměru daňové podpory soukromého životního pojištění, tj. spoření na stáří. Tato teze samozřejmě může být podrobena kritice v tom smyslu, že pojištění nemá sloužit ke spoření na stáří, ale ke zcela jiným účelům. Jiný tábor odborníků může samotné daňové podpory doplňkových penzijních systémů označovat za zcela nesystémové. Nebudeme se však pouštět do této akademické debaty, neboť smyslem tohoto příspěvku není analyzovat stávající penzijní systém v České republice, ale podrobněji se podívat na legislativní změny relevantních ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), které přinesl zákon č. 267/2014 Sb., a to právě s účinností od 1.1.2015.
Příspěvek je koncipován jako přehled změn jednotlivých ustanovení zákona o daních z příjmů, který je doplněn komentářem k jednotlivým změnám. Některé aspekty úprav jsou ilustrovány pomocí jednoduchých příkladů. Poslední část příspěvku je věnována přechodným ustanovením, která řeší aplikaci novelizovaných ustanovení ve vztahu ke smlouvám o soukromém životním pojištění uzavřeným před nabytím účinnosti zákona č. 267/2014 Sb., tj. před 1.1.2015.
Osvobození příspěvků na soukromé životní pojištění zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Úpravy v osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance byly motivovány zejména schématem, kdy v rámci určitých produktů životního pojištění je možné v průběhu trvání pojištění čerpat část naspořených prostředků. Takové produkty pak začaly být využívány některými zaměstnavateli k optimalizaci odvodových povinností, kdy část odměny za práci vypláceli zaměstnancům právě prostřednictvím příspěvků na soukromé životní pojištění, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do úhrnné výše 30 000 Kč. Z příspěvků do tohoto limitu zaměstnavatel nebyl povinen odvádět ani povinné pojistné (v úhrnné výši 34%). Na straně zaměstnance byly příspěvky zaměstnavatele osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a rovněž nepodléhaly povinnostem odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Oproti odvodovému zatížení mzdového plnění je tak výhoda uvedeného schématu zcela zřejmá. Zaměstnanec mohl v návaznosti na pojistné podmínky část poskytnutých příspěvků zaměstnavatele v relativně krátkém intervalu vybrat, aniž by pojištění zaniklo nebo by poplatník musel čelit nějaké výraznější nevýhodě. Pouze dílčí úpravou zdanění těchto vybíraných finančních prostředků v režimu § 8 zákona o daních z příjmů byl alespoň částečně eliminován negativní dopad z hlediska výběru daně a povinných pojistných.
Zrekapitulujme si tedy stávající podmínky, při jejichž splnění lze příspěvky na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem na straně zaměstnance osvobodit od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, je od daně z příjmů osvobozen za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření poj